Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Školní fantazie. Počteníčko s hvězdičkou.

Počtení

Když si vybavuji svá gymnaziální léta, nemohu nevzpomenout na idol všech dívek primou počínaje a oktávou konče – profesora angličtiny. Mladý, pohledný, s krásnou postavou a širokými rameny, plachý a zdvořilý, snad až trochu chladný. Chtělo by se říct – prototyp anglického gentlemana. Studentky na něj marně vrhaly obdivné pohledy, vystrkovaly dlouhé nohy do uličky a každé ráno pečlivě zapínaly těsné halenky. Učitel žil ve svém světě na hony vzdáleném od hezkých studentek. Ty o něm mohly snít jen ve svých nedospělých tajných fantaziích a představovat si, jaké by to asi bylo...


Gymnaziální léta mám již nějakou dobu za sebou, vzpomínka na profesorského gentlemana se ale občas vrací. Jaké by to asi bylo... ne tehdy, ale teď. Je stále tak nepřístupný, plachý, chladný? Byl takový jen před studentkami? Učí stále na stejné škole? Co ho navštívit a přesvědčit se... přidáte se?


Cesta k jeho kabinetu prázdnými školními chodbami s sebou přinášela spoustu zmatených pocitů a dávno zapomenutých vzpomínek. Musela jsem sama sobě důrazně připomenout, že už nejsem rozechvělá studentka s culíkem a nepřicházím do jeho kabinetu pro výsledky testů z gramatiky. Naopak, usmála jsem se sama pro sebe, můj záměr je dnes zcela jiný.


Tak pozdě už ve škole nebyl téměř nikdo – ale světlo, které jsem zahlédla ještě na ulici, mi dávalo tušit, že se dnes se svým angličtinářem neminu. Přede dveřmi jsem se ještě naposledy upravila, zhluboka se nadechla a se zaklepáním vešla. Seděl ke mně zády, ponořený v hromadě papírů na pracovním stole. Má přítomnost ho zřejmě nemile vyrušila, chvíli se na mě beze slova díval a zřejmě se pokoušel zařadit můj povědomý obličej. Nezměnil se, alespoň ne tolik, abych si toho všimla, pomyslela jsem si. Stále ten chlapecký obličej, milý, ale nepřístupný úsměv, který se nejistě usadil na jeho obličeji. Záměrně jsem nic neříkala, jen jsem si vychutnávala pohled na jeho rozpaky a mírně se usmívala. „Promiňte, můžu vám nějak... Ach, to jsi ty?“, vzpomněl si konečně. Jedna ze studentek, které k němu vzhlížely. Přešla jsem samozřejmě na tykání: „Hm... pracuješ tak dlouho do noci. Mohu?“ Usadila jsem se na jeho vysoký stůl téměř na hromadu sešitů, dobře si vědomá toho, jak mi krátká sukýnka vyjela po stehnech nahoru. Však já ten tvůj ledový krunýř dnes večer prolomím!

počteníPřekvapeně zamrkal, vyjel pohledem po mých nohou a pokračoval výš. Protáhla jsem se a dovolila mu tak pohled na obrys mých prsou pod halenkou. „No, tak proč jsi tedy přišla? Za chvíli budu muset odejít,“ snažil se zakrýt rozpaky a vymanévrovat z překvapivé situace. Podívala jsem se mu přímo do očí: „Chci se s tebou milovat, teď a tady, na tom stole.“ Otevřel pusu a jeho nezúčastněnost byla ta tam. Prudce vydechl a nevěřícně na mě zíral: „To nemyslíš vážně!“ Sjela jsem pohledem na jeho kalhoty a s uspokojením zaznamenala napjatou látku. „Nevzrušuju tě?“, zeptala jsem se zbytečně, protože i on si všiml mého pohledu. Začala jsem si lhostejně rozepínat halenku a jen se v duchu modlila, aby si nevšiml chvění mých rukou. Teď musím být sebejistá, rozhodná, dostat ho tam, kde ho chci mít, a to doslova. Jako ve snu mi sáhl oběma rukama dozadu a pomohl ňadrům vysvobodit se z těsné podprsenky. V tu chvíli jsem věděla, že můj ledový profesor začíná tát. Musel se na židli lehce nadzdvihnout, aby dosáhl ústy na mé bradavky, odtrhl rty a jazyk pouze ve chvíli, kdy jsem mu přes hlavu přetahovala jeho košili. Hm... tahle ramena mě vždycky vzrušovala, nyní jejich nahota ještě víc zdůrazňovala svaly, které byly pod košilí skryté. „Chci tě cítit v sobě,“ zasténala jsem a položila se zády na stůl. Sešity mě nepříjemně tlačily do zad, on je ale jedním rychlým pohybem smetl na zem. Takového jsem ho opravdu neznala! Zrychleně dýchal a začal ze mě strhávat zbytky oblečení.


