Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

První vánoční cukroví v nové domácnosti? S našimi tipy to zvládnete levou zadní!

První vánoční cukroví v nové domácnosti? S našimi tipy to zvládnete levou zadní!Od vánočních svátků nás dělí už jen pár týdnů, a tak je třeba začít s klasickými přípravami, které jsou nezbytné pro to, abychom tento čas mohli využít k plnohodnotnému odpočinku a pohodě. Nejde však pouze o generální úklid a nákup vánočních dárků...
pošlete nám recept

Děti.Výchova, škola, kamarádi

Nežijeme povrchně. Jsme proto „socky“?

Nežijeme povrchně. Jsme proto „socky“?

Je nám s manželem 39 a 45 let, máme dvě děti – 11 a 9 roků. Brali jsme se před patnácti lety, v rámci privatizační vlny jsme velmi výhodně odkoupili nájemní byt, v němž jsme bydleli. Zrekonstruovali ho a zařídili, brzy na to se narodil syn, kterému je nyní jedenáct let, za dva roky se naše rodina rozrostla ještě o dcerku.

Odmala jsme se obě děti snažili vést ke sportu, k zájmu o kulturu, hodně jsme cestovali, všude je brali s sebou. V podstatě nic pro nás nebylo překážkou, aktivity jsme jen úměrně uzpůsobili věku našich dětí. Dnes už oba dva skvěle lyžují, plavou a celkově jsou velmi zdatní. Navštěvují několik kroužků, syn hraje na kytaru, dcera letos začala docházet na hodiny klavíru, moc po tom toužila. Také se věnují každý nějakému sportu.

Žijeme všichni hodně aktivně. Ačkoli nemáme s manželem nějak přemrštěně vysoké platy, snažíme se v rámci našich možností dopřát dětem co nejvíce zážitků a aktivit, které je obohatí a vytvoří jim kvalitní základ a návyky do budoucna.rodina

Až do nedávna vše klapalo, žili jsme spokojeně a společně trávený čas a celkově náš rodinný život jsme si užívali. Zlom nastal v letošním školním roce, kdy začal syn chodit do páté třídy. Najednou se něco změnilo. Vypozorovali jsme, že se vyhýbá svým dřívějším kamarádům, stýká se jen s jedním. Do školy chodí nerad, netáhne ho to ven.

Po nějaké době se nám svěřil. Spolužáci mu prý nadávají do socek, vysmívají se mu, že nemá pořádný mobil, nechodí značkově oblékaný, podivují se, jak to, že nemáme plazmovou televizi a spoustu dalších věcí.  Z toho důvodu k nám už před časem přestal spolužáky vodit na návštěvu.

Je z toho nešťastný, cítí, že se odlišuje. Je ještě malý, nedokáže pochopit, že skutečná kvalita života a spokojenost není jen v luxusním materiálním zabezpečení. Pro něj je teď alfou a omegou to, aby obstál před svými spolužáky, zařadil se mezi ně. I když jsme se mu snažili vysvětlit, že jiní lidé utrácejí peníze za stále nové značky mobilů a další kolikrát zbytečné věci, my se snažíme naše peníze investovat do nás jako rodiny, do společného vyžití. A že mu radši než poslední typ mobilu koupíme novou kytaru nebo lyže.

Nechápe to. On by chtěl mít všechno. To, jak jako rodina žijeme, se mu líbí, sám si všímá, že na některé jeho spolužáky nemají rodiče čas a nepěstují s nimi žádné společné zážitky. Je rád, že my spolu podnikáme spoustu akcí, těší se na dovolenou, chystáme se na kolech na Šumavu. Přesto ho jeho postavení mezi spolužáky trápí, cítí se méněcenný, vysmívaný.

Zajímal by mne názor čtenářek na tento problém. Také se setkáváte s případy, kdy jsou děti už odmala vedeny k nekritickému obdivování „materiálna“ a uniká jim pravá podstata života? Kdybychom měli dostatek financí, klidně dětem pořídíme i ty nejlepší mobily a značkové věci, koupíme plazmovou televizi… Ale my na tohle všechno nemáme. U nás je to buď anebo. Když utratíme peníze za spoustu povrchních nesmyslů, už nám nezbude například na nové kolo pro syna, které potřebuje na letní dovolenou. Jen na vysvětlenou. Náš byt je zařízen úplně normálně, je útulný, sladěný, jen v něm chybí spousta všelijakých moderních vymožeností. I oblékáni chodíme dobře, ale neutrácím za zbytečně drahé věci jen proto, že mají nějakou značku.

