Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

První vánoční cukroví v nové domácnosti? S našimi tipy to zvládnete levou zadní!

První vánoční cukroví v nové domácnosti? S našimi tipy to zvládnete levou zadní!Od vánočních svátků nás dělí už jen pár týdnů, a tak je třeba začít s klasickými přípravami, které jsou nezbytné pro to, abychom tento čas mohli využít k plnohodnotnému odpočinku a pohodě. Nejde však pouze o generální úklid a nákup vánočních dárků...
pošlete nám recept

Děti.Výchova, škola, kamarádi

Místo babičky maminkou? Pomozte mi v rozhodování, prosím.

Místo babičky maminkou? Pomozte mi v rozhodování, prosím.

Je mi jasné, že za mne žádná z vás tak závažné rozhodnutí neudělá, to musím já sama, respektive my dva s manželem. Přesto bych ráda slyšela vaše názory na problém, či spíše situaci, kterou právě řešíme. Jsem totiž těhotná.

Na tom by asi nebylo nic divného, kdyby mi nebylo už čtyřiačtyřicet. S manželem jsme se brali v době, kdy jsem byla sotva po maturitě a on byl na vojně. Důvodem bylo těhotenství. Ve dvaceti se mi narodil první syn, za další tři roky druhý a hned po roce ještě holčička. Máme tedy tři děti, kterým je dnes 24, 21 a za pár měsíců 20. Nejstarší syn je již samostatný, mladší právě odjíždí pracovně do Anglie a nejmladší dcera se chystá na vysokou školu.

A teď se stalo, že jsem, samozřejmě neplánovaně, otěhotněla. Stačil na to jeden jediný měsíc, kdy jsem musela vysadit HA. Teď jsem v sedmém týdnu a s manželem zvažujeme všechna pro a proti. Přece jen nám už není dvacet, mně je, jak jsem psala, čtyřiačtyřicet, manželovi o dva roky více. Zkrátka jsme pomalu ve věku, kdy bychom se měli spíše připravovat na vnoučata. Místo toho řešíme moje těhotenství.

Ačkoli to rozhodnutí vypadá poměrně snadno, sama bych, kdyby mi nějaká kamarádka v mém věku řekla, že čeká dítě, byla okamžitě pro potrat. Jenže tohle není dítě žádné kamarádky, tohle je dítě moje. A já zjišťuju, že v tomto ohledu si spolu rozum a cit nějak nerozumějí. Citově bych to malé moc chtěla, dokonce si myslím, že bych si ho i užila, rozumově se bojím. Komplikací, vývojových vad, toho, že mi bude s postupujícím věkem ubývat sil a nebudu mít na postupně rostoucí dítě sílu ani trpělivost. Děsí mne představa, jak mám ve svých šedesáti letech doma puberťáka.

Mluvíme o tom s manželem horem dolem a oba jsme velmi nerozhodní. Máme to tak padesát na padesát. To malé chceme a zároveň nechceme, respektive bojíme se. Zdravotně jsme oba v pořádku, kondici máme dobrou, hodně sportujeme, byť jen rekreačně. Finance by snad taky neměly být problém, synové už žijí ve vlastní režii a dcera chodí už od sedmnácti let na brigády a vydělává si na parádu apod.

Proto jsem se rozhodla zeptat ostatních žen, jak se na mateřství v tak pokročilém věku dívají a zda třeba samy nemají svou vlastní zkušenost. Možná byli to pomohlo vytvořit si alespoň trochu obrázek, co mne případně čeká. Možná vám připadám jako blázen a rovnou mi řeknete, nad čím proboha uvažuju a ať okamžitě mažu k doktorovi. Ale třeba se do mých pocitů dokážete vcítit… Předem vám moc děkuji za vaše příspěvky.

Miroslava


18.6.2013   Rubrika: Čtenářské příběhy   |   Komentářů 104   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Místo babičky maminkou? Pomozte mi v rozhodování, prosím.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-116
Ivča+3
Ivča+3 - 23.6.2013 22:49

Poslouchej hlavně svoje srdíčko, pokud k vám miminko mělo ještě přijít, našlo si cestu, tak by bylo asi fajn přijmout ho, Pokud se cítíš fyzicky zdráva. Sama mám tři děti, 23, 10 a 6, poslední kousek přišel neplánovaně přesně na mé 40té narozeniny a ani minutu jsme neuvažovala o to jít "TO" dát pryč. Je to sice trochu náročnější, když jsou dvě na starší kolena, ale asi bych to už neměnilasmajlik - 64. Někdy moc rozum mluví, ale spíše to mluví strach: zvládnu to? Ale na to si odpověz sama, podle toho, co píšeš, myslím, že to zvládnete bez problémů po všech stránkách. Hodně štěstí a správné rozhodnutísmajlik - 45

 
Danulu
Danulu - 23.6.2013 15:52

Soudedka mela prvni dite v 46 a druhe orok a pul pozdeji, ma sil na rozdavani

 
Danulu
Danulu - 23.6.2013 15:51

Proc si dite zaslouzi mlade a votalni rodice, tohle rika mozna lidsky mozek ale ne priroda. Moje babicka se narodila moji prababicce ve 49 letech, prababicka tu byla dlouho , dokoncela zazila meho bratra, a babicka taky zije, je ji 85 let. Takze dokud priroda dovoli, proc ne

