Tak půjdu na pracák! No a co?
Jsem nešťastná ze své dcery, která letos odmaturovala. Na vysokou nejde, měla by nastoupit do zaměstnání. A to se jí pravděpodobně vůbec nechce. Momentálně si užívá poslední prázdniny s tím, že ji honím, aby si hledala nějakou práci.
Celý červenec se na to vykašlala a slibovala, že v srpnu začne. Srpen je tady a stále ticho po pěšině. Na mé připomínky reaguje podrážděně, podle ní je času dost. Jenže já vím, že není. Sehnat dneska práci není vůbec jednoduché, a i když se to podaří, nějakou dobu trvá, než konečně uspěje.
Dcera je však k mým výtkám úplně hluchá. Celé dny se válí doma u počítače nebo jde na koupaliště, ani žádnou brigádu si nezajistila. Prý si chce ty poslední prázdniny jak se patří užít. Jenže já mám strach, že s takovým přístupem se jí ty prázdniny pěkně protáhnou a zůstane nám na krku, abychom ji živili.
Velice důrazně jsme jí s manželem řekli, že dospělou holku živit nemíníme, že je na ní, aby si na své životní potřeby vydělávala, a pokud u nás bude bydlet, tak i přispívala na nájem, jídlo. Odfrkla, že půjde klidně na pracák a polovinu dávek nám bude odevzdávat, když je pro nás takový problém živit vlastní dítě.
No, už to zkrátím. Nejraději bychom ji přerazili. Vypadá to, jako by ještě neskončila s pubertou, je absolutně nevyzrálá. Muž se zasekl a prohlásil, že jestli od září nenastoupí někam do práce (do jakékoliv, klidně i podřadnější, než na jakou má kvalifikaci), musí si najít vlastní bydlení a starat se o sebe sama. Ani to s ní nehnulo. Asi si je jistá, že bychom něco takového nikdy nedokázali udělat. Jenže jak znám mého manžela, on toho schopen bude.
Vůbec si s dcerou nevím rady. Chová se, jako by se jí to vůbec netýkalo, poflakuje se, ani doma nic neudělá, přestože má teď času hromadu. Nejsem si vědoma, že bychom někdy něco ve výchově zanedbali, vždycky jsme ji vedli k odpovědnosti, musela si plnit povinnosti. A najedou takový obrat a holka se chová jako flákač. Jenže jak na ni, když už je dospělá?
4.8.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 84 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Tak půjdu na pracák! No a co?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpeg)
Myrha - 8.8.2010 - moc hezky sepsané, myslím,že máš velkou pravdu. Mě se nelíbí názor,že se má nepracující dítě vyhodit z domu, tím nechci se říct,že se má podporovat ve flákačství,ale hledat v dnešní době práci je samo osobě stresující a člověk potřebuje spíš pomoc a podporu a ne denně slyšet jen výhrůžky. 
jestli si dcera myslí, že něco z pracáku dostane, tak je na velkém omylu, musí prvně odpracovat jeden rok a pak má nárokj na dávku z prac.úřadu. Má dcera maturovala loni a donutila jsem ji jít na vysokou. Zatím to zvládá dobře a o prázdninách pracuje v marketu u pokladny. Váží si práce a když pak přijde někdy pro peníze, tak si hodně rozmyslí, za co bude utrácet.
taky me tam nebudou chtit.... Nakonec se mama omezila na to, ze mi akorat davala na stul inzeraty, kde by me mohli chtit. Dal se nezajimala. Kdyz se prestala vyptavat. Po par dnech jsem ji sama zacala vykladat, jak to probiha.... Uz jsem necitila z jeji strany tlak. A hlavne rozhodla jsem se sama, ze ji to reknu. Nebyl to vyslech....
Ze zpetneho pohledu to moje mama mela se mnou ve 20 hodne tezke. Prijela jsem z Anglie a praci hledala 5 mesicu. A pak az do 25 jsem chodila domu jen spat a to jeste obcas. Byla skoro svata :).
Velke deti, velke starosti.
Verte tomu, ze mate prima holku (vzdyt jste si ji udelali) a ze to zvladne. A ona Vas jiste prijemne prekvapi. Vzdy se chova adekvatne jejimu veku.
Neni ji 30 aby prace byla vsechno a neni je ale ani 10 aby poslouchala presne na slovo.
