Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Já bych raději volila samotu, než takový život. Kdybych se ocitla v takové situaci, jako vy, tak bych asi řešila bydlení někde v paneláku, kde je plno lidí, Prodala bych domek, koupila někde menší byt a začala si žít svůj vlastni život. Synovi jste již obětovala dost a jak se odvděčil ?? Ať si najde někde ubytovnu, odejde a začne pracovat, jinak se jeho stav bude zhoršovat a bude si svůj vztek vybíjet stále častě na vás. Musíte ho od sebe odpoutat a nechat ho žít vlastní život, ať se postaví na vlastní nohy. Teď žije v tom, že když potřebuje má maminku, která se o vše postará. Nechte ho, ať to zkusí sám a bez Vás. Naši kluci už taky odešli do světa, každý si žije svůj život a za námi jezdí na návštěvy a myslím si, že takhle je to lepší. Je mi taky smutno, taky bych je měla raději u sebe, ale prostě to nejde. Už jsou dospělí a musí se umět o sebe postarat. Pokud budou mít stále jistotu, že maminka vše zaplatí, udělá, pomůže, tak se nikdy neosamostatní. Já bych ve Vašem přpadě dala synovi nůž na krk. Prostě budu se stěhovat do malého bytu a bez tebe a ty si najdi práci. Se mnou bydlet prostě nemůžeš. Vím, že je to těžké pro matku, která žila pro syna, ale pokud s tím něco neuděláte, tak se stane ze syna flákač a zlý člověk.

Přečetla jsem si článek několikrát a je mi z něj smutno.
Ovdověla jsem ve 39 letech a vychovala sama dvě děti. Dnes jsou z nich slušní a úspěšní lidé. Dnes jsem již také sama, obě děti jsou z domova, což je v naprostém pořádku. Raduji se z jejich úspěchů, když potřebují pomoci pomohu, když potřebuji pomoci já pomohou ony. Každý máme ale svůj život.
Možná, že budu v tomto na Alenku "trochu zlá". Z článku vyplývá strach Aleny ze samoty, v žádném případě nechce, aby syn odešel z domova a postavil se na vlastní nohy. Možná mu i předhazuje, že se pro něj obětovala a chlapec se cítí zavázán a přitom by rád žil po svém. Svoji nespokojenost dává mámě najevo nejnevhodnějším způsobem. Třeba by rád odešel za prací na druhý konec republiky, ale stálé výčitky od mámy ho drží doma, kde ovšem práce není.
V tomto případě dávat radu je velice obížné. Myslím si ale, že by situaci vyřešilo, kdyby se domek prodal, rozdělily se podíly. Alenka, aby nebyla úplně sama, šla do domu s pečovatelskou službou, kde by byla ve svém bytě, ale byla by po ruce i pomoc. Děti nejsou naším majetkem. Je proto třeba nechat syna, aby se postavil na vlastní nohy a okusil, jak chutná život. Možná by se pak Alenka divila jak by se změnil. Každopádně je třeba si se synem promluvit a zeptat se také na to, jak on si představuje svoji budoucnost a v žádném případě mu nevnucovat svoje představy.

No, tak takhle to začíná a končí to věčně ožralým synem, který mlátí svou matku, hrubě jí nadává a nedejbože ji jednou zabije.
Na místě Aleny bych se synem rázně promluvila, možná za přítomnosti nějakého příbuzného, souseda apod. a dala bych mu nůž na krk: buď si najdeš práci a budeš přispívat přiměřenou částkou na domácnosti, přičemž svoje cigarety, internet, mobil apod. si budeš platit sám a k tomu budeš pečovat o hospodářství, nebo táhni z domu. Žádné city, to je k ničemu. Jistě to bude Alenu mrzet, ale nechat si nadávat, krást peníze neřkuli otloukat, to by ji určitě mrzelo víc.

Málo platné, v tomhle věku už mají jít děti z domu. Ideální je , pokud studují v jiném městě a domů dojíždějí občas. To si tak nějak přirozeně zvyknou na postupné odloučení a samostatnost.

To ale není tenhle případ, tady už by měl pracovat někde jinde.

Já tam pořád vidím toho opečovávaného jediného syna a cíl veškerého zájmu matky. Teď se jí to vrací ve zlém.

Ale možná by stačilo se k synovi začít konečně chovat jako k dospělému, tj. dát mu najevo, že on jediný má zodpovědnost za svůj život a je taky jediný, kdo se o něj má starat se vším všudy. Že se už od něj čeká spíš pomoc než že bude někdo pomáhat jemu. A současně mu i projevit důvěru, že to zvládne a postrčit ho směrem k samostatnému životu.