Ve chvíli, kdy narazil na má černá krajková tanga, ztratil poslední zbytky sebeovládání. Dvěma pohyby roztrhl tenké šňůrky na boku a přitáhl si mou pánev k sobě. Vykřikla jsem vzrušením, nadzdvihla jsem se a začala mu dravě rozepínat pásek a poklopec. Strhl ze sebe kalhoty a jeho penis mi doslova vystřelil vstříc. Sehnula jsem se k němu a začala pomalu jazykem objíždět žalud. Když jsem špičkou jazyka dráždila uzdičku, zasténal a přitáhl si mou hlavu blíž. Obemkla jsem jeho penis rty a rytmicky sjížděla po jeho těle. Sama jsem se ale svíjela touhou a nehodlala jsem uspokojovat jen tu jeho. Zaklonila jsem se dozadu a dolehla zpátky na stůl, pulzující penis stále v ruce. Přitáhl si mě opět k sobě, výška stolku mu naštěstí umožňovala udělat přesně to, co měl v úmyslu. Bezohledně pronikl do mé pochvy, vykřikla jsem bolestnou rozkoší. Díval se na mě z výšky a z očí mu sálala nepříčetná vášeň. Důrazně přirážel, až se celý stůl kymácel a zbytky sešitů padaly za hlasitého pleskání na podlahu. Na chvíli jsem zalitovala, že nemohu vidět jeho očima, pozorovat penis nořící se do mé pochvy... Tvář mu stáhla křeč rozkoše a steny, které vydával, nešly rozeznat od stenů bolesti. Zrychlil až ke hranici snesitelnosti a explodoval, uvnitř mě i nekonečně daleko ode mě.


Po chvíli, kdy se čas i pohyb zastavil, se pomalu vracel do reality. Všiml si mého přerývaného dechu a rozšířených očí a uvědomil si, že byl rychlejší, než já. Vystoupil ze mě a klekl na kolena. Tušila jsem, co se bude dít, přesto jsem vykřikla, když se jeho jazyk dotkl mého poštěváčku. Myšlenka, že se v mém klíně má vlhkost smísila s jeho, mě v tu chvíli neobyčejně vzrušovala. Vsál celý můj poštěváček a jemně si s ním v teple svých úst pohrával. To už na mě bylo příliš, zaťala jsem prsty do hrany stolu nad mou hlavou, prohnula se a vybuchla přívalem rozkoše.


Když jsem po chvíli otevřela oči a posadila se na stole, seděl na zemi a nevěřícně se na mě díval. Ten tam byl ledový štít, maska zdvořilosti, nadřazenost učitele nad žačkou. Zůstali jen muž a žena, nádherně otřesení společně prožitou rozkoší. Venku začal pomalu padat sníh....

 

Tak trochu si zafantazírovala

Channah


11.2.2006   Rubrika:   |   Komentářů 38   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Školní fantazie. Počteníčko s hvězdičkou.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 84336.
Archiv anket.