Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Seance pro cvičené opičky. Pracovní pohovory.

Seance pro cvičené opičky. Pracovní pohovory.

Kdo intenzivně a zatím stále marně hledá nové zaměstnání, se již určitě setkal s nějakou formou pracovního pohovoru či přijímacího řízení. Na některých vše probíhá dobře a člověk s tím prakticky nemá problém, na jiných si často připadá jako idiot, cvičená opička a objekt ke zkoumání.

Personální agentury a jejich odborní poradci, kteří vymýšlejí rádoby psychologické systémy, kterak odhalit nevhodného kandidáta a naopak poznat toho správného, rostou jako houby po dešti a jejich metody přebírají i různé firmy a dokonce i neziskové organizace.

Sama jsem se několika pracovních pohovorů již zúčastnila, co jsem však zažila na tom posledním, na to budu vzpomínat ještě dlouho. Také to byl jediný pohovor, ze kterého jsem odešla a celý ten ponižující proces „erudovaného přijímacího řízení“ nedokončila. Asi jsem jiná generace, ale na mne to bylo prostě moc. Ale popořádku a předem se omlouvám za poněkud delší popis celé té kašpařiny.

Odpověděla jsem na inzerát jedné neziskové organizace, která hledala na poloviční úvazek administrativní výpomoc do kanceláře, plat v rozpětí mezi pěti a deseti tisíci korunami. Jelikož jinde již na poloviční úvazek za podobnou částku pracuji, rozhodla jsem se odepsat a  říkala si, tak to dohromady bude jako plný úvazek a celkem tak dosáhnu na docela přijatelný plat.

Nelenila jsem tedy a poslala životopis a motivační dopis. Za dva týdny mi přišla odpověď, že jsem byla vybrána do prvního kola a v jeho rámci že mi zadávají úkol: Vypracovat kompletní organizační a oslovovací proceduru v určité záležitosti, která se vztahovala k činnosti dané neziskovky. Součástí bylo i vyhledání potencionálních klientů. Dalším bodem tohoto domácího úkolu bylo vyplnit několikastránkový psychologický test.

O práci jsem stála a na obojím jsem si dala patřičně záležet. Jelikož něco podobného dělám i na současném místě a mám s tím zkušenosti, myslím, že jsem jim vypracovala celkem erudované materiály, z nichž mohou do budoucna čerpat. S napětím jsem očekávala, zda budu vybrána. A sláva. Za další dva týdny zazvonil telefon a prý jsem postoupila do druhého kola, které proběhne jako telefonický pohovor. I zde jsem byla úspěšná a pozvali mě na třetí část, která se již měla odehrávat přímo v sídle společnosti a bude trvat celé odpoledne, celkem pět hodin. Den předtím jsem ještě obdržela mejl s prosbou, abych s sebou vzala vlastní notebook.

Vybavená dle instrukcí jsem upravená, pozitivně naladěná a včas přišla na místo konání. Kromě mne dorazili ještě další tři uchazeči, kterým bylo tak do pětadvaceti let. Já byla nejstarší, v podstatě ve věku jejich rodičů.

A pak začala ta hlavní jízda. Nejprve kolečko představení a sdělení důležitých informací o sobě. Pak následovalo představení společnosti a seznámení s náplní práce. A pak to konečně přišlo. Kolektivní úkol. Na základě smyšleného příběhu o ztroskotaném letadle jsme měli každý z nás vypracovat vlastní způsob řešení a poté bylo naším úkolem toto řešení sladit společně, domluvit se. Aha, chtějí poznat, jak dokážeme pracovat v týmu, blesklo mi hlavou. Trochu mě tedy znervózněla kamera, kterou pořadatelka této akce zapnula a namířila na náš hlouček. Hlavou mi problesklo, zda by k něčemu takovému neměli mít náš podepsaný souhlas, ale nijak jsem to neřešila, abych na sebe negativně neupozornila. Ještě víc mě ale znervóznila nadrnčená slečna, která ještě dřív, než jsme se stačili nadechnout, okamžitě převzala iniciativu a ten kolektivní úkol udělala v podstatě sama. Občas jsem mrkla na dvě přísedící organizátorky, které nás bedlivým a trochu pobaveným okem pozorovaly a patrně čekaly, jak se s tou situací vypořádáme. Vnitřně jsem odmítla hrát jim tam ještě větší divadlo, než je nutné a nechala jsem slečnu, ať exceluje. Kdybych ji chtěla zastavit, musela bych ji jedině přeřvat a to není můj styl.

