Do práce od sedmiměsíčního dítěte? Jsem sobec?
.jpg)
Mám pětiměsíčního chlapečka a naskytla se mi možnost jít od září do práce. Respektive oslovil mne můj zaměstnavatel s tím, že by mi vyšel co nejvíce vstříc s ohledem na to, že mám tak malé dítě. To znamená zkrácená pracovní doba a možnost částečně pracovat z domova. V praxi by to vypadalo asi takto: Po, út a čt v práci na šest hodin, st a pá práce z domova podle potřeby.
Hodně o tom uvažuji, že bych přikývla, mám se rozhodnout do konce týdne. Důvodem není finanční stránka, manžel vydělává slušně, ale pro mne by to byla především šance zůstat v kontaktu se svou profesí a zároveň mít možnost dostatečně času trávit se svým synem.
Bohužel, u svých nejbližších jsem se setkala s nepochopením, a to včetně manžela. Nelíbí se jim, že bychom museli k našemu synovi najmout cizí chůvu, protože nikdo jiný s hlídáním nepřichází v úvahu. Obě babičky ještě pracují a manžel má časově hodně náročnou práci, včetně častých několikadenních služebních cest do zahraničí.
Hučeli do mne všichni – manžel, oboje rodiče i moje sestra a vzbudili ve mně pocit viny, že vůbec uvažuji o tom, že bych nechala své miminko na starosti cizí ženské a šla budovat kariéru. Ano, ani já jsem si nepředstavovala, že bych šla tak brzy do práce, měla jsem v plánu celou tříletou mateřskou, ale nabídka, kterou jsem teď dostala, je přece skvělá. A v dnešní době mi to nepřipadá nijak nenormální mít k dítěti chůvu. Sama znám několik maminek, které chůvu využívají a jsou spokojené.
Stojím teď před rozhodnutím, jak se zachovat. Podřídit se rodině, splnit jejich očekávání a stát se obětující se matkou, nebo si prosadit svou a i přes jejich, tedy spíš hlavně přes manželův, odpor do práce nastoupit. Předesílám, že chůvu bych zvládla bez problémů platit sama ze svého platu.
Co byste udělaly na mém místě? Taky by mne zajímalo, jak dlouho jste byly s dětmi doma vy? Protože co vím, tak například moje babička dala strejdu do jeslí snad už ve čtyřech měsících. Takže tím, že chci „odejít“ od takhle malého dítěte, snad nedělám nic odsouzeníhodného, ne? Konec konců, v mnoha státech je to úplně normální, tak dlouhá mateřská, jako je u nás, je spíš výjimka.
15.7.2013 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 83 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Do práce od sedmiměsíčního dítěte? Jsem sobec?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Ja by som nesla... pridavam sa k nazoru, ze z domova ano, ale do prace nie. Ja mam malu rocnu a neviem si to vonkoncom predstavit, ze by som od nej sla do prace a nechala ju niekomu cudziemu.
.jpg)
Bellana: jj určitě, s tím souhlasím, určitě je lepší když není dítě fixované na jednu osobu a má i příklad v chování apod. jiných lidí. Ale může to v té neteři někde hluboko být, aniž by si to uvědomovala. Anebo smaozřejmě taky nemusí, každý je jiný, někomu vyhovuje mít okolo se be víc lidí, někomu ne 
Kassy: šíleně 
.jpeg)
Kassy - 16.7.2013 11:53 
svatá pravda
PEGG: A hlavně to tak v celé historii lidstva vždycky bylo, péči o dítě zajišťovala celá široká rodina, ve vyšších kruzích kojné, chůvy, vychovatelky a domácí učitelé. Až naše "moderní" doba položila to břímě téměř cele na bedra jediné osoby - matky.
Bellana - 15.7.2013 22:33 Když se o dítě stará více lidí, je mu to prospěšnější než přílišná vazba na matku. Má víc podnětů než může dát jeden člověk. To je velmi moudré a pravdivé
Petruša: No jo, člověče, nějak to letí 
.JPG){kind=avatar}
Petruša: Možná je to u neteře skryté trauma z dětství, možná je to proto, že obě babičky a dědeček jsou dost daleko, prateta ještě dál a tety malý nemá, jen velmi mladé strejdy. To bych viděla spíš. V každém případě, díky tomu, že se o ni babička starala, je to její nejmilejší vnučka a ona má k babičce taky bližší vztah než ostatní vnoučata.
