Jsme rozvedeni a on se chce vrátit. Může to fungovat?
.jpg)
Je mi čtyřiačtyřicet let a před sedmi roky jsme se s manželem rozvedli. Důvodem nebyl nikdo třetí. Na rozchodu jsme se domluvili, protože nám to neklapalo. On si v podstatě stále žil svým vlastním životem a já byla takový domácí pilíř. Starala jsem se o děti, o domácnost, chodila do práce. Manžel se doma moc nezdržoval, měl spoustu koníčků, kterým se věnoval a na rodinu si vyhradil sotva jeden den o víkendu, často ani to ne. Po pár letech marného domlouvání proseb jsem mu řekla, že takový život mne nebaví a pokud je mu víc než rodina cennější jeho svoboda, tak mu ji dám.
Rozvod proběhl v rámci možností slušně, na všem jsme se dohodli. Ačkoli jsem původně měla výčitky hlavně kvůli dětem, že jim rozbíjím rodinu, paradoxně to pro ně pak bylo snad i lepší. Se svým otcem trávily po rozvodu vlastně více času, než předtím. Bral si je každý druhý víkend od pátku do neděle a věnoval s jim. Musel.
Já jsem si nikoho nového nenašla, pořád jsem s dětmi sama. Ty už jsou velké a tolik mne nepotřebují. Synovi je osmnáct a dceři šestnáct. Zprávy o životě bývalého manžela jsem až do nedávna měla jen od dětí, co mi řekly. Tak jsem věděla, že ani on nemá žádnou stálou známost, co vím, tak žil sám. Asi měl jen nějaké nezávazné avantýry. Ale nikdy jsem po tom nepídila.
Před dvěma týdny mne bývalý manžel požádal o schůzku, pozval mne na kafe, že by se mnou rád mluvil. Šla jsem, neviděla jsem na tom nic špatného. A on mi řekl, tedy ne hned, až po předchozím poměrně dlouhém mluvení o všem možném, že o nás v poslední době stále častěji přemýšlí a došlo mu, že jsem jediná žena, se kterou si dovede představit svůj život. Uznal, že v době, kdy jsme byli spolu jako manžel a otec moc nefungoval, řádně si posypal hlavu popelem a projevil přání, zda bychom to spolu neměli znovu zkusit. Ne se hned k sobě stěhovat, ale začít spolu za se chodit. Od dětí prý ví, že jsem sama a nikoho nemám.
Docela mne tím zaskočil. Naše manželství jsem brala jako uzavřenou věc a o něčem takovém jsem nikdy nepřemýšlela. Nicméně od té doby, co jsem s ním mluvila, na to hodně myslím a zvažuji pro a proti. Musím říct, že když odhlédnu od jeho dřívějšího laxního přístupu k rodině, tak jinak je to inteligentní a slušný muž. Nikdy na mne ani na děti nebyl hrubý, dokud s námi byl, finančně rodinu zabezpečil a i po rozvodu se i nad rámec vyměřených alimentů podílel na zajišťování všeho, co děti potřebovaly včetně různých kroužků, škol v přírodě, sportovního vybavení apod. Zkrátka až na to, že se choval sobecky ohledně trávení vlastního času a kašlal na nás, byl jinak vlastně v pohodě.
A já teď nevím. Docela mne láká to s ním znovu zkusit, ale zároveň si při té myšlence připadám tak nějak hloupě. Jenže okolnosti se změnily, děti už nejsou malé a začínají si žít svým samostatnějším životem, my jsme taky o nějaký ten rok moudřejší a poučenější. Kdo ví, třeba by nám to na druhý pokus klapalo.
Chtěla bych se vás zeptat, co si o tom myslíte. Má podle vás takovýhle slepovaný vztah šanci? Nebo by to byl jen marný pokus a obnovení něčeho, co je dávno pryč a po nějaké době by se naše původní rozpory zase objevily? Budu moc ráda, když mi napíšete váš pohled, případně zkušenosti. Třeba se pak sama lépe zorientuji ve svých vlastních pocitech. Předem vám moc děkuji.
26.8.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 21 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsme rozvedeni a on se chce vrátit. Může to fungovat?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Fungovat to jitě bude dobře. Vždyť on už ví, že dávat přednost koníčkům před rodinou je hloupost a Vy už víte, že vytýkat někomu záliby a sama žádné nemít je nemoudré. Pokud byste totiž byli úplně všichni denně doma u televize, nikoho z vás by to neuspokojovalo. To mi věřte. On dříve zcela nezdravě tzv. lítal okolo a nechal vše na Vás a Vy jste asi zcela nezdravě preferovala heslo rodina děti nic víc neuznávala. Jedno ani druhé nejde bez kompromisu a dohody. Ty děti vám oběma jednou řeknou nazdar a zůstanete oba sami....Není nad to, vracet se odkudkoli tam, kde na mě čekají a mají mě rádi.Hodně štěstí.
