Být v pubertě je super aneb "Šokující" zpověď puberťačky
Bylo nám s kamarádkou Danou deset let a nějak jsme cítily, že už jsme v pubertě. Vybika s "trapnou" sídlištní partou dětí nám už totiž nepřipadala zajímavá, a tak jsme se rozhodly, že si najdeme lepší zábavu.
Být v pubertě je super, notovaly jsme si, když jsme zašité pod schody nejvyššího švéďáku tahaly ukradené cigáro. Konečně žijeme, napadlo nás, když jsme po několika hodinách osmělování celé rudé pokřikovaly na nedaleké sedmáky: "Klucííí, pojďte sééém!" Pořád to ale nějak nebylo ono. Pořád jsme si nepřipadaly dost zajímavé.
A tak nás napadlo, že nejlepší bude, když začneme fetovat. Kapesné však nedostávala ani jedna z nás a žádné dealery jsme neznaly, proto jsme si musely vystačit s tím, co dům dal. Dana navrhla, že bychom mohly začít šňupat pepř. Prej se po tom kejchá, a tak by mohla bejt legrace.
Příští den jsme si každá z domova nesla v ubrousku náš černý fet, který jsme odsypaly z domácí pepřenky, a celé odpoledne jsme si to sázely do nosu. Byla to fakt zábava. Druhý den se to opakovalo, třetí zase. Oči a nosy nás štípaly, kýchaly jsme jak o život, ale přestat už nešlo. "Už na tom začínám bejt závislá," řekla jsem Daně a ona mi přikyvovala: "Já taky. Asi bysme si to měly začít nosit i do školy, kdyby na nás přišel absťák."
A tak jsme si pepř začaly nosit i do školy. O hodině jsme si na lavice "hlavně nenápadně" házely psaníčka s tím, že už se těšíme na přestávku a že už to nemůžeme vydržet. Občas jsme na sebe dělaly významné posunky jako "už si musím šňupnout". A jakmile zazvonilo, důležitě jsme běžely na záchod, tam se zavřely do jedné kabinky a vdechovaly stále větší dávky pepře.
Bohužel, ostatním spolužákům to tak vychytané nepřišlo. "Kam zas běžej?" zeptal se spolužák Richard, když jsme se s Danou s chichotem, který dovedou jen desetileté puberťačky, hnaly na WC. "Ále, voni si jdou zase šňupnout pepř," prohlásila lakonicky spolužačka Alice. A my si přitom myslely, jak to děláme děsně nenápadně, v podstatě neodhalitelně!
Feťáckou kariéru ukončila až moje máma. Když jsem totiž odpoledne doma do ubrousku odsypávala pepř a omylem ho nasypala i na blízkou bábovku, začala ječet: "Co to tady děláš, prosim tě? A na co si odsypáváš ten pepř? Na co ho potřebuješ?" A mě nějak nenapadala věrohodná výmluva, tak jsem kápla božskou: "No, my to s Danou šňupeme." "CO ŽE TO S DANOU????" ozvalo se z matčiných úst. Pak už následovaly jen oči v sloup, křik, pohlavek, zarach a odvykací kůra.
Pochlubtese, jaké blbosti jste ve školních letech dělali vy?
30.11.2012 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 78 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Být v pubertě je super aneb "Šokující" zpověď puberťačky
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
beru to jako vtip, ne fakt
Je, to jsem se fakt pobavila 
Vzpomněla jsem si na svoje slavné "feťácké" pokusy. Jedno léto přišla kamarádka s tím, že se kouří banán a pak jsou prý úžasné halušky. Takový to žlutý matlavý ze spodní strany banánové slupky se mělo nasušit a pak stačilo prý ubalit, zapálit a pak už se jen vézt na růžovém obláčku 
... všechno jsme poctivě dodržely, jen ty mrchy nějak nechtěly a nechtěly hořet.
Monik: Neřekla bych, že se nudí. Spíš se od malička utvrzoval v tom, že má větší smůlu než ostatní (takže ne že něco zvoral, když ho chytli a měl by se z toho pro příště poučit a příště se zachovat jinak, ale že prostě má smůlu a nedá se s tím nic dělat.) No a s tímhle přístupem k životu zveličoval každý problém a když se mu něco povedlo, tak si toho nevšiml. Postupně si vypracoval životní názor, se kterým já nedokážu bojovat, ani hnout. Všechno je špatné, on vždycky dopadne jak nejhůř může, už přede počítá s tím, že se nic nepodaří... ale vůbec nebere v úvahu možnost, že může něco ovlivnit, když se bude chovat trochu jinak. No a pořád o tom špatném mluví dokola.
sqwela: sqwela - 30.11.2012 8:33, jasně, tady je liduška a chodí hodně dětí, i mají koncerty...
vosmajda: 16:38 
sqwela: 16:34 
Jeste k tomu chybi ty dvojcata
Ale co neni, muze byt 
Beru: 15:10 
Tak to abych se poohlidla po nejakym psychiatrovi uz ted 
Verera: 14:54 Kdyz to tak ctu o tom bratrovi, pripomina mi to mojeho bratra
A taky me napada, jestli treba ten tvuj bratr se ted tak trochu nenudi a proto je v permanerntni depresi a vidi vsechno cerne.
Kdyz byl v mladi tak aktivni a ted mu treba nezbyvaji sily 
Pardon, medvědy.
A taky jsme si hrály na dospělé, vycpaly jsme se pod teplákovými bundami, pak jsme se svíjely v bolestech (jak jsme to viděly v televizi) a rodily jsme mědvědy.
Byla jsem ta opožděná, v 11 letech jsme s kamarádkami plácaly bábovičky pro panenky. Pak jsem měla už jinou kamarádku, a s tou jsme ukradly pětikorunu. Ležela v obchodě na pultě u samých dveří a zdálo se, že ji nikdo nepostrádá. A pak se prodavačka se zákaznicí začaly po ní shánět. To jsme rychle vystřelily pryč! U nás doma jsme zase čmáraly po papírech a dělaly si srandu že všeho, co se nám tehdy vnucovalo. Kreslily jsme vymyšlené rodiny, rodiče byli vojáci, soustružnice, poslanci, děti šprti a vzorní pionýři, no, nasmály jsme se.
.jpg)
Monik: děkuji
Beru:30.11.2012 15.10. 
maminka to parádně vystihla!
V deseti letech jsem četla Rychlé šípy a chtěla být tak dokonalá jako oni. S kamarádkou (měla jsem jen jednu jedinou) jsme chodily do parku venčit jejího pejska, v zimě jsme chodily bruslit na zimák. Se mnou puberta netřískala ani později, cigaretu jsem jakživ neochutnala, a to je mi už 53 let a poprvé jsem se opila taky až v dospělosti. Neměla jsem žádnou partu, žádné večírky, nic. Byla jsem odporně vzorná.
.jpg)
PEGG: Hlásím se do klubu doutníkářů.
Snad nejnebezpečnější zhovadilost co jsme prováděli bylo lezení na střechu starého vodojemu,obrovského,výška určitě přes 50 metrů,kde se šlo tělem té stavby po točitých schodech v úplně tmě.Jenže v těch rozpadlých schodech byly díry že by se dalo propadnout.Dodnes nechápu že se nikdo nezabil
Monik: Moje máma před časem pronesla nasmrtelnou poznámku na adresu rodiny mého bráchy.Měli kluky taky později a dvojčata a znělo to -Počkej za pár let,kluci v pubertě,matka v přechodu a tatík začne chytat druhou mízu-a to bude nářez 
Tak abys věděla co tě čeká 