Podařilo se vám v tomto ohledu nalézt zlatou střední cestu? S manželem jsme přesvědčeni, že pro naše děti děláme to nejlepší, co můžeme. Ale co když si to jen namlouváme a ony ve své podstatě touží po něčem úplně jiném, jen jsou ještě moc malé, aby nám to dokázaly otevřeně říct?

Markéta


20.4.2011   Rubrika: Děti. Výchova, škola   |   Komentářů 65   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

Související odkazy:

 

Diskuse ke článku - Nežijeme povrchně. Jsme proto „socky“?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-65
Haluška
Haluška - 26.4.2011 10:31

Také jsme doma nikdy neměli dost peněz a ve škole jsem bývala za šedou myš. Nedá se říci, že by mě zrovna šikanovali, ale hodní na mě spolužáci nebyli. Dodnes mám husí kůži, když někdo řiká, jak by se vrátil do školy! Dokáži si představit, jak se tvůj syn cítí....má pochopení, že si to úplně nemůžete dovolit, ale to jeho situaci ve škole nevyřeší.
Jeden čas moje mamka našla jeden obchod, kde prodávali vydařené kopie značek (mimochodem, vydrželi víc než originál), koupila nám tehdy pár kousků a věř mi, že jsem si je hlídala jak oko v hlavě a i když mi to pozici ve třídě nijak výrazně nezlepšilo, minimálně jsem se cítíla lépe.
S mobilama ve školách nesouhlasím celkově, nedávno přepadla sousedovic syna nějaká partička a mobil mu ukradla. Tam by klidně mohl řikat, že má i lepší telefon, ale doma, aby se mu někde "neztratil".

 
drahil
drahil - 24.4.2011 1:10

Taky bych mu dala asi vybrat... jenomže pokud nemáte babičku, tak kde by kluk byl o prázdninách, když vyrazíte? Opravdu by to kolo nevydrželo? Opravdu je tak ve špatném stavu?
Osobně úplně šílím ze značky Adidas (je mi docela jedno, jak se to píše), to jsou tak ošklivé věci... smajlik - 35smajlik - 35Jsem teďka dostala bundu... No taková hrozná bunda... no ale když mi řekli, že je značková, tak jsem si ji teda nechala...smajlik - 20 Co už.. každý z náš to přece neustále dělá... JÁ MÁM VĚTŠÍ ZADEK NEŽ TY. CO DĚLÁTE ZÍTRA NA OBĚD. Proč to děláš jinak než já? Člověk porovnává neustále
No, jsem asi skeptik, ale myslím, že se tomu říká evolucesmajlik - 37... kdyby všem bylo jedno, že se odlišují, tak bychom běhali nazí a někde po stromech...
Jsem značkový antitalent... jediné, které znám sou Adidas a puma... ono to oblečení v pubertě je občas nepřekonatelný problém... Nevím, jestli mám doporučit jinou školu... ono děti a rodiče jsou všude stejní...
Měla bych další otázku... Nestačilo by třeba aspoň 2-3 hadříky značkové?

Jsem si vždycky myslela, že oblečení kluci moc neřešísmajlik - 12... njn. tak nic.

 
sevenofnine
sevenofnine - 20.4.2011 22:17

Verera: tý jo, fakt, ona je v 7 třídě, takže to řešili v 6, to děsně letí, já myslela, že je ještě malá ... :-) jsem zaspala dobu :-)

