Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Na stará kolena jsem si udělala řidičák a bojím se jezdit. Dá se to překonat?

Na stará kolena jsem si udělala řidičák a bojím se jezdit. Dá se to překonat?

Milé ženy, možná se potřebuju jen vykecat, možná potřebuju nějaké povzbuzení. Nemám žádný závažný problém, děti už vylétly s hnízda a všechno jim v životě klape, brzy budu už i babička, s manželem máme vztah snad ještě lepší, než za mlada. Jsem fakt spokojená. Trápí mě jen jedna věc a chtěla bych slyšet vaše názory.


Totiž, na stará kolena jsem si konečně udělala řidičák. Je mi třiapadesát a tím, že jsem se do toho pustila, jsem sama sebe překvapila. Musím ale přiznat, že to nebylo rozhodnutí jen tak pro nic za nic. Já měla z řízení auta vždycky respekt a po vlastnictví řidičáku jsem nikdy netoužila. Jenže před rokem a půl měl můj muž pracovní úraz, jehož následkem je epilepsie. Tím pádem přišel logicky o možnost řídit auto.


A jelikož jsme šťastní vlastníci krásné chaloupky, kam jezdíme na víkendy, na dovolené a plánujeme v ní jednou coby stařečkové společně skonat, vyskytl se problém s dopravou. Loni jsme tam téměř nebyli, kvůli manželově úrazu, letos už se chystáme, že zase začneme jezdit. Proto jsem si přes zimu udělala řidičák. Naivně jsem se domnívala, že to bude bezva, že až budu mít papíry, sednu za volant a pofrčíme.


Jenže všechno je jinak. Řidičák jsem zvládla, testy na plný počet bodů, jízdy napoprvé. Všechno v pořádku, nic mi nebrání sednout, nastartovat a vyrazit. Kdybych ovšem neměla nějaký blok. Bojím se. Jak vedle mě nesedí ten instruktor, který má nohy na pedálech, jsem najednou strašně nejistá. Manžel mě povzbuzuje, rád už by na chaloupku začal jezdit, těší se tam a vím, že i ze zdravotního hlediska by mu to prospělo. Stejně jako párkrát loni, i letos nám tam zavezl syn, ale to nejde donekonečna. Má svůj život a nemůže sloužit rodičům jako víkendový taxikář. Navíc ta chaloupka není zrovna za rohem, máme to tam sedmdesát kilometrů.


Teď jak bylo o víkendu krásně a my byli doma, respektive ve městě, oběma nám bylo líto, že nejsme na chalupě. Muž na mě nějak přehnaně netlačí, spíš mě povzbuzuje a dodává mi odvahu. Já sama se vnitřně taky hecuju, že to přece dám. Ale ten strach je obrovský. Dala jsem si teď předsevzetí, že v sobotu hodně brzy ráno vyrazíme, že to prostě odřídím. Říkám si, že v tuhle dobu budou prázdné silnice. Manželovi bych tím udělala ohromnou radost. ale víte co, já už teď se hrozím té zpáteční cesty v neděli odpoledne. Asi jsem cvok, viďte?


Prosím vás, řekněte mi, že nejsem jediná taková poserka, že jste to měla některá taky tak. A že i přesto jste se vyjezdily a řízení zvládáte dobře. Anebo co myslíte, nebylo pro mě na ten řidičák už opravdu pozdě a nemám šanci? Jestli se odhodlám a opravdu pojedu, slibuju, že vám sem příští týden napíšu hlášení, jak to šlo.

Hanka


25.5.2016   Rubrika: Čtenářské příběhy   |   Komentářů 66   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Na stará kolena jsem si udělala řidičák a bojím se jezdit. Dá se to překonat?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-66
Anče
Anče - 22.7.2016 17:53

smajlik - 35Takhle se radujte,že máte řidičák a šup do toho!!!Dejte si Z na autíčko,jeďte pomalu a uvidíte.Nenechte si do toho ovšem mluvit spolujezdcem - to hned od začátku nebo budete rozklepaná nervozní,řekněte manželovi,že se musíte soustředit a ne ho poslouchat nebo se bavit...dejte vědět,jak si vedete.