Někde v podnájmu mu mnohem snáz dojde, že buchty od maminky jsou projevem její lásky a ne samozřejmost, na kterou má chlapec nárok a pokud ne, je zle.

Taky mě napadlo aby Alena odjela aspoň na týden, dva k někomu z rodiny nebo známých,třeba k Dáše která to sem píše. Nebo do lázní. Nenavařit do zásoby, žádné peníze a cennosti schovat pod zámek či vzít s sebou. On by se chlapeček pěkně divil.

Je mi z toho smutno a o to víc, že podobný případ mám v rodině.
Naštěstí jsou tam oba rodiče , ale situace hodně podobná a vypadá to že jiné řešení není, postavit synáčka na vlastní nohy a nechat jej aby se snažil sám. City pryč a věřit že dostane rozum až pozná, že mu nikdo nic nedá zadarmo.
Držím ti palce, ale budeš muset být hodně tvrdá a myslím že co nejdřív, pokud nechceš dopadnout špatně. Agresivita se bude stupňovat .....

Alenko, je mi Tě líto. Většinou se děti hodně změní, když vyrostou. Nkdy jsou i zlé a sobecké.Myslím si, že jediné řešení je najít si bydlení v nějakém penzionu pro seniory. A syn může jít kamkoliv za prací. Na bydlení v ubytovně a jídlo si snad vždycky vydělá. Pokud mu budeš jen domlouvat, prosit, hrozit asi se vůbec nic nezmění. Naopak může to být horší. Jediná možnost ve Tvém případě je vzít rozum do hrsti a situaci řešit co nešjdřív a radikálně. Věř mi, že nic jiného Ti nepomůže. Na emoce musíš zapomenout. Pa

Cauky Alenko hrozne cteni!!! Bat se vlastniho ditete to je katastrofa...Ono se rika, ze proutek se ma ohybat dokud je mlady - tehdy rodice na nej maji jeste silu...Pozdeji je to se silami naopak...Ja vim tyto reci moc nepomohou...
===
Me napadlo zatim pouze jedno abyste si pustila do zivota vice lidi...Myslim, aby k Vam chodilo vice navstev, kamaradek - zkratka aby synek videl, ze nejste tak uplne sama, bezvladna na nem totalne zavisla...Kdyby treba mohl prijet na tyden nejaky pribuzny muz napr. strejda (nejlepe chlap jak hora, 2 metry, cerny pas v karate) etc..
Napadl me jeste nejaky podnajemnik (samozrejme slusny) - bylo by vice penez (najemne by dava pouzel Vam) a synek by trochu spadnul z lopaty, najednou by se musel chovat trosku jinak, ty socialni vazby jsou jine nez kdyz je doma s Vami za zavrenymi dvermi, kde nikdo nic nevidi...nebo kdyz je u toho byt vzdalene nekdo treti...
Drive byla tvz. pecovatelska sluzba, doktori a sestry objizdeli pacienty tak me napadlo jestli by to neslo i pro Vas vite dalsi lide, dalsi navsteva a Vy budete mit pocit, ze nekdo o Vas pecuje ma zajem, ze nejste jenom zavisla na synovi navic on bude muset s temi lidmi taky aspon trosku komunikovat aspon "Dobry den "atd... Doktor se muze zeptat a co Ty? Studujes, pracujes, shanis praci...? A pokud ten kluk chce aspon trosku normalne zit tak to nejde se do nekonecna vymlouvat ....
Taky byste mohla zajit do kostela, farari navstevuji svoje ovecky, kdyz jsou nemocne, popovidaji s nimi..Navic je tam opet komunita lidi, kteri by Vas navstvili, popovidali a synek opet uvidi, ze Vy nejste sama, nemusite byt jenom na nej odkazana...Zkratka si pustte do zivota vice lidi samozrejme slusnych...At vidi, ze mate zastani...
Jeste me napadlo, ze on Vas syn ma opravdu idealni vek pro armadu 22 let, zdravy tam potrebuji stale navic kluk by to potreboval jako sul, disciplina, patrne v jeho pozdnim zivote nikdy nefiguroval nejaky muzsky vzor nejaky starsi muz, ktery by byl jeho vzor....(to by se choval jinak) nekdy zastoupi stryc, deda, trener - nemate nekoho v okoli, kdo by s nim tak po chlapsku promluvil? Vite ve sportu treba tam je fair play, teamova prace, slabsim se pomaha tam urcite nekdo nebude vyhrozovat nemocne matce....Ta armada by byla reseni - prace, disciplina, kariera, naborove a snad by tam vyzral...Jak to podepise tak uz se z toho nevykrouti a zrovna v jeho pripade by mu to mohlo i pomoci treba by mohl k pilotum (holky leti na uniformy, kariera je to pekna) navic adrenalin to kluky v tomto veku laka, proste nejak ten jeho zivot nasmerovat at mi nerika, ze nema zadne sny (tedy jine nez si za maminciny penize zakourit)...To by byl mrtvy...Hodne stesti, neplacte i kdybyste si oci vyplakala nic tim nezmenite...Musi se to nejak resit....Verim, ze se to da zachranit blbne 1 rok...P.S. Daso jste fajn kamaradka, ze Alcu v tom nenechate...