Konečně jsme měli tuto část za sebou a přišel na řadu další bod: individuální úkoly. Bylo nám řečeno, že nám je zadají všechny naráz a budou sledovat, jak si s tím poradíme. No, dobře, tak si to zorganizuju a udělám to, povzbuzovala jsem se odhodlaně.

Individuální úkol sestával z vytvoření pětistránkové prezentace na konkrétní téma v power pointu, přípravě modelu osobního telefonického jednání s klientem a sespsání důvodů, proč chceme pracovat právě u nich, jaké si myslíme, že k tomu máme předpoklady a proč by měli vybrat právě nás. Zjistila jsem si informace k prvním dvěma úkolům a začala pracovat na prvním z nich, když vstoupila jedna z organizátorek, v ruce nějaké papíry s grafy, tabulkami a různými dalšími klikyháky. Jsou to prý testy, nějaké inteligenčně psychologické se zaměřením na pozornost, která nám teď rozdá a my je budeme vyplňovat na čas. Oni pak vyhodnotí, jak dlouho nám to trvalo a kolik tam máme chyb.

Tohle už na mne bylo moc. Přihlásila jsem se a položila otázku, že mi možná uniklo, na jakou pozici a s jakým platem tady tím přijímacím řízením procházíme. Že jsem žila v domnění, že je to výpomocná administrativní práce s platem kdoví jestli deset tisíc měsíčně. Oběma překvapenými ženami mi bylo odkýváno, že se skutečně jedná o tuto pozici. Tak jsem se zeptala dál, jestli jim připadá tento způsob přijímacího řízení na takovou pozici adekvátní. Že jsme jim už v prvním kole vypracovali poměrně náročný úkol a vyplnili podrobné psychologické testy, teď jsme tady absolvovali scénku „jak pracujeme v týmu“, při které si nás nahrávali na kameru k následnému dalšímu zkoumání, zadali nám několik úkolů, z nichž jeden je vypracování profi prezentace v power pointu a teď tady jsou zase další osobnostní testy na čas. A jestli si skutečně myslí, že takové časové a duševní zatížení je na nabízenou pozici a za peníze, které nabízejí, přiměřené.

Dámy na mne chvíli hleděly a pak řekly, že mě chápou a že mi asi tento způsob přijímacího řízení nesedí. Odvětila jsem, že nikoli nesedí, ale že mi připadá nedůstojný a degraduje lidi do pozice zkoumaných objektů a cvičených opiček. Že bych neměla problém toto vše až do konce absolvovat a vložit do jejich úkolů vlastní invenci, ale pokud by se jednalo o jinou pozici a za jiné peníze.

Pak jsem se zvedla, sbalila si fidlátka a když jsem odcházela, mladí kolegové už pilně vyplňovali psycho testy na čas. Asi už jsem jinde, jim na tom nepřišlo nic divného a vše, co se v rámci toho řízení dělo, považovali za zcela samozřejmé a že to tak má být. Já jsem odcházela s pocitem, že pokud máte pocit, že nejste idioti, tak se účastněte nějakého takového vědecko – psychologického výběrového řízení a budete vyvedeni z omylu. Pod rouškou důležitosti a s odůvodněním svých metod z vás ty idioty prostě udělají. A to by v tom byl čert, kdyby ne.