 
Kassy
Kassy - 20.4.2011 17:01

Já s většinou z vás v zásadě souhlasím v tom, že jsou to jen jiné priority a peníze investované do jiných věcí, než diktuje hlavní proud. Souhlasím i s tím, že tohle by bylo potřeba tomu klučinovi vysvětlit, aby se dokázal bránit. Třeba říct něco jako "Ty máš sice značkovou mikinu, ale nebyls v ní dál než u babičky ve Zlámané Lhotě. To já viděl na vlastní oči Eiffelovku". Prostě ty posměváčky vtipně a s nadhledem odpálkovat. Problém je v tom, že značková mikina nebo mobil je ve škole vidět, kdežto zájezd do Alp nebo nové kolo ne. Proto je před spolužákama za socku. A pokud rodiče argumentují stylem "nemáme na to", tak to tak můe vnímat i sám. Takže bych udělala ústupek a dvě tři značkové věci za rozumnou cenu koupila a začala především vysvětlovat, že peníze máme, ale investujeme do jiných věcí, protože nám to tak připadá lepší. Dát mu občas vybrat, co chce radši, a volbu respektovat by asi taky sem tam (v přiměřených případech) neškodilo.
Ale hlavně - je sice moc hezké umět odpálkovat posměváčky a nenechat se rozhodit posměšky od kolektivu, do kterého nezapadám, ale musím s ním být (spolužáci ve škole) - ale moc to nepomůže, pokud je ten kolektiv JEDINÝ, který je k dispozici. Tady fakt nejde o značkové věci nebo mobily, tady jde o to, že ten kluk nemá kamarády. Přišel do věku, kdy mu rodina přestává stačit a potřebuje další vztahy. Takže bych se fakt přimlouvala za nějaký rozumně vedený oddíl, kde by našel ty opravdové kamarády, kterým nebude záležet na tom, jaký má mobil a co má na sobě, ale s chutí si poslechnou vyprávění o dovolené na kolech. Je celkem jedno, jestli to bude skaut, pionýr, Sokol nebo nějaký místní turisťák. Ale mělo by to být něco, kde se klade důraz právě na vzájemné vztahy ve skupině a na všestranný rozvoj osobnosti (sportovní oddíl v tomhle většinou moc nepomůže).
Já byla v děctví taky takový třídní vyvrhel, nikdy jsem se ani nesnažila do toho kolektivu začlenit, protože jsem věděla, že o jejich styl nestojím, ale hrozně jsem trpěla tím, že jsem neměla možnost najít kamarády jinde. První skutečné přátele jsem si našla až na VŠ a dodnes mě to hodně mrzí, vpodstatě jsem měla velmi osamělé děctví.

 
Kenny
Kenny - 20.4.2011 15:04

sharon: smajlik - 68 a já ji neměla smajlik - 16. Bratranec se pak předváděl dalšími verzemi těchto her dovezených ze zahraničí a odmítal je půjčovat, nebo jedině za nějakou velikou protislužbu a hrozně se tím na nás povyšoval.smajlik - 42 No, ale za nějaký čas to bylo k dostání i pro "plebs", tak mu sklaplo smajlik - 16

 
Verera
Verera - 20.4.2011 14:58

sevenofnine: To je až v 6.

 
sevenofnine
sevenofnine - 20.4.2011 14:11

koukám, že je syn v 5. třídě, neodešli mu kamarádi na víceleté gymnázium a nespojili je s další třídou?
Loni kamarádka řešila s dcerkou podobný problém, malá na gympl nechtěla i když na něj má a ze třídy odešlo 7dětí ... nakonec dala dcerku na jazykovnu, protože ZŠ tak jak zůstala byla nesnesitelná.

 
rychlonožka
rychlonožka - 20.4.2011 13:49

Mohlo mi být trapně, když jsem neměla před x lety ohoz jako některé spolužačky, ale už tehdy jsem uznávala jiné hodnoty. Když mi bylo jako tvému synovi, matka vážně onemocněla. jediné, co jsme si jako děti přály, aby se vrátila z nemocnice a přežila to....Jedenáctiletý kluk je sice ještě dítě, ale úměrně věku mu lze vysvětlit, že kluci, co se mu smějí, že nemá doma tyhle věci, nejsou opravdovými kamarády. A je třeba si je tedy najít jinde, než ve škole. Dneska jsou rozdíly mezi lidmi markantní, v jedné obci spolu bydlí jak starousedlíci, tak podnikatelé v satelitech, vídám se pracovně i volnočasově se spoustou lidí a na ty, co mají a nemají je nedělím. Jednou syn dojde k tomu, že měl bezva dětství. Než to nastane, žijte tak, jak vám celé rodině vyhovuje. Kdyby syn měl možnost bydlet týden tam, kde je nadbytek, ale jinak celé dny nikdo doma, protože kdo chce řádně vydělat, nemůže s dětmi stříhat a lepit modely atd...jistě by názor sám změnil. Buďte trpěliví ...o tom ta výchova ostatně je...

 
sharon
sharon - 20.4.2011 13:14

Kenny: ta videohra byla super , pamatuju...Nu pagadi.....či jak se to píše...smajlik - 68

 
sharon
sharon - 20.4.2011 13:13

naši vnuci ti větší si na to co chtějí a není to nutnost musí sami ušetřit, dostávají kapesné od rodičů,od babiček a zatím co druzí to třeba promlsají tak oni si šetří......a pak si té věci i víc váží....