A hlavne, co si uzije ted, z toho bude cerpat. Je mi dnes 33 a znam spoustu lidi, kteri si ve 20 neuzili a ted se to snazi dohnat. A maji doma deti a partnery a komplikuji tim zivot spouste lidem. Me mama poskytla ten komfort, ze jse jsem se vybourila, vybehala ty slepe ulicky. A ted jsem rada, ze mam to co mam a nemusim si nic dokazovat.
Vsechno ma svuj cas :)
Hezky den.
Podle meho nazoru je problem v tom, ze se k ni chovate jako k diteti. Samozrejme jste jeji matka a ona bude vzdycky Vase mala holcicka.
Bohuzel tesne po maturite je clovek v jakesi Xte puberte. Vse co rekne rodic je spatne, ztrouchnivele, bojacne, zaprdene i kdybych si to 5 minut pomyslela sama. Ale prece to nepriznam. Nebudu jak stara mlada na rozumny zivot je casu dost. TED je to blazene PO MATURITE, ktere jsem tak dlouho ocekvala...
Jestli mi je Vase dcera aspon trochu podobna, tak se ted potyka za strasnym mnozstvim impulsu. Tlaku od Vas, strachu z toho co ted bude, jakou cestou se vydat. Coz je podvod, protoze po maturite uz mela byt jen svoboda, blazenost a zadne problemy.
Ona se s tim popasuje a pak se zabehne do prcovniho procesu sama. Mozna jen potrebuje o nekolik tydnu vic nez nektere jine deti (ktere nastupuji jiz v cervenci). Mozna se boji, ze Vas zklame, tak odklada spolu se strachem. Ktery Vam prechytralemu rodici samozrejme neprizna.
Mozna praci hleda, ale nechce se o tom bavit, protoze ji stejne nepomuzete a rada by Vas pak prijemne prekvapila a kdyby to nevyslo, tak Vas aspon nebude zatezovat svymi problemy.
Svymi vyptavanim ji pravdepodobne rikate (i kdyz to tak urcite nemyslite), myslim si, ze to nezvladnes. Ona se tedy stavi do obrane pozy a rika si, vask jeste uvidis. Takze nakonec ani doma nic nepomuze, prestoze to driv delala.
Najednou se totiz potyka s novymi skutecnostmi a znova se meni i jeji vztah k Vam. Nekazte ho tim, ze na ni prevadite svuj strach o jeji budoucnost, ktery je samozrejme pochopitelny. Neni zadna obecna pravda, co je spravne. Pokud nenastoupi do prace hned. Bude mit zkusennost, ze doma ji to nic moc nedava a bude si prace vazit. Nebo taky ne. Jeji kamaradi drive nebo pozdeji budou pracovat, studovat a ona nebude mit nic. To ji taky nebude jedno. Treba jen chce najit praci, ktera ji bude bavit a ne vzit prvni podradnou. Bude tam travit hodne casu, musi tam byt stastna...
Pokud nemate financni problemy proc ji neposkytnete ten komfort, ze se nemusi stresovat a jit delat hned uklizecku ?
Vite jak si to predstavuje ona? Nebo se na to zatim boji myslet? Co by chtela delat? Podle me ji muzete hodne pomoct, pokud si k ni najdete zpatky cestu. Budete s ni bavit o koupalisti a o jinych vecech. Ona pak sama rekne, ze kamaradka Jana rikala, ze uz hleda praci, ale ze je to tezky. Na spatne zpravy je vzdy casu dost. Vy byste ji mela podporovat (ne financne) a tvrdit, ze ona praci najde, je prece holka sikovna. No a popripade,kdyz o neco zavadite tak ji o tom rict. Rict a konec.Bud to vyuzije nebo ne.
Pokud by to trvalo dlouho a Vy budete mit pocit, ze nic nedela, tak pak muzete pristoupit k zamykani samponu. Urcite je dobre rict, co od ni cekate, ale to uz jste udelala. Pokud Vam vadi neco na jejim chovani, reknete ji to. Ale reknete ji to tak, ze to vadi Vam protoze Vas to omezuje. Neradte co je dobre pro ni. Jejima 19ti letyma ocima to proste nemuzete vedet, protoze ona je prece nova dospela originalni bytost, ktere nikdo nemuze rozumnet (tenhle pocit mame zrejme proto, ze nerozumime sami sobe, tak si nechceme priznat, ze by na tom rodice mohli byt lepe).
