Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Neshodnu se s tchyní. Jak to zvládnout?

Neshodnu se s tchyní. Jak to zvládnout?

Už nějakou dobu řeším pro mě dost neobvyklou situaci a stále bezúspěšně. Jde o můj vztah s tchyní, respektive s matkou mého partnera. Nějak nevím jak na ni, o lidech, jako je ona, jsem dosud jenom četla v románech nebo časopisech, ale nikdy jsem se žádným takovým takhle zblízka nesetkala. A pokud chci zachovat dobré vztahy v rodině, tomu setkávání se nevyhnu.

Je mi skoro čtyřicet let, mám dvě už poměrně velké děti a jsem rozvedená. Před rokem jsem se seznámila se svým současným přítelem, přeskočila jiskra a už čtyři měsíce bydlíme společně. Přistěhoval se ke mně a k mým dětem, má je rád a ony jeho. Rozumíme si, všechno klape. Až na jeho matku, která ve mně vzbuzuje žaludeční neurózu pokaždé, když k ní jedeme, nebo má přijet ona k nám. Ta druhá varianta se ale v podstatě nekoná, byla u nás všehovšudy dvakrát. Spíš jezdíme my k ní. Ona je sama, vdova, můj přítel je její jediný syn.

A teď proč jsem z ní tak na větvi. Ona je totiž z nějakého jiného světa. Kdybych ji měla nějak stručně a výstižně charakterizovat, řekla bych, že je to zbohatlická, snobská panička patřící do smetánky za první republiky. Jak jsem psala v úvodu, nikdy jsem se s někým podobným takhle zblízka nesetkala.

Ona je prostě dáma. Je jí pětasedmdesát, je velice udržovaná, postavu, účes, oblečení, jemné nalíčení, vše dokonalé. I doma to má zařízené velmi okázale (bydlí v prvorepublikové vile), starožitný nábytek, porcelánové servisy, ze kterých se jí, prostírá včetně konviček, omáčníků a polévkových mís. Neustále, i doma, je perfektně oblečená a obutá nikoli do pantoflí, ale do bot. Když jsem ji viděla poprvé, měla jsem dojem, jakoby se tady omylem vyskytla z té první republiky. Má služebnou! Paní, která jí chodí pravidelně uklízet, nakupovat a když nás tchyně pozve v neděli na oběd, tak je to ta paní, kdo vaří a následně nás u stolu obsluhuje (!!!).

Přítel mě sice na to, že jeho maminka je trochu jiná a dost se současnosti vymyká, upozornil, ale skutečnost zcela předčila moje očekávání. Pokaždé, když k ní jedeme, jsem v šoku a nejsem schopná to vstřebat. A moje pubertální děti rovněž ne, i když se samozřejmě snažíme a chováme se slušně.

Jenže ono to není jen o těchhle okázalostech na efekt, ale i o samotné osobnosti a povaze přítelovy maminky. Hned zkraje mi dala najevo, že není nadšená z toho, že si její syn našel rozvedenou s dětmi (přitom sám už rozvedený je a má dvě dospělé děti). Pokaždé, když jsme u ní, nějak vyzvídá. Strašně ji zajímá, co dělám, co jsem studovala, co studují děti, co dělají nebo dělali mí rodiče, sourozenci, zkrátka postupně si zmapovala sociální prostředí, ze kterého vycházím a chová se ke mně s čím dál větším despektem.

Ona sama asi trpí nějakou utkvělou představou, že je dáma z vyšší společnosti a velmi ráda předhazuje svůj původ. Její otec byl pan továrník, ona jako dítě až do osmačtyřicátého roku vyrůstala jako princeznička, dokonce měla vlastní guvernantku (ne chůvu, opravdu říká guvernantku) a zdůrazňuje, jak si i přes ta těžká padesátá léta, kdy byl její tatínek v lágru, oni doma zachovali tu noblesu a po revoluci na ni opět navázali, získali zpátky v restituci majetek a tu vilu a ona dělá čest svému rodu. Asi to píšu nešikovně, nevím, jak co nejlépe vystihnout její podstatu.

Můj problém a dotaz a prosba na vás je, jak mám s takovým člověkem vyjít? Partnerovi moc záleží na tom, abychom byli všichni jako rodina, nechci se stavět do pozice, že s jeho matkou se nechci stýkat. Ranilo by ho to. Ale zároveň je to pro mne hodně těžké. Já jsem obyčejná žena, rodiče pracovali na dělnických profesích, sama mám jen maturitu a pracuju na poště, mám byt v paneláku. Prostě zdaleka nedosahuju úrovně, jakou ona uznává. Pak na mě kouká svrchu, je upjatá, křečovitě zdvořilá až na půdu, jen aby mi ukázala, že ona mě sice nemusí, ale protože je dáma, milostivě se mnou bude korektně konverzovat, protože ví, co se patří. 

