Cizí děti mi zkazily dovolenou
.jpg)
Minulý týden jsem se vám svěřila s problémem, který jsem si zavařila svou přílišnou ochotou. Slíbila jsem rozvedené kolegyni, že si na čtrnáct dní vezmu na chatu její dvě děti. Bohužel, místo letní idylky to pro mne byl očistec, což jsem poznala hned v prvních dvou dnech.
Nejdříve bych vám chtěla poděkovat za vaše rady a pochopení. A jestli vás zajímá, jak to dopadlo, tak čtěte dál.
Jak probíhal minulý, vlastně předminulý víkend, jsem vám popsala v prvním článku. V pondělí jsem se zařekla, že se přestanu nervovat a použiju na ty dva nezvedence trochu autoritativního přístupu kombinovaného s postojem „klidně se ksichti, mě nerozhodíš“.
Nekompromisně jsem jim řekla, že jsou už dost velcí na to, aby se chovali jako dva zpovykaní spratkové, že já chodím celý rok do práce a dovolené mám jenom pár týdnů a nemíním si ji nechat zkazit jejich nevychovaností. A že od teď to bude fungovat, jak řeknu a budou poslouchat, nebo okamžitě volám jejich matce, aby si pro ně přijela. Zakázala jsem jakékoli slovní útoky na mou dceru, neuklízení po sobě a rejpání v jídle. Rovnou jsem jim oznámila, že buď snědí v určený čas co je na stole, nebo mají smůlu.
Po tomto mém proslovu byly trochu zaražení a vypadalo to, že si snad něco vzali k srdci. Do středy to jakž takž šlo. Ráno si ustlali, jedli bez řečí, co dostali, neodmlouvali. Tak jsem si říkala, že snad to ty dva týdny nějak zvládneme. Bohužel, už ve čtvrtek se začalo vše vracet do původních kolejí, stupňovalo se to a večer jsem byla rozhodnutá, že s nimi končím, že něco takového opravdu nemám zapotřebí.
Ještě ten večer jsem zavolala kolegyni, jejich matce a vysvětlila jí, jak se věci mají. Ona předtím asi dvakrát zavolala, poprvé v pondělí a pak ve středu, to bylo všechno relativně v pohodě, takže jsem neměla potřebu jí dělat starosti. Akorát jsem se zmínila o tom prvním víkendu, že se nechovaly zrovna nejlíp, ale podařilo se mi je srovnat.
No a jak jsem jí ten čtvrtek volala, řekla jsem jí, že jsou její děti nad mé síly, že po třech dnech, kdy byly trochu v pohodě, mi v ten čtvrtek zase předvedly, zač je toho loket, a že toho mám nějak dost. Byla hodně překvapená, řekla bych až zaskočená a asi i uražená. Vzala si postupně k telefonu obě dvě děti, ty samozřejmě houkaly něco ve smyslu: No normálka, v pohodě, nic se neděje…
Pak mne požádala, zda bych to s nimi ještě nezkusila, že jim domluvila. Prý by to pro ni byla velká komplikace, kdyby si pro ně měla dojet a mít je příští týden doma. I když jsou velcí, nerada je prý nechává bez dozoru. Nechtělo se mi, už jsem toho měla dost. Řekla jsem jí, že je mi to líto, myslela jsem to dobře a chtěla jí pomoci, ale svou snahu odnáším neustálými nervy s jejím dětmi a trpí tím i moje dcera. Jediné, v čem jsem jí vyšla vstříc bylo, že si pro ně jezdit nemusí, že si je tu nechám do neděle a pak jí je můj manžel přiveze. Ale už v neděli dopoledne, protože musí do práce. Vůbec se jí to nelíbilo a velmi chladně mi řekla, že to samozřejmě musí respektovat.
Dětem jsem oznámila, že v neděli odjíždějí domů a do té doby budou sekat latinu, nebo je posadím na vlak a pojedou sami třeba o půlnoci. V pátek přijel manžel a ten na ně teda platil, před ním si nedovolili vůbec nic, šlapali oba jak hodinky. V neděli ráno za mnou oba přišli s tím, jestli by nemohli zůstat, že už budou hodní. Asi jsem Herodeska, ale řekla jsem, že ne. Vypadali, že jsou hodně zklamaní a zaražení.
Už jsem se moc těšila na to, až budou pryč a já si konečně užiju klid jen se svou dcerkou. V deset dopoledne odjeli, my teď máme s dcerkou v tom vedru siestu, jsem zalezlé ve stínu a já jsem se rozhodla napsat, jak to celé dopadlo. Řeknu vám, cítím velkou úlevu, jakoby ze mne spadl velký balvan. Jsem jen zvědavá, jak se na mne bude tvářit kolegyně, možná to bude brát jako podraz. Ale s tím nic neudělám, kdyby mělo dojít k nějaké nepříjemné konfrontaci, asi by mi nezbylo, než jí na rovinu říct, jak se její děti chovaly a že by měla trochu přehodnotit svůj styl výchovy.