Pokud si mohu rozpomenout, tak me strasne stresovala, kdyz se me mama kazdy vecer ptala, zda jsem zavolala tam a tam (tehdy, byl jeste internet v plenkach). Jasne, ze jsem tam zavolala, nejsem debil, ale nechteji me. Mam to opakovat stokrat? Nema cenu volat nekam jinam, taky me
Postřeh z druhé strany...
Po skončení střední školy vyrazila dcera na pracák již v červenci. S tím, že se těší na vlastní korunky a taky měla pocit, že poflakování měla za těch x let dost. Je fakt, že nikdy nebyla na žádné brigádě. Na rozdíl od některých dětí mých známých, což jsem se snažila jí nepředhazovat - nevím, jak dalece úspěšně. Protože moc není zběhlá v jednání na úřadech, ostatně kdo v jejím věku asi je, že, poprosila mě, abych šla s ní jen jako doprovod, sedící někde poblíž...Souhlasila jsem s tím, že do ničeho nebudu zasahovat a jen pozorovat, konečně, jeden neví, kdy se mu ta zkušenost může hodit. Vrátily jsme se obě zcela rozčarované. Dceři příslušná pracovnice, na níž se obrátila, vytkla, že nemá co chodit na pracák, ale že máme ještě o prázdniny nárok na ni na přídavky na dítě a že se všichni hlásí na pracák až k počátku září, že tam zatím nikdo z absolventů nepřišel. A že aby si nemyslela, že jí něco najdou, to že si stejně musí hledat sama. Podotýkám, jsme okresní město. Zmerčiv mě v čekárně, kterak se zcela bojácně krčím na sedadle, dostala jsem i já svůj díl...A sice vypucováno za to, že si dovoluji doprovázet dospělé dítě na úřad. Vrátily jsme se pěkně zpražené obě. Dcera ztratila veškeré iluze o prospěšnosti tohoto zařízení. Jediné pozitivum bylo, že jakožto včas zaregistrovaná skutečně práci našla. Byla oslovena budoucím zaměstnavatelem a v době, kdy její vrstevníci chodili na ouřad houfně, již pracovala. Budu moc ráda, když v budoucnu obě budeme podobného zážitku raději ušetřeny. jen lituji, že jsem s sebou neměla kameru či diktafon. Protože to by byl úlovek pro pobavení všem uchazečům o zaměstnání...!
Osobně si myslím,že by ji rodiče s tím hledáním měli pomoct a ne ji jen vyhrožovat. Určitě mají spoustu známých,poptat se mezi nimi. Jak už tady zaznělo, práce se hledá těžko,zvláště když je člověk hned ze školy a vlastně nic neumí. Co může svému budoucímu zaměstnavateli nabídnout? Praxi žádnou nemá,jazyk zřejmě neumí a když tak jen tak povrchně, což pro zaměstnavatele znamená,že ji musí strčit někomu na krk,aby se zapracovala., takže se o ni rozhodně nebudou prát. Ono je těžké najít práci i pro lidi s praxí,natož pro mladého člověka bez praxe. Někdy mi přijde,že některé z vás,jsou super ženské,které už ve svých 19 letech věděly o čem je život a se vším si dovedly poradit a nepotřebovaly ničí pomoc. a hlavně zapomněly, že taky musely nějak začít. Tím nechci říct,že by ji měli doma v jejím flákání podporovat,jen ať ji zapřáhnou do domácích prací,ale dávat ultimáta při hledání práce mi přijde nefér.
peetrax: Přispívat na domácnost lze i jinak než finančně. Jasně že najít práci není jednoduché, já ji hledala před rokem a trvalo mi to několik měsíců, než mě někde vzali.
Osobně bych řekla, že až najde práci, začne přispívat finančně, do té doby dostane na bedra valnou většinu péče o domácnost. Bude přece doma, tak ať má taky nějakou náplň dne. Praní, žehlení, vaření, úklid... to je přece taky práce. Sice rodičům nepřispěje finančně, ale ušetří jim čas, to se taky počítá.
Jak jsem psala předtím, poslední prázdniny bych povolila, dospělí mají často tendenci to podceňovat, ale ona škola je taky docela záhul, vždyť učením člověk na střední škole kolikrát tráví víc než běžných 8 hodin pracovní doby denně. Tak ať si odpočine a dostane šanci se na ten nový život taky těšit, ne se ho jen bát.