Moje maminka musela do práce, když mi byly necelé tři měsíce. Kojila mě jen asi týden, neměla dost mléka, nehrotila to, na Sunaru jsem prospívala dobře. O mě se staral, kdo měl zrovna čas. Babička nebo některá z maminčiných čtyř mladších sester. Možná i díky tomu jsem byla dítě milované, hýčkané, společenské a pak mě rozmazlovali i docela cizí lidé, takový blonďatý kudrnatý andílek. Škoda, že mi to nezůstalo. Oč by byl život snazší Když se o dítě stará více lidí, je mu to prospěšnější než přílišná vazba na matku. Má víc podnětů než může dát jeden člověk.
Kassy: trochu mimo téma....už sedmiměsíční? No to je síla, pamatuju si jak jsem ti někam gratulovala k narození...přijde mi to jak dva tři měsíce maximálně..
Bellana: možná proto ta neteř malýho nechce moc dávat nahlídání, třeba to je v ní někde zakořeněný že ona bayla "bez mámy" a pro synka to chce jinak 
ale samozřejmě Lucku ani nikoho jiného neodsuzuju, je to na každým, důležitý je aby byli všichni spokojení
.jpg)
ráda bych také napsala svůj názor....
děti mám dvě - u obou jsem začala pracovat od roka, 2x-3x v týdnu na 6 hodin a zbytek z domova.
Musím uznat že mé okolí také nepřijalo tuto záležitost příliš s nadšením, ale když viděli že dětičky jsou usměvavé a v pohodě a já také, nějak to přestali řešit.
Stojím si za tím, že "je-li šťastná máma, je šťastné i dítě" takže patříš-li mězi pracovní nadšence jako já, prostě se do toho pusť a dama uvidíš. Některé ženy jsou naopak rády, že jsou doma, prostě každá ať si to zařídí ke své spokojenosti
Přeju pevné nervy a hodně pohody 
zatím jsem nečetla příspěvky, ale přiznám se že já bych nešla. Práci z domova ano, ale do práce ne. Jedině v případě, že by to šlo buď skloubit s manželovou prací anebo třeba jen na tři hodiny denně 2 - 3 týdně
pokud by bylo možné volit pracovní dobu tak, aby ráno s ním beze spěchu posnídala, potom by odešla, dítě jedlo a šlo spát, po o by chůva třeba došla na hřiště, nebo naproti do práce...podle toho
tak by to dítě nevnímalo špatně
však kdyby ji hlídala jedna z babiček, tak by se to asi neřešilo....
pokud to dítě budeš špatně snášet, tak holt...
Je to škoda od tak malého dítěte,ale na druhou stranu,pokud je možnost pracovat z domova,zase je to o něčem jiném.Hlavně v dnešní době,když člověk o práci nezavadí.
Je to škoda od tak malého dítěte,ale na druhou stranu,pokud je možnost pracovat z domova,zase je to o něčem jiném.Hlavně v dnešní době,když člověk o práci nezavadí.
Těžko radit, každá žena je jiná.Já jsem byla s dětmi 7 let doma, 2 roky bez koruny, ale bylo to nutné, tehdy chůvy nebyla a ve školce pořád stonaly. Ale já nejsem typ, který by chodil rád do práce, byla jsem ráda, že můžu být doma a nemusím tam. Takže nejen kvůli dětem, ale i kvůli sobě bych já do práce nešla. Ale jestliže tě práce baví a chceš v ní pokračovat a doma bys byla nešťastná, není o čem uvažovat. Dnes jsou chůvy běžné a je to rozhodně lepší, než jesle.
u svých nejbližších? Vám by mělo být nejbližší právě vaše dítě,protože pro něho jste nejbližší vy a nenahradí to ani sebelepší chůva. Kdyby jste se zeptala jeho, určitě by s pláčem nesouhlasil.Co vložíte do dítěte do 3 let, to je základ.Tohle je můj názor.
