Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

„Milá redakce, mám problém. Ráda bych znala názory ostatních čtenářek na jednu docela choulostivou věc,“ napsala v e-mailu čtenářka Kristýna. „Nelíbí se mi totiž, že můj manžel chodí před naší čtyřletou dcerou klidně nahý. Ne, že by se před ní nějak provokativně promenádoval, to ne. Ale nedělá mu problém jít kolem ní nahý třeba do koupelny. Nepovažuji to za správné a dost se kvůli tomu hádáme. On zastává názor, že nahota je přirozená a tak by k ní mělo přistupovat i dítě. A že čím více se před ní budeme zakrývat, tím více zvědavosti v ní vzbudíme. Já si naopak myslím, že dítě by své rodiče nahé vidět nemělo. Vlastní tělo je ta nejvyšší intimita, kterou máme a neměli bychom ji dávat na odiv. Přece není problém přepásat se ručníkem nebo si obléct župan.“

Tolik z redakčního e-mailu.

Po jeho přečtení jsem si vzpomněla na své dětství, na rodičovské úprky do koupelny a úzkostlivé hlídání, aby bylo za všech okolností zahaleno to, co zahaleno být má. Opravdu jsem za celé své dětství a dospívání nikdy neviděla své rodiče tak, jak je pán bůh stvořil. Nemůžu říct, že mne to nějak poznamenalo. I když si vzpomínám, že zvědavá jsem samozřejmě byla.

Když se mi pak narodily dcery, měli jsme s mým manželem opačný přístup. Asi takový, jaký má manžel Kristýny. Po bytě jsme nazí nechodili, ale když jsme vyšli z koupelny a viděly nás dcerky, nijak jsme to neřešili. Chovali jsme se přirozeně, oblékli se a tím bylo hotovo. Myslím, že ani naše dcery pohledem na nahá těla svých rodičů k žádné újmě nepřišly.

Podle svých zkušeností bych to shrnula asi takhle: když se nic nepřehání a lidé se chovají přirozeně, neškodí ani jeden model chování. Stydlivější rodiče rozhodně své děti trvale nepoškodí tím, že jim nedopřejí pohled na svá obnažená těla. Ti, kteří s nahotou problém naopak nemají, rovněž vychovají po této stránce zcela vyrovnané jedince.

Jaký je váš názor? Máte jiné zkušenosti? Stydíte se před svými dětmi? A styděli se vaši rodiče před vámi? Nebo ne?