 
Haninka
Haninka - 22.6.2013 16:35

Bibík: smajlik - 5 souhlasím s Jageou smajlik - 31

 
Jagea
Jagea - 22.6.2013 6:38

Bibík: Nádherný příspěvek, gratuluji.smajlik - 47

 
Bibík
Bibík - 20.6.2013 13:43

Jsem mámou 5 dětí, 25,23,21 18 a teď 4 roky. Poslední jsem měla ve 44, stalo se.... a jsme rádi. Nad případným postižením miminka nebyl čas přemýšlet, že jsem těhotná mě došlo až někdy ve 20 týdnu. Nejhorší bylo to období, kdy mě doktoři přesvědčovali, proč bych měla na to či ono vyšetření, po porodu pak konečně přišel normální život. Miminko mi dalo zapomenout na svá bebínka a bolístky, udržovalo mě hezky v poklusu, tím i mou oběhovou soustavu, nevím proč mě přestaly bolet klouby, asi tím ustavičným pohybemsmajlik - 4. Teď mám doma čtyřletou špuntici, která je tetičkou šestiletému synovci, trošku nestandartní, ale hlavně že se mají rádi.Po těch několika letech máme s manželem motivaci se udržovat fit, abychom naši nejmenší ve zdraví dovedli k dospělosti. Pro mě to bylo o tom, přehodnotit svoji "oprávněnou" touhu po pohodlí, která mě vedla leda k lenivosti a nadváze-suma sumárum-mateřství v tomto věku je pro mě pro mé ego možná trošičku nepohodlné, ale VELICE UŽITEČNÉ. Okolí říká, že se směju víc, než kdykoliv předtím, výchova jde s přehledem, vždyť my starší mamky už víme, jak to chodí, známe ty finty dětiček, kdy u toho prvního mě omývali, nevěděla jsem, co s řvoucím miminem. A taky-ani nás to finančně nezruinovalo. Dítě totiž nepotřebuje tolik věcí materiálně, spíš klidné, pohodové rodiče a pak to vše se přidá. Tolik má zkušenost,přeju při rozhodování otevřenou hlavu i srdce a odvahu nakopat strachu zadek. Mirka

 
Sugar
Sugar - 19.6.2013 19:55

Je mi 47, manzelovi o 5 vic. Nasim detem 9, 7 a 5. Diky tomu, ze jsme financne relativne zajisteni (manzel je vyslouzily vojak - 27 let slouzil u letectva, takze ma vojensky duchod), se detem muzeme hodne venovat a myslim, ze i fyzicky jsme aktivni (jako rodina) dost a dost.

a....: k tomu dokumentu, ktery zminujes - kdo chce psa bit... ja jsem naopak ditetem mladych rodicu (mam o tri roky starsi sestru, ta se narodila, kdyz bylo mame 19, tata je o 3 roky starsi), taky nebylo v mem detstvi vzdycky vsechno idealni a nevyzralost mych rodicu v tom hrala roli. Presto si myslim, ze jsem mela hezke detstvi a svym rodicum jsem za nej vdecna.

Proste kdyz dva delaji totez, neni to vzdycky totez smajlik - 26

 
monia
monia - 19.6.2013 11:21

kareta: smajlik - 47 Líp už o říct nejde.

 
vosmajda
vosmajda - 19.6.2013 8:29

Tohle se taky stalo: Maminka dvou synů čekala po čtyřicítce třetí dítě. Doktor téměř přikázal potrat, a ona neposlechla. Porodila úplně zdravou holčičku. A co se nestalo, prostřední dítě se zabilo při nehodě. To samozřejmě nepřeju ani největšímu nepříteli, jen chci říct, jak ta paní byla za tu holčičku vděčná.

 
Monik
Monik - 19.6.2013 7:41

kareta: 6:47 smajlik - 47 pod tohle bych se podepsala smajlik - 61

 
kareta
kareta - 19.6.2013 6:47

a....: nesouhlasím. Alibistické je jít na potrat a zdůvodňovat to věkem a jakýmsi řádemsmajlik - 19 Překrucuješ. Já bych to před sebou samou těžko obhajovala. Co si myslí okolí...tak to mi je celkem jedno, oni můj život nežijísmajlik - 105

 
a....
a.... - 18.6.2013 23:10

kareta: ne, to je právě ten alibismussmajlik - 16

 
kareta
kareta - 18.6.2013 23:08

a....: netroufnu si soudit nikoho. Kdyby to nemělo být, tak se to nestane. i to je řádsmajlik - 64

 
a....
a.... - 18.6.2013 23:03

kareta: No já mám prostě takovou zkušenost, že když se člověk snaží oklamat ten daný řád věcí, obrátí se to proti němusmajlik - 58 Čas ani ten koloběh života nemůžeš přechytračit, je to něco mimo tvoji vůli.

 
kareta
kareta - 18.6.2013 22:57

a....: obecně to zajisté platí...je v tom určitý alibismus, ale dejme tomu. smajlik - 26 je z toho cítit jistý řád. je to prostě jednodušší.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-116
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 429151.
Archiv anket.