Z dcery se stala veganka a mám o ni strach
Moje sedmnáctiletá dcera se před několika měsíci rozhodla, že se stane vegetariánkou a brzy poté přešla na veganství. Odmítá jíst cokoli, co je živočišného původu. A já o ni mám strach.
Když přišla s tím, že nebude jíst maso, tak jsem to ještě jakž takž vzala. Brala jsem to jako její rozhodnutí a říkala si, že potřebné živiny do sebe dostane prostřednictvím jiných potravin, jako jsou vejce, sýry apod. Holka je teď v tom citlivém věku, kdy názory rodičů stejně nebere, tak jsem ji nechala.
Jenže před čtyřmi měsíci jsem si všimla, že přestala jíst i jogurty a vůbec cokoli, co je živočišného původu. Konzumuje prakticky jen rostlinnou stravu, hodně zeleniny, ovoce, obilovin všeho druhu atd. To už mi zablikalo varovné světélko, protože to nepokládám za správné, podle mne je to pro člověka ve vývinu dokonce nebezpečné.
Zkoušela jsem s dcerou promluvit, ale bezvýsledně. Důrazně a neochvějně si stojí za svým a nepřipouští jakékoli debaty. Tvrdí, že jí to tak vyhovuje a je s tímto životním stylem spokojená.
Já si to však nemyslím. Jsem její máma a znám ji dobře. Během těch pár měsíců se z veselé dívky stala pohublá troska téměř bez úsměvu. Je jako duchem mimo, nevím, jak to mám napsat, prostě mi připadá, jako by ztratila jakoukoliv radost ze života.
Dělám si o ni docela velké starosti, protože jsem přesvědčená, že ještě není dostatečně zralá, aby o sobě mohla v tak zásadních záležitostech rozhodovat sama. Jenže zároveň už není malá, takže dát jí něco příkazem taky nepřichází v úvahu.
Vůbec si nevím rady, jak na ni. Jak ji přesvědčit, aby si přestala ubližovat a začala žít zase normálně. Ona mne vůbec neposlouchá, když se s ní pokouším na toto téma mluvit, vidím, že je myšlenkami někde úplně jinde, a co jí říkám, vůbec nepřijímá.
Nemáte někdo zkušenost s tímto typem stravování? Možná jsou mé obavy přehnané a zbytečné, ale nemůžu si pomoct. Když ji vidím, jak teď vypadá, doslova se mi svírá srdce. A zároveň na ni mám velký vztek, že je tak zabejčená a nedá si říct. Co s ní?
4.1.2011 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 47 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Chorobně se bojím o svou dceru
- Naše dcera chce konvertovat k Islámu
- Přistihli jsme dceru in flagranti
Diskuse ke článku - Z dcery se stala veganka a mám o ni strach
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Nevím no, já si teda myslím, že na veganství není nic špatného. Spíše naopak. Sama teda veganka nejsem, ale proti veganům absolutně nic nemám a jejich styl stravování určitě schvaluji. Jen je teda dobré si dávat pozor na to, aby tělo mělo dostatek živin. Některé, například vitamín B12, viz https://zivotavyziva.cz/vitamin-b12/ se prý musí doplňovat pomocí tabletek.
tak to bych si spíšpohlídala jestli tím nemaskuje nějakou anorexii aby pak nebylo pozdě 
Asi bych nešla proti ní, spíš bych se snažila o tom něco načíst a snažit se jí sestavit jídelníček tak, aby jí nic nechybělo, pokud to v rámci veganství jde. Pokud jí to nebude svědčit, sama toho časem snad nechá a mladý organismus se s případnými deficity brzy srovná. O veganském životním stylu nic moc nevím, ale co se týče vegetariánství, tak vím, že takhle žijí lidé i desítky let a jsou to třeba i vrcholoví sportovci a nedělá jim to problém, takže jim asi nic nechybí. Ale veganství je už asi problematičtější. Ovšem stejný problém je, když se v některých rodinách žere denně maso a zelenina je považovaná za odpad a v tomto duchu jsou vychovávané i děti...
sharon: to opravdu moc rada ctu, jeste jednou diky. 
.gif)
modroočka: v pohodě....babča je též v pohodě....
Leii: proč vtip, vždyť ono to tak vlastně je.......když nejí ani kuře ani vejce....no a co to kuře potažmo slepice baští, zrní ne ?.....tak užírá potravu tomu kuřeti......