Víte, je mi jasné, že ji nepředělám. Je taková, chce být taková a svým způsobem si to užívá. Já miluji jejího syna, který je tedy naštěstí normální, a vzájemnému kontaktu se nevyhneme. Asi bych se měla nějak zmobilizovat, obrnit, brát ji takovou, jaká je a nenechat do sebe pronikat tu její přezíravost. Ale nějak mi to nejde. Když jsem vedle ní, cítím se jako póvl, nicka, holka od valchy, zkrátka někdo, kdo je trpěný ale nikoli uznávaný a respektovaný. Jak si mám zvednout sebevědomí, abych se pokaždé, když od ní odjíždíme, necítila jako nějaká služtička?

Radka


12.10.2016   Rubrika: Problémy s rodiči   |   Komentářů 49   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Neshodnu se s tchyní. Jak to zvládnout?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-49
YXH
YXH - 13.10.2016 0:04

Jestli ten pan stoji za to, tak bych to prekousla, ale nepretvaroala bych se. A netahala bych tam deti, pokud by se tomu dalo vyhnout.
Pani je zvykla na svuj zivotni styl, to nepredelas. V tom vyrustala. Je ji 75, tak kdovi, mozna ze tu uz dlouho nebude.
Horsi jsou ti, co maji holy zadek a hrajou si na honoraci.

 
Arna
Arna - 12.10.2016 22:14

Renee: A nenapadlo tě že ten nadpis vytvořila redakce? A ty jsi ve všem tak akurátní že bazíruješ na slovíčkách?

 
Arna
Arna - 12.10.2016 22:12

Radko, je zbytečné se tu s něčím svěřovat či žádat radu, protože když tu napíšeš že jsi vážně nemocná, najdou se tu takové, co ti napíší že si za to můžeš sama, protože ses vůbec narodilasmajlik - 96

 
Renee
Renee - 12.10.2016 20:59

A jak tu zaznělo, opravdu to žádná tchýně není. Radka by si měla ujasnit názvosloví. A taky ve svých letech zapracovat na svém sebevědomí. Nevím, proč se jí to nedaří, když se ten přítel z tak úžasné rodiny nastěhoval k ní. Asi neměl byt anebo pokud ano, zřejmě horší než Radka.

 
Renee
Renee - 12.10.2016 20:51

Nikdy nepochopím, proč si tohle lidi dělají. Ve 40 letech by mě ani nenapadlo svou známost představovat rodičům a tahat ji k nim pravidelně na návštěvy, proboha proč? smajlik - 76 Ze strany Radky by mě zase ani nenapadlo tahat k té úplně cizí paní svoje děti - jak k tomu ti chudáci přijdou? Až si za rok nebo za jak dlouho najde zase novou známost, opět budou muset děti absolvovat povinné návštěvy u cizích lidí? A že na tom příteli záleží? Tak v tom případě bych se hodně zamyslela, jestli mi ten vztah za to stojí. Vlastně bych ani nemusela, ve čtyřiceti jsem o tom měla dávno jasno. Nikdo na světě neměl tu moc mi určovat, co mám dělat ve svém volném čase. Natož abych do toho zatahovala chudáky děti, které s tím nemají absolutně nic společného, to bych si musela nafackovat smajlik - 66

 
rychenza
rychenza - 12.10.2016 20:31

Arna: nemyslim. Fakt nemam rada lidi jako Radka, kteri odsuzuji jednani druhych na zaklade jejich vzdelani, chovani a zpusobu zivota. Radka neuvedla jediny priklad toho, jak se na ni dotycna pani povysuje, vsechno jsou to jen jeji domnenky a zavery zaloizene na tom, jak ten druhy zije.
Ja jsem taky poznala par takovych, jako popisujes ty, ale to neni Radcin pripad.

 
Arna
Arna - 12.10.2016 19:54

rychenza: Tos trochu přehnala, Radka té paní nic neurčuje. Jen vykresluje prostředí a chování té paní.
Sama jsem několikrát poznala pohrdavé jednání v práci, některé lékařky dovedou dát najevo že sestra je něco méně, ale bohužel, ne vždy člověk má na jazyku vhodnou odpověď, stejně jako asi Radka.

 
rychenza
rychenza - 12.10.2016 18:47

Vis Radko, ja mam pocit, ze to ty se nadrazujes nad svou "tchyni", ne ona nad tebe. Zije tak, jak byla vychovana a pokud na to ma, tak nevidim nejmensi duvod k tomu, aby nemela pomocnici v domactnosti - taky bych ji mela.
Chybi ti dostatek sebevedomi, ale zaroven ho mas dost, abys urcovala jak kdo ma chodit oblikany, jak se ma chovat a jak ma zit.
Ostatne ted u nad byla moje tchyne na celych 10 tydnu. Ptala se me na me detstvi, na skoly, do kterych jsem chodila i na mou rodinu. Nevidim na tom nic spatneho, zadne vyzvidani, ale pokus o snahu toho druheho lepe poznat.
ps: taky chodim doma pekne obleknuta a nechodim v pantoflich. smajlik - 26

 
Nika1
Nika1 - 12.10.2016 17:33

Radko, je to o sebevedomi. Prectete si knihu o etikete. Pak si budete jistejsi. Jinak prababicka byla pani plukovnikova a deda ma take urcite vychovani. Noblesa je kolikrat vrozena. Ale povysovani neni znamkou dobre vychovy. Nechala bych mluvit hlavne tchyni.