Aleno, nevyčítej si, že syn nepracuje, je zlý atd... To není TVOJE VINA. Ty jsi ho vychovala dobře, nikdy jsi mu neřekla, aby se flákal, okrádal Tě o peníze... Je to jen a pouze on, kdo je zodpovědný za své chování. Je svéprávný a ví, co dělá.

Riki 10:36: jj informace neposkytnou, ale exekutor pak přijde k tobě... Ještěže jste to nakonec vyřešili

Milá Dášo, tys byla u kamarádky Aleny několik dní, mohla jsi si s jejím synem promluvit.

A teď k Aleně. Aleno, asi jsi syna moc dobře nevychovala, i když ono se to snadno řekne, snažila ses. Ale tím že mu budeš peníze dávat, tím mu nepomůžeš. Vysvětli mu, že bez práce nejsou koláče a že by tedy mohl aspoň pomáhat. Ty svůj důchod máš za odpracované roky.
\nemáš už vůči němu žádnou povinnost. On se musí umět postarat sám o sebe. Pokud nebudeš platit elektřinu, ani u toho počítače nebude sedět, protože mu nepůjde.
Asi bys měla bouchnout do stolu a riskovat to že odejde. Jen ať jde. Bez takového syna ti bude líp.
Dej mu termín do kdy jsi ochotná ho živit a dodrž to. Jinak se zničíš a jemu nepomůžeš.

Ještě připíšu případ mých známých: dospělá dcera, 33 let, s nechutí pracovat, postupně porodila 3 děti, milovala svobodu, kamarády a marihuanu. Výchovu dětí přenechala svým rodičům, časem se dostala do vězení, děti do děcáku, babi s dědou si vyřídili doklady na soudu a vzali si děti do oficiální své výchovy... Dcera průběžně dělala co chtěla a svých chováním trápila nejen své rodiče, ale ohrožovala výchovu svých dětí. Domluvy nepomáhaly. Při jednom opojení se pohádala se svou matkou, která jí vyhrožovala policii, dcera se rozčílila, zdemolovala půl domu a na matku zavolala policajty, kteří ji odvezly do vazby. ... Její manžel se velmi trápil, dcera sice vzala obvinění zpět, ale dál vedla svůj způsob života. Babi s dědou celou situaci před lidmi tutlali, styděli se. A jednou mi to "děda" řekl. Doporučila jsem mu jen otevřel dveře, nic nevysvětlovat,zbalit dcery osobní věci, vyměnil zámky a říci jí, že se může vrátit jen v případě, až předloží výpis ze svého bankovního konta jako důkaz, že nejméně půl roku poctivě pracuje... udělal to hned na Nový rok při dalším incidentu. Uběhly 4 roky. Pud sebezáchovy dceru dotlačil do práce, má svůj vlastní pronájem bytu... Rodiče pochopili, že jedině touto cestou budou moci v klidu zemřít a věřit, že jejich vnoučata budou mít lepší příklad i ze své vlastní matky.

Riki - 19.9.2011 12:15 - a třeba zrovna byl. Já ho nechci hájit, jeho chování je neomluvitelné, ale třeba je ve stresu a sám se sebou si neví rady. Je teda na předržku,že si svoje mindráky léčí na matce, to bych mu taky netrpěla. Ale u té policie by se s ním moc nemazali, taková malá vojna. Třeba by se probral k životu, protože pokud tohle bude Alena dál trpět,tak ubližuje sama sobě i jemu,nic z něj nebude a nakonec skončí v kriminále nebo na ulici.

Riki: takovej policajt by udělala pořádek jedna dvě....ve šluknovském výběžku...třeba...

přišla jsem až teď a nemůžu všecko pročítat - jestli si synek už teď dovoluje, asi by nebylo nejlepší, kdyby mu nepopulární věc postavila rovnou a sama. Napřed ať se jde poradit na sociálku a pokud mu dá ultimatum, tak před svědky, třeba z rodiny, od sousedů...prostě aby předešla případné inzultaci anebo výhrůžkám. Nebyla by první, na kterou by synek zaútočil kvůli penězům. A taky možná nepozná, že něco bere a v absťáku to nemyslí.