Ještě jednou vám tady na magazínu děkuji za povzbuzení a pochopení. Přeji vám krásné léto a hlavně klidně prožitou dovolenou.
29.7.2013 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 46 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Cizí děti mi zkazily dovolenou
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Stejně Tě obdivuju. Já cizí děti nemusím vůbec, kamarádce bych pomohla pohlídat třeba půl dne, kdyby fakt nutně potřebovala a nebyl nikdo jiný-ale brát si děti kolegyně na chalupu bych nezvládla. Nevím, jak se k cizím dětem chovat, jsem dost výbušná, když mě vytočí, tak řvu. Moje děti už ví, že za chvilku vychladnu, ale na ně fakt platí když na ně zařvu, jinak se nesrovnají.
A když se vrátím k Tvému případu, napadá mě jen jedno přísloví-každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán. Nemáš povinnost se starat o cizí děcka, byla to jen tvá dobrá vůle.
.jpg)
Myslím, že Iveta je už poučená a nikdy nikomu nic takového už nenabídne. Podle mne to byla zásadní chyba. Kdyby na 3-4 dny, ale půl dovolené se starat o cizí děti, které neznám?! Jojo, chtěla bych vypadat jako dobrák....
Nakonec si to elegantně vyřešila, ted se ještě musíš asertivně poprat s kolegyní a máš jednu lekcičku zdárně za sebou 
.
Gorawen: No, taky bych možná vyměkla, záleží na situaci, ale kdyby to byla má jediná letní dovolená, asi by zapůsobil pud sebezáchovy.
A kdyby ne, zřejmě bych zodpovědnost svěřila víc dětem - Když se jim nelíbí, co se vaří, ať navrhnou a uvaří něco podle sebe. Nelíbí se jim program- ať zorganizují lepší. Z jejich pohledu byly asi odloženy někam, kam se jim nechtělo, protože na ně neměl nikdo čas a Iveta a zejména její dcera byla hezky po ruce jako hromosvod.
Linda: dovolím si nesouhlasit- ne každá dvojice puberťáků je živelná katastrofa, naopak bych řekla, že už v tomhle věku, když chtějí , aby se s nimi jednalo jako s dospělými, měli by se tak chovat a taky to skvěle dokážou.
Mozna je to vubec poprve co narazili, ze cela planeta se netoci jenom pro ne...
Nevim kazda jsme jina asi by me trosku trapilo svedomi vis proc - jak oba sami prisli, ze by chteli zustat a budou hodne - kazdy by mel mit nekdy narok na druhou sanci (nejenom dostavat, ale nekdy ji i nekomu dat)...Kdyz oba chteli tak dokazali byt hodni...Ja vim je otazka jak dlouho by jim to vydrzelo...Mozna bych zvedla telefon a vzala si je zpet treba na 2 dny, tak zacit od zacatku, respektovat pravidla...Ja myslim, ze lekci oba dostali - vsude se toleruje neco jineho, jina pravidla...
a.... : když jsem byla mladší, také jsem měla stejně odvážné myšlenky a výdrž v praxi.
Ale časem jsem se "přestala plést do života" jiných lidí, byť se snažit výchovně působit na jejich děti. Svůj názor řeknu jen, když ho chtějí slyšet. A raději se ani moc neptám. A věř, že soudit v tuto chvíli nemůžeme ani jednu matku.
Obě toho měly nad vlastní síly. A pud sebezáchovy zapracoval. Byla to životní lekce, zkouška ohněm pro všechny zúčastněné. A věř, že nikdo ze zúčastněných na to do smrti nezapomene. 
.jpg)
Uz rano jsem se rozhodla, ze si svuj nazor necham pro sebe a tak pouze reknu jednu vec: obe pani prestrelily a to opravdu HODNE!!!
Mama tech deti protoze je da na 14 dnu v podstate cizimu cloveku na chatu a ocekava zazrak (prece ty deti ma denne doma a vi co od nich muze a nemuze cekat, prinejmensim mela ceknout neco ve smyslu nejsou to dvatouskove, jenze kazdy vidi sve dite jako Jezise a cizi jako spratka)
Iveta naopak ze vubec na neco takoveho pristoupila. Kdyby mela sama doma pubertaka a nebo dospele dite tak aspon radove vi co ji ceka, ale ona ma doma 7mi letou princeznu. Iveta nema ani paru o tom co je to pubertak a ted si vezme dva a navic cizi, ktere v zivote nevidela v akci, sama na dva tydny...teda holka promin ale od rana me nenapadnul slusny vyraz na komentovat tuto situaci.