.jpg)
Taky si myslím, že to může fungovat, ale jen když k němu něco cítíš. Pokud ti jeho nabídka vrtá v hlavě, ta ti asi úplně lhostejný není...Poslouchej ted hlavně svoje srdíčko 
tak to zkus, když tě to pokouší,nemusíš si ho brát a rozejít se pak definitivně můžeš vždycky
.gif)
řiď se i srdcem , pokud ti není lhostejný - jdi do toho ! život strašně rychle utíká a není na co čekat....
Určitě bych zkusila. Zatím jen nějaké chození. Na sestěhování je času dost. Brácha manžela se také podruhé oženil s první ženou, tam v tom byla nevěra.
Být tebou, tak to zkusím. Když nic, tak to bude aspoň malé dobrodružství. A když to klapne, získáš slušného a poučeného partnera do života, který už ví, jak se nemá chovat. Děti jsou už velké, sama přece do konce života nebudeš. Jen si ho hned nestěhuj do bytu, to by se potom těžko vyhazoval, kdyby vztah neklapal.
Držím palce.
anitech: presne tak. Jinak bych to nevidela jkao !slepovane" , ale jkako v podstate nove. nesestehovavat, uzivat... aspon nemusis hledat nikoho ciziho. Deti budou za chvili z domu ... a pokud byl jinak v pohode... a mas stejne konicky, tak proc ne?
Možná,že váš manžel si teprve teď uvědomil,že ty jeho koníčky a záliby už dál nikam nevedou,je to stále to samé a žádný přínos do budoucnosti.Možná až nyní začal více přemýšlet o svém stáří a přišel na to,co dělal špatně.Nikdy není pozdě na změny,nemáte-li jiného,tak proč nezkusit "inovovaného" bývalého ?? Nikomu se neublíží a možná se stanou nečekané situace,každý z vás ušel nějakou cestu poznání a v tom smyslu jste zase na začátku...
proč ne? Pokud budete bydlet každý zvlášť ,bude to asi takové, jako bys měla přítele. Občasné schůzky, každý bude mít svůj volný čas jak ho prožít a děti nebudou na nikoho cizího zahlížet.
.jpg)
Pokud nikoho nemas a ani on ne tak proc to nezkusit. 
Nejsem pro slepovani vztahu, ale proste zacit znovu od nuly. Zacnete randit, na podzim muzete zkusit nekam spolu vyrazit na vikend. Nevidim nejmensi duvod proc to brat nejak vazne - takze zadne sestehovani, a uz vubec ne se znovu brat. A nech to casu jak se vztah vyvrbi. Mozna jste oba dva dospely a bude to fungovat, mozna jste dneska uz kazdy jinde a za par tydnu zjistite, ze to byl omyl. ALe aspon to budete vedet na jisto a zadne coby kdyby.
nebyl hrubý na tebe ani na děti. Výhodou bude i to, že děti nebudou žárlit, tak jak se to stává, když si rodič pořídí nového partnera, jsou vaše. Máte šanci si nastavit pravidla a zkusit jít spolu dál. Hodně
taky bych řekla, že konečně dozrál z chlapce do muže, někteří nedozrají vůbec
já bych to taky zkusila, když v rozchodu nebyl někdo třetí, tak v sobě ani jeden nenesete křivdu, nebo jak to říct...tak můžete začít s čistým štítem
.jpeg)
V podstatě jste si nijak závažně vzájemně neublížili, on jen nebyl zralý otec a manžel. A to, že jste oba zůstali sami svědčí o tom, že jste si souzeni Já bych to zkusila, hlavně si ale nechtějte do budoucna pořizovat dítě, jako že založíte novou rodinu a on prokáže, že dozrál
Děti máte velké, tak proč si neužít zbytek života ve dvou. Jen bych si dala pozor, jestli náhodou pořád nedává přednost svým aktivitám přede mnou
Když to nezkusíš, nikdy se nedozvíš, zda to má šanci. Takže proč nezkusit, za to přece nic nedáš.
.gif)
podle toho jak to píšeš, šla bych do toho, hned, to randění zní slibně