Co mohu k tzv. zdravé výživě říct je to, že jsem chodívala pravidelně pro chleba do jedné prodejny a zákazníci většinou vypadali zámorovitě, jakoby hrobníkovi z lopaty seskočili. Zdravé jedince bych si představovala jako statné junáky či junačky s ruměncem na líci, ale tohle mě nijak nepřesvědčilo, abych se na to dala
A bývaly doby, kdy jsem v lavóru tvořila seitan z pytlíku mouky, dřela se s tím jako blázen a vyráběla vegetariánské řízky
Jako změna - dobrý, ale nechtěla bych se tím výhradně živit. Byla bych pak asi dobrá leda k tomu, abych strašila někde na cimbuří.
Ještě dodám: Předpokládám, že v sedmnácti se dcera neživí sama a sotva má dost peněz na to, aby si sama kupovala kvalitní potraviny ve správném složení. Spíš bych tipla, že prostě doma v lednici popadne jakoukoliv zeleninu, která tam zrovna je. A to je právě ta chyba. Ireně asi nezbyde než si o veganství něco zjistit a spolu s dcerou naplánovat přibližný jídelníček a začít nakupovat jídlo i pro ni.
Tak já jsem spíš proti veganství a vlastně i proti vegetariánství, myslím si, že člověk od přírody všežravec a podle toho se má stravovat. Máme podobný případ v rodině - matka potrefená veganka, obě dcery v tom vyrůstají odmalinka, jedna je ještě navíc celiak. Obě jsou hubené, bledé, jako děti byly věčně nemocné, celkově vypadají pořád hrozně unaveně a jakoby strhaně. Ta starší vypadá o 10 let starší než je. Prostě mám proti tomuhle způsobu výživy výhrady. Nebo spíš pro sebe ať si každý vybere, co chce, ale děti by se do toho nutit neměly.
Ale tady je situace opačná. Ireně bych asi doporučila dceru nepřesvědčovat, aby se vrátila k masu, ale přimět ji, aby si o tomto způsobu výživy našla nějakou kvalitní literaturu, a spolu s ní se snažit stravu vyvážit. Ono nahradit maso a ostatní živočišné produkty tak, aby tělu opravdu nic nechybělo, není zrovna lehké. Cpát do sebe pořád jen mrkev, salát a luštěniny nestačí. Je potřeba mít přehled, v kterých plodinách se nacházejí jaké potřebné látky a o stravování celkově víc přemýšlet. Pohublá troska bez úsměvu se z ní mohla stát proto, že jí nějaká důležitá látka v těle chybí.
jo a to jídlo by bylo samozřejmě jedno pro všechny, ne každému na talířek, co si zrovna poručí...
sharon 11:27 no jako vtip dobrý, ale vážně jsi to asi nemyslela, ne?
cear = dcera
Riki: nemyslím samozřejmě, aby paní vyhodila z lednice vše, co zavání živočišnou stravou - ale proč to nazývat vyvářením a dělat z ní mučedníka a otrokyni svých dětí? snad paní vaří večeři celé rodině, ne? prostě by mohla občas naservírovat jídlo, vyhovující veganským požadavkům - proč ne? aspoň sama uvidí, že to jde, píše, že s tímto typem stravování nemá zkušenosti - a pokud to cear myslí vážně, maminka se nebude aspoň tak bát, když zjistí, jak se dá také vařit. možná je za tím zástupný důvod, možná ne. já poprvé přestala jíst maso také na SŠ...prostě na základce mi to nedocházelo...víme málo o tom, jestli má dcera jiné problémy...
DĚKUJI VÁM VŠEM ZA BABKUŤAPKU... KONTAKTY NA VÁS BRŇAČKY JÍ POSÍLÁM... I JÁ TO K NÍ MÁM TROCHU Z RUKU - BYDLÍM V USA.
VĚDĚLA JSEM, ŽE TOTO NENÍ NORMÁLNÍ KECACÍ SERVER, ALE BÁJEČNÁ PARTA LIDIČEK, S DOBRÝM SRDCEM NA DLANI A OCHOTOU POMOCI DRUHÉMU V NOUZI.
JEŠTĚ JEDNOU VELIKÁNSKÉ DÍKY.
Verera: no nevím, mně přijde, že to jídlo samo o sobě asi není ten hlavní problém. Spíš bych se zajímala, co se změnilo v životě té dívky před několika měsíci, když začala napřed s vegetariánstvím, a pak to ještě stupňuje. Ony se věci nedějou jen tak bez příčiny, a kdyby za tím měla být nějaká sekta kupříkladu, to by byl opravdu problém. Jestli jde skutečně čistě jen o to, že holka jí jen zrní a mrkev, tak to bych neřešila, jestli jde o něco víc, tak to zas kuchtění dle veganských receptů bude málo, aby se to vyřešilo.
orinka: no to já si právě myslím taky, že v 17 bych jí žádný servis nedělala. To tady v diskuzi navrhujou, že by jí měla matka vařit podle veganských kuchařek, a nastudovat si informace. 
