Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Naše dcera chodí do čtvrté třídy. Asi tak poslední měsíc jsme si s manželem všimli změny jejího chování. Předtím se do školy vždycky těšila a najednou si začala vymýšlet různé důvody, proč tam jít nemůže. Bolest hlavy, bříška atd. Nezdálo se nám to a snažili jsme se zjistit, co se děje. Nic jsme z ní však nedostali.

Až teď jsem ji přistihla, jak mi z peněženky vybírá drobné. Zeptala jsem se jí, co to dělá a proč. To, co mi řekla, mi doslova vyrazilo dech.

Rozplakala se a svěřila se mi, že ji už několik týdnů otravují dva kluci ze sedmé třídy. Musí jim několikrát v týdnu nosit peníze. Když nemá, tak jí třeba vysypou tašku a vyhrožují, že si na ni počkají před školou a zbijou ji.

Natálka se jich samozřejmě bojí. A tak nám každý den vybírala z peněženky po pětikorunách a dvoukorunách peníze, abychom nic nepoznali a aby u sebe vždycky něco měla, kdyby za ní ti kluci přišli.

Úplně to mnou otřáslo a chtěla jsem jít okamžitě do školy. Když přišel manžel z práce, probrali jsme to a rozhodli se, že druhý den zajdeme do ředitelny a vše oznámíme. Natálka ale začala strašně plakat a prosila nás, abychom to nedělali, že jí ti kluci vyhrožovali. Když na ně prý bude žalovat, zažije takové peklo, jaké si neumí představit. Nemůžeme z ní ani dostat, jak se ti kluci jmenují, aby si to šel manžel vyřídit přímo s nimi a s jejich rodiči.

Dcerku jsem na tenhle týden omluvila ze školy, nechala jsem ji doma, aby se zklidnila. A pořád s manželem přemýšlíme, jak se zachovat, co udělat.

V žádném případě to nechceme nechat jen tak, ti kluci s tím musí okamžitě přestat. Máme ale obavu, aby pak Natálka peklo opravdu neměla.

Dostal se někdo z vás do takové situace? A jak jste to řešili? Co je nejlepší v takovém případě udělat? Zajít do školy, nebo z dcery vytáhnout jména těch kluků a pěkně důrazně si je podat někde mimo?

Jsme z toho opravdu otřesení. Co to je za kluky, že si troufají na jednu malou holku?