Takze kdyz to shrnu: obe dve damy prestrelily, udelaly kravinu a ted obe dve plati za svou blbost!!!
Přečetla jsem si minulý článek a rozumím. Vy jste si je vzala hlavně proto, abyste pomohla kolegyni.
Tak tohle já nedělám. Beru s sebou na chatu a chalupu kamarády mých dětí ne proto, abych někomu ulevila, ale abych jim všem udělala radost. Děti jsou štastné, že jsou pohromadě a milují soutěže. Zato já jsem po každém takovém víkendu naprosto vyštavená a jsem ráda, když si je další 2 víkendy vezmou zase jiní rodiče
S jídlem si starosti nedělám, jí-nejí, je mi to jedno, k jídlu je nenutím.
Někdy se hádají, taky to neřeším, ale když už jsou to slova jako debile, tak ten, kdo to řekl se musí omluvit. Žádné větší problémy nikdy nebyly.
Iveto, na Vašem místě bych děti taky poslala k matce, ale přiznám se, že mě by ani nenapadlo někomu nabízet hlídání na 14 dní. Kolegyně to snad pochopí, že jste na 3 děti nestačila. Ani nejste zvyklá na pubertáky. A chování dětí k Vaší dceři nebylo hezké. To jejich chování k Vaší dceři by mi vadilo ze všeho nejvíc, jídlo bych neřešila.
Já na tohle nejsem zvyklá. Moji kluci si s malými dětmi vydrží hrát i hodiny Jsou zvyklí na synovce a malé bratrance.
.jpg)
To by museli asi sakra sekat dobrotu, aby sis je tam nechala ještě týden, co ? Gratuluju ti k správnému rozhodnutí ... jsi dobrá 
Užij si dovču 
Almega - dohoda nedohoda, ty by jely a mnohem dříve. Jsou ve věku, kdy si musí již uvědomit co je slušnost.
kvůli slibu bych si nebyla ochotná ničit svoji dovolenou na zabezpečení pohodlí a bezpečí druhých.
Já se přiznám, že jsem první článek nečetla, tak přesně nevím, jak se děti chovaly. Problém byl asi hlavně, že cizí děti a Vaše dítě neměly přibližně stejný věk. To je celkem těžké pak skloubit, aby se nikdo nenudil a neprudil. Ale bylo by hodně zajímavé číst to i pohledem těch dětí.
Já má velké zkušenosti s hlídáním cizích dětí, i když nejsou úplně cizí, jsou to kamarádi mých kluků. Už jsem je hlídala doma, na chalupě u mých rodičů, na chatě. Někdy jsem měla i 7 dětí. Někdy je nechám jen tak lítat, ale většinou se snažím dopředu něco připravit. Oblíbené bývají soutěže v čemkoli, takže vozíme fotbalový míč (máme štěstí, že vedle chaty i chalupy jsou hřiště s brankami, které používáme asi jen my) , vozíme pálky na stolní tenis, badminton, luky a šípy, terče. Nakoupila jsem asi tak 50 medailí a udělujeme i různé ceny za vítězství.
Na oplátku moji kluci jezdí zase na chaty a k babičkám kamarádů. Je to pro ty děti skvělé, že mají i o víkendech zábavu. A pro nás rodiče je dobré mít víkend jen pro sebe.
Ale je to štěstí, že jsme si s rodiči kamarádů tak sedli, jinak by to nešlo.
A je pravda, že jsem děti nikdy nehlídala 14 dní, většinou je to na víkendy nebo o prázdninách na 4-5 dní.
a....: :-) i tak by se dalo :-)
Škoda,že ty zlé děti sem nemůžou napsat,jak to viděly ony:možná bychom se divili....Já osobně bych se asi přinutila je tu dohodnutou dobu pohlídat,když už jsem to slíbila-ale kolegyně by si vyslechla bez servítků vše na rovinu,ať je jí jasné,že děti jsou vejlupkové,což ona si možná nevšimla....
sevenofnine: Tak nějak bych to udělala já. Přeci jen chodit do práce s tím, že se tam na sebe s kolegyní budeme mračit, by mě nebavilo. To bych si radši se sebezapřením trochu nasypala popel na hlavu - víš, přecenila jsem se, nezvládala jsem to, naše děti si nesedly atd.
Jinak souhlasím s ostatními, že pro ty dva výlupky to možná byla dobrá výchovná lekce - nejspíš to nečekali, že by jim jejich chování nemuselo projít.
udělala jsi skvělé rozhodnutí