 
Nessie
Nessie - 20.4.2011 13:03

Verera: Poslední odstavec - amen. smajlik - 75
Proto se snažím ani jedno dítě zbytečně nezahrnovat hračkama, věcma, rozhodně nekupovat každou blbost, na kterou si dítě ukáže nebo ketrou mají ostatní. Jednak na to nemám a jednak si taky myslím, že to těšení se třeba na vysněný dárek k narozeninám je na tom dárku to nejhezčí. A nejcenější.

 
Bellana
Bellana - 20.4.2011 13:02

Mně jsou hadry a krámy ukradené a děti to bohudík měly stejně. Kdyby ale nastala situace, že by je to trápilo, tak by dostaly na výběr - nové kolo nebo nový šatník. Máš týden na rozmyšlenou. Pokud by se rozhodnutí lišilo od mého, tak bych se snažila nekomentovat to. Na dovolené jsou pár dnů, ale do školy musí chodit každý den. Sám musí vyzkoušet, co mu víc vyhovuje.

 
Kenny
Kenny - 20.4.2011 12:52

To bylo kdysi totéž, dneska je to mobil, drahý auto nebo plazma, kdysi to byly džíny, digitálky nebo taková ta sovětská videohra s chytáním vajíček. Jde spíš o to, jestli má chlapec stejné smýšlení jako jeho rodiče - a potom si ho také spíš obhájí před spolužáky a jejich mobily mu budou ukradené, anebo ho to prudí a radši by místo výletu na kole měl ten "ájfoun". Pokud je to druhá varianta, tak doma to asi přiznat moc nemůže a ve škole nemá jaký vlastní postoj obhajovat.

Nějaké řazení mezi "socky" nebo "anti snoby" mi připadá uhozené, protože je to oboje o tomtéž. Jedna skupina uráží druhou, protože každé chybí právě ty atributy té opačné, ale ani jedna není lepší.smajlik - 65 Mám ráda ty, kteří si žijou jak chtějí a nechávají žít po svém i ostatní. Bez posměšků, bez urážek, bez povyšování se a naopak.

 
Verera
Verera - 20.4.2011 12:30

Nessie: No kluky naštěstí takové pitomosti nezajímaly, aspoň ne ty mé kamarády, mně zas nezajímalo, co si myslí okolí, takže to bylo v pohodě.smajlik - 68

Z Tuzexu jsem taky nic neměla. Objektem mé touhy bylo tehdy Kindervajíčko, věc tu jinak neznámá, ovšem rodiče usoudili, že těch pár bonů co máme investují do mnohem užitečnější věci, třeba kafe, takže Kindervajíčko se stalo pro mě nedostupným. Jo, to byly dobysmajlik - 68

Ono vůbec nebylo od věci něco hodně chtít a naučit se žít s vědomím, že to člověk nikdy mít nebude. Nebo chodit půl roku kolem obchodu a čekat na narozeniny a doufat, že to snad přece jen vyjde. Když děti dostanou hned všechno na co si ukážou (třeba proto, že to je mnohem dostupnější), tak z toho nemají takovou radost. Polovinu hodnoty dárku dělá to těšení.

 
Nessie
Nessie - 20.4.2011 11:56

Verera: No jo, věco z Tuzexu si taky pamatuju, aby ne. Tak ty jsem neměla. smajlik - 68 A taky jsem nesbírala céčka, protože mě nebaví cokoli sbírat, nemilovala jsem Petra Nagye, jako všechny třídní hvězdy - dokonce jsem se o něm vyjadřovala značně pohrdavě, čímž jsem si vysloužila jejich nehynoucí nenávis. A tak dále. Prostě - rozený outsider třídy. smajlik - 68

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-65
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 429151.
Archiv anket.