Řekla bych, že do září má čas pro sebe, a jak ho bude trávit je na ní. Ale od září očekávám buď příspěvek finanční nebo velmi výrazné zapojení vlastních sil v péči o domácnost.
Hmm, když ona se ta práce dnes fakt špatně hledá. Je možné prosedět celé dny na netu právě při hledání práce, znám to ze své zkušenosti.
Slečna ze článku nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti. Přijdou mi hloupé rady ohledně toho, že se jí má stanovit termín, dokdy si práci najde - v dnešní době?!? 
Nebo že od září začne přispívat na domácnost. Probůh, z čeho, když z pracáku nedostane ani korunu? Na jedno pracovní místo (nemluvím jen o stálém pracovním poměru, ale i o brigádách!) se hlásí i 200 osob. Tolik pohled z druhé strany, taky jsem hledala zaměstnání.
sharon: pokud nekdo v 19 vychovava vlastni dite, tak je to jeji vlastni blbost...ale rozhodne ne nekdo kdo by se mel davat za vzor....
.gif)
Kassy: pokud má holka doma veškerej komfort tak to není jen její věc.....ona taky některá 19 cti letá už třeba vychovává vlastní dítě........
Verera: 
Jestli jí to předhazujete den co den, tak se nedivte, že se jí to zajídá a vyhýbá se tomu. Pokud jste přesvědčení, že jste ji vychovali dobře, tak by snad mělo stačit na začátku říct, "čekáme, že od září nastoupíš do práce nebo aspoň na brigádu, když práci neseženeš, a začneš přispívat na domácnost". Kdy a jak si tu práci najde a jak bude trávit čas d té doby, to už je její věc, ne?
Tohle není ani tak v ní, jako ve vás. Dáváte jí najevo nedůvěru. Píšete, že jste ji vedli k zodpovědnosti a musela si plnit povinnosti, ale on je rozdíl říct "máš na starosti mytí nádobí, chci, aby bylo umyté nejpozději hodinu po jídle" a dál neřešit a nebo "teď hned okamžetě koukej umýt to nádobí" a toto říkat po každém jídle. Pokud jste ji k "zodpovědnosti" vedli tím druhým způsobem, tak se nedivte, že si ty povinnosti "plní" tak, jak je zvyklá. Na povel a s kecama, ne sama od sebe a pro sebe.
Nechte ji užít poslední prázdniny a dejte jí najevo, že je berete za dospělou tím, že jí tu zodpovědnost skutečně necháte, stanovte termín a nabídněte pomoc. On devatenáctiletý člověk, který sotva vylezl ze školy, fakt neví nic o tom, jak se taková práce hledá. Dost možná dcera nic nedělá proto, že neví jak na to, a nechce vám to přiznat, aby před vámi nebyla za neschopného blbce - protože vy evidentně čekáte, že to zvládne sama a rychle (což je mimochodem naivní, když i lidé s praxí, hledají práci půl roku...). Tak se radši staví do frajerské pózy.
PEGG: na pomoc se to ona asi vybodne, jí jde o to, aby si mohla dělat co chce, a přitom mít dosavadní výhody.
Moirain: nejde o měsíc, ale o přístup k pracovním povinnostem a v nechuti normálně doma komunikovat. Představuju si to tak, že holka jasně řekne, jaké má představy a přestane odsekávat a nafukovat se. Takhle není zřejmé, jaké má plány. Pomalu aby měli doma strach, že začne psát knížku anebo točit video.
Je škoda,že nestuduje dál nebo nejde do světa na zkušenou, dneska maturita není žádné vzdělání a bez dobré znalosti cizích řečí se už taky neobejde. Místo naléhání na shánění práce, ji pomožte zajistit nějaký zahraniční pobyt.
Ja hlavne nechapu, ze se holka nesnazi nejak dal vzdelavat nebo aspon vyrazit do sveta. Vzdyt jazyk se ji bude vzdycky hodit, nehlede na to jakou stredni studovala. Zadne posedavani doma za peci a vyrazit do sveta!!! To ji teprve otevre oci, osamostatni se a jeste bude na sebe pysna, ze neco dokazala. Nemyslim si, ze ji v zivote ceka nejake terno, jestli stredni skolou skoncila svuj vzdelavaci proces....