Jana


5.2.2016   Rubrika: Čtenářské příběhy   |   Komentářů 24   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Seance pro cvičené opičky. Pracovní pohovory.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-24
Gigolo4you.cz
Gigolo4you.cz - 15.2.2016 16:18

Zkus gigolo4you.cz a tvoje vagina bude jako strikajici niagara

 
PEGG
PEGG - 9.2.2016 9:46

Pentlička - 9.2.2016 8:29smajlik - 47 mám z toho stejný pocit jako ty.

 
Pentlička
Pentlička - 9.2.2016 8:29

Já když jsem před třemi lety sháněla práci, tak jsem byla asi na 15 pohovorech. Sice to nikdy nebylo až tak strašné jako v článku, ale různé testy a blbé otázky jsem si užila taky. Mně tedy ponižovalo už to, že musím žebrat o práci. Dělat ze sebe pitomce před nějakou komisí se mi silně příčilo. Ale to je asi tím, že jsem stará struktůůra. Dnešní mladé to neponižuje.

 
Nika1
Nika1 - 8.2.2016 15:00

Na testy jak v 3.B jsem si zvykla a neprijdou mi ponizujici. Ale malovat strom, postavu, anglicky psychotest mi prijde na pozici ve fin.oddeleni mimo misu.

 
Nika1
Nika1 - 8.2.2016 14:57

Taky jsem zazila perly na pohovorech a i takoveto assessment centrum. Nakonec nevybrali nikoho, asi bylo 10 let prace v tomto oboru malo :-). Ztraceny den, naklady na dopravu, opravdu temer totozne divadylko atd. Taky jsem jednou pohovor ukoncila. Nejaky namachrovany frikulin si na me honil triko. Mam urcite hranice. Bohuzel navatiny a absolventi ne.

 
magatao
magatao - 8.2.2016 9:25

Taky jsem si prošla několika podobně úchylnými pohovory. Vždycky jsem byla ráda, že mě nakonec nevzali, protože když je takový už pohovor, potom práce jako taková bude ještě horší smajlik - 16.

Dneska jsem na to druhém břehu a do určité míry jsem ty personalistické hry pochopila. Když občas vidím, co se hlásí za "materiál" smajlik - 80. Ale já si zatím pod sebe osobně vybírala tři zaměstnance, u všech jsem dala přenost normálnímu rozhovoru, žádné testy a zkoušky. Ono se během toho pozná, jestli ten člověk tam přišel "jen tak pro razítko" a o tu práci v podstatě nestojí, nebo jestli naopak bere cokoliv a je mu to jedno, nebo je namachrovanej až na půdu a hodlá mě co nejdřív sesadit a nahradit sám sebou smajlik - 68. Ona nějaká půlhodinka až hodinka ve dvou prozradí daleko víc než nějaké psychotesty. Zatím jsem si vybrala víceméně dobře smajlik - 2

 
PEGG
PEGG - 8.2.2016 7:49

Renee - 5.2.2016 21:44smajlik - 47

 
PEGG
PEGG - 8.2.2016 7:48

Almega - 5.2.2016 11:51 smajlik - 47
Máš pravdu, výběrová řízení jsou jen šaškárna pro vyšší místa, aby úřednímu šimlovi bylo učiněno zadost. Vítěz je předem známý. Stojí to zbytečné peníze.
Já měla místo zařízené ještě před maturitou, přesně jak píšeš, o svaťáku za mnou přijeli až domů. Byla jsem tam 12 let, pak se podnik rozpadl (vytunelován) a teď už jsem 25 let u soukromé firmy. Osobně si na zaměstnavatele nemohu stěžovat, ani na toho za socíku, ani toho nového. Jen kdyby všichni byli takoví. Ale je to dáno tím, že je to velmi chytrý člověk, který má uznání a dokáže ocenit poctivou práci. Nehraje si na velkého šéfa, má velké sociální cítění a i poslední dělník je pro něho člověk. smajlik - 105

 
YXH
YXH - 6.2.2016 16:25

Renee: smajlik - 47

 
orinka
orinka - 6.2.2016 6:29

Renee: Výborně jsi to zanalyzovala. Neziskovky jsou přesně takové, jak je popisuješ.