 
YXH
YXH - 30.5.2016 17:43

Hanko neboj se na to naucit se neco noveho, neni nikdy pozde. Jestli mas strach z dalnice, zkus to parkrat vzit po mensich silnicich aby jsi se zabehla. Rizeni chce praxi cim vic budes ridit, tim budes mit vic sebevedomi na silnici. Drzim palce at ti to jde. smajlik - 45

 
YXH
YXH - 30.5.2016 17:40

espaňa: Na automat nedam dopustit. Jinak bych musela mit spojku na rucni ovladani.

 
mam-ča
mam-ča - 30.5.2016 7:34

espaňa: Jo, bavilo. smajlik - 68
Za mlada jsem jezdila amatérskou rallye, a to se spojka měnila po dvou závodech. Někdy i po jednom, včetně motoru a ostatních "drůbků"...smajlik - 58
Takové serpentiny, to je pro závodníka lahůdka. smajlik - 47

 
espaňa
espaňa - 29.5.2016 0:10

mam-ča: smajlik - 61to by Tě bavilo, na každých cca 20 - 50 m snížit rychlost aspoň na 20km, pak opět na 50km, za chvíli kruháč - neboli 40km a ten je na jednom kilometru i 4-5 krát??? Chudák spojka - v mém případě zvláště, protože levá noha je poněkud KRIPL a třeba na serpentinách do Francie - Sant Tropéz a zpět na Costa Blanca jsem vyrušila spojku /jen 950- euro/!!!
Když bych na těch 7 km k moři musela asi tak 60krát řadit tak nemohu mít z jízdy a krajiny kolem žádný požitek smajlik - 66smajlik - 48

 
Renee
Renee - 28.5.2016 17:49

Arna: Děkuju moc za rady! smajlik - 45

 
mam-ča
mam-ča - 28.5.2016 8:11

espaňa: No vidíš, a já bych automat nechtěla ani za nic ! Připadala bych si, že řídím tramvaj...smajlik - 16
Aspoň řazením můžu dát najevo, že jsem "pánem" svého vozu. Řadím hodně a ráda...

 
espaňa
espaňa - 28.5.2016 0:03

ozon: smajlik - 61 A to je ono smajlik - 47 Mám sedmé auto za ta léta - z toho nyní třetí automat a nedám naň dopustit smajlik - 47 Nejen, že nepotřebuji levou nohu s bolavou kyčlí a operovaným kotníkem, ale při nynější módě častých kruháčů /na 7 km jich mám "pouze 11"/ a zvlněných přechodů i kovových zpomalujících pruhů / i při rychlosti 20km/h. jsou tlumiče brzy na výměnu / bych musela neustále řadit - a chudák spojka smajlik - 76!!!
Tak jen zařadím po nastartování Déčko a jedu s občasným lehkým šlápnutím na brzdu - auto samo podřadí, příp. přizpůsobí jízdu lesnímu terénu ap.smajlik - 47 - bez automatu bych už raději nejezdila smajlik - 66

 
ozon
ozon - 27.5.2016 21:35

já jsem si udělala řidičák ve 29 letech a jela jsem párkrát . Od té doby asi před 8 lety jednou a zařekla se , že už mě za volant nikdo nedostane . a hodlám to dodržet , prostě na řízení nemám nervy . ale znám ženy , které prostě různé životní situace řídit donutily . osobně bych radila vůz s automatem .

 
mariena
mariena - 27.5.2016 10:07

Linda: Já když jedu přes Něměcko,mám sebou Hašlerky.Nemám po nich žízeň.

 
Linda
Linda - 27.5.2016 9:08

to me v zivote nenapadlo neco dumlat v puse smajlik - 26, ale je fakt kdyz jedu cely den pres NEmecko tak me to primo nuti neco porad strkat do pusy a nakonec koupim nekde na benzince zvykacky - pokazdy smajlik - 34

 
mam-ča
mam-ča - 26.5.2016 19:43

Renda68: Jarča*: Je to logické. Někde v mozku máme zakódováno z dětství, že sání uklidňuje.
Proč by se jinak dávaly miminkům dudlíky, kdyby to nefungovalo ? smajlik - 58
Pro nejisté řidiče jsou mentolové bonbóny nejlepší.smajlik - 47
(Já jezdím na Klokanky smajlik - 16).

 
Arna
Arna - 26.5.2016 9:14

Renee: Ještě k té dopravě do nemocnice, pokud se jezdí autem, jsou i tyto cesty propláceny, jen se musí vyzvednout "cesťák", také u obvoďáka a při každé návštěvě v nemocnici dát potvrdit. Je to na více jízd jeden tiskopis.

 
Arna
Arna - 26.5.2016 9:09

Renee: Pokud musí maminka na vyšetření, ošetření, rehabilitaci a pod. a je hůře pohyblivá, rozhodně má nárok na sanitku. Zajdi za její obvodní a pokud ne ten,tak pracoviště kam jezdí jí tu sanitku musí napsat. Když to odmítnou, obrať se na maminčinu zdravotní pojišťovnu.
Pak jsou tu ještě i placené, ale proč platit, když je nárok zdarma, že?
Jen se nenechat odbýt.

Hanky manžel nemůže řídit, protože má po úraze epilepsii. Je to náhoda, bude jezdit rok a nic, ale pokud dostane záchvat za volantem, může to být katastrofa. smajlik - 26

 
Renda68
Renda68 - 26.5.2016 9:03

mam-ča: já jsem zase ze začátku nesedla do auta bez žvýkačky :-)

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-66
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 84177.
Archiv anket.