 
Arna
Arna - 12.10.2016 16:30

Ostatně, jaké vzdělání má přítel, jakou práci a proč se rozvedl? Nebylo to náhodou kvůli matince?

 
Arna
Arna - 12.10.2016 16:28

Tak nevím co je lepší či spíš horší. K Radce se povýšeně chová tchýně s ušlechtilým původem. U nás je to tak, že se povýšeně chová mojhe snacha, třeba že tzakový původ nemá. Ale co, já se na ní můžu z vysoka....

 
catcat
catcat - 12.10.2016 15:05

tak stejná byla matka mého bývalého přítele, tak jsem s ní zdvořile rozprávěla o době minulé. Vždycky jsem jí šokovala svým neformálním oblečením, ale nejvíc byl šokovaná, když jsme šli do Národního a já se vyladila do společnosti. To mě málem vzala na milostsmajlik - 68

 
Verera
Verera - 12.10.2016 14:39

Mě naopak takovéhle osoby fascinují. Ona ví, že je jiná, že okolní svět je jiný,ale má svou představu, jak by měla vypadat a nenechá se ovlivnit okolím.
Taková noblesní starší dáma, je svým způsobem milé vybočení ze standardu.

A kolik lidi platí za romantickou večeři s obsluhou, tady je to zadarmo.

Nevím, jak je to ve skutečnosti s tím přehlížením, co je pravda a co je představa jedné či druhé strany, co je důsledek reakce druhých. Jestli vyptávání paní je zájem nebo vyzvídaní.

Postarší osoba má už nárok na určité libůstky a pokud je zájem o dobré vztahy, je nutné, aby někdo udělal vstřícný krok. Příteli určitě záleží na tom, aby matka s Kateřinou vycházely dobře, tak proč to aspoň nezkusit. Co takhle tam zajít jednou bez předsudků, neventilovat je ani před dětmi, uvědomit si, že každý je jiný, každý má svou hodnotu, není nutné určovat co je lepší a co horší.

Pokud jediné , co paní dělá , je že na začátku neprojevila příliš nadšení, možná přijdete na to, že to zas tak zlé není a ona může i změnit názor, někdo prostě jen hůř vstřebává změny a brání se jim , potřebuje čas.

 
rychlonožka
rychlonožka - 12.10.2016 14:36

Milá Radko,
moje dobrá známá pocházela z vícečetné rodiny, kde se muselo šetřit. Bylo jí to dáváno najevo rodiči MANŽELA, kteří o ní normálně mluvili jako o té z x harantů. Naštěstí si vzala úžasného chlapa, který vždy stál při ní. Jeho druhý preferovaný a protlačovaný bratr si sice našel paní z normální rodiny / 2 děti/, ale nechoval se k rodičům ke stáru nijak pěkně a pak se ještě rozvedl. Na konci života pak rodiče pochopili, že fakt není důležité, z kolika je kdo dětí a kolik měl před svatbou na knížce. Protože to byla právě ona, holka s více sourozenci, kdo jim pomáhal. A vztahy v těch původních rodinách se prostě vůbec nedaly srovnat. Těch víc sourozenců mělo a má k sobě tak blízko, že je to úžasné. Sejdou se například vždy ke společné práci a ke společné oslavě.
Vy nemáte naprosto žádnou povinnost paní matku navštěvovat a už vůbec se před ní chovat s respektem. V případě, že by mnohé z nás dala matka partnera najevo, že jí na ní něco nesedí, asi by ji viděla prvně a naposled. Pokud si chce paní matka hrát na první republiku, ať si tu roli užije. Vy se s ní přece stýkat vůbec nemusíte. Za sebe můžu říct, já bych tam přítele posílala samotného. A to ne proto, že bych se cítila méněcenná, ale proto, že na takovéhle komedie je skutečně škoda času. Kterého jako máma a zaměstnaný člověk jistě nazbyt nemáte. A jezdit si tam ničit nervy - to snad nemáte zapotřebí?

 
Ploduska
Ploduska - 12.10.2016 13:57

Verera:
smajlik - 47

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-49
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78625.
Archiv anket.