 
Renee
Renee - 5.2.2016 21:54

Taky jsem kdysi dávno byla na pohovoru v neziskovce, to jsem byla ještě mladá, měla o světě iluze a netušila, co jsou zač smajlik - 42 Probíhalo to v podstatě podobně, neskutečné požadavky naprosto neadekvátní pracovnímu zařazení a hlavně finančnímu ohodnocení. Ucházela jsem se tehdy o místo sekretářky s podprůměrným platem a pohovor spíš vypadal na obsazení místa ředitele zeměkoule s vedlejší působností rozhodování o osudu vesmíru smajlik - 16 Odešla jsem tehdy se smíchem a sdělením, že se asi praštili do hlav (bylo mi 25 a mohla jsem si naštěstí vybírat).

 
Renee
Renee - 5.2.2016 21:44

Jano, buď ráda, že to místo nemáš! Neziskové organizace by se měly bez náhrady zrušit, jsou to jen a pouze vysávači státního rozpočtu a dotací z EU. Tyto organizace neprodukují absolutně nic užitečného, naopak spíš škodí zemím, ve kterých působí smajlik - 70 Jsou to oblíbené cíle absolventů různých soukromých VŠ zcela nepoužitelných oborů (povětšinou různých humanitních, filozofických, sociologických apod.). Ti lidé nic neumí, v praxi jsou nevyužitelní, takže se nalepí na dotace a drží se toho samozřejmě zuby nehty. Proto asi dělají takové přijímací řízení, aby si tam náhodou nenasadili někoho, kdo by jim to škodění rozložil smajlik - 42
Opravdu jsi udělala to nejlepší, co jsi mohla, žes odešla! smajlik - 47 A ještě za ty peníze, to ti hipísáci opravdu přehnali smajlik - 55

 
YXH
YXH - 5.2.2016 17:16

Jani a to jsi se hlasila do sluzeb FBI? Skoro to tak vypada smajlik - 76
Oni ze sebe delaji veledulezite, mysli si kdovi co a stejne je to casto k nicemu... Casto ty psychologicke testy jsou ovlivneny tim, v jake jsi nalade a zivotni situaci. Prosla jsem jich par, a kazdy mne v podstate "popsal" jinak. smajlik - 68
Nejhorsi je, ze sice maji plno testu a buzerace, a nakonec vyberou nekoho, kdo se na tu praci stejne nehodi, nebo jim za par dni utece.

 
rychlonožka
rychlonožka - 5.2.2016 16:36

Chudák ten, kdo tam nakonec byl vybrán.
Příbuzná dělala konkurz do sousedního okresu na pozici pracovnice městského úřadu. Byl to post, který jí byl blízký tématem a zajímal ji. Byla čerstvě po roční absolventské práci na zdejším podobném místě. Vše probíhalo k jejich oboustranné spokojenosti, líbila se jim, oni se jí zamlouvali, přijela s nadějí na práci. Pak přišel zdrcující výsledek pohovoru: dáváme přednost místnímu člověku s praxí. Museli ji vzít do počtu, aby splnili podmínky a nediskriminovali mladé bez praxe a dojíždějící. Myslím, že jí to bylo hodně dlouho líto. Není to fér.

 
dadka
dadka - 5.2.2016 14:17

Já osdobněbych s pohovotem takové štráchy nedělala. Je lepší uchazeče si oťukat, normáklně s ním promluvit a řídit se osobním instinktem. S tříměsíční zkučební dobou má každý zaměstnavatel možnost zaměstnancve poznat a prověřit si ho, když to nebude v pořádku, tak má možnost bez udání důvodů pracovní poměr zrušit.
Na co by mně byla zásobovačka potravinami, která by sice prošla testem, ale nepoiznala by základní potraviny a druhy masa., jejich uložení ,zpracovánía podobně.....třeba.
Tohle se mně vždycky osvědčilo.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-24
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77046.
    Archiv anket.