Patičky, vy budete moje smrt…
Miluju léto. Právě proto je o to víc překvapující, že se nyní vyskytl jeden aspekt, který mi způsobuje psychickou újmu, hraničící až s týráním – nahaté nožičky vykukující z kočárků.
Synátor je již ve věku, kdy stále více zjišťuje starou pravdu „Jak tak dokonalý syn může mít tak blbé rodiče?“. Občas ještě projeví zájem o fyzický kontakt, ale většinou jen tajně, aby se nekompromitoval. A matka chřadne, jelikož mazlení s milovaným, leč bujaře ochlupeným manželem ani zdaleka neutlumí touhu po doteku pokožky dětské. Nacházím se v krutém časovém meziprostoru „děti vyrostly a do vnoučat daleko“ a moje zblblé stále fertilní já mi vysílá zmatené signály. Nazvat můj stav tikáním biologických hodin je velmi nedostačující, u mě to přímo mlátí do bronzu, přestože vím, že další dítě mít už nemůžu a ani bych to už bohužel nebyla s to zvládnout. Navíc všechny moje kamarádky mají jako na potvoru děti již odrostlé jako já nebo bydlí ode mě minimálně padesát kilometrů.
A tak masochisticky čučím do kočárků. Někdy zdaleka, abych neděsila chudinky matky svým hladovým výrazem, někdy neodolám a se slovy „Takhle krásné miminko jsem už dlouho neviděla!“ přilezu až na přibližně metr. Víc si netroufám. Většinou maminky pookřejí upřímným zájmem a prohodí pár slov ve smyslu „Jo, teď vypadá jako andílek, ale celou noc prořvala, potvora!“ a vše dopadne bez ztráty důstojnosti. Horší je, je-li přítomen tomuto výpadku mé soudnosti můj drahý. Má z toho srandu a často přilévá olej do ohně poznámkami „Jdeš od toho, určitě je to nakažlivý!“ případně „Prosím vás, nemůžete jí to na chvilku půjčit? Aby dala zase na čas pokoj!“ Je pravda, že občas se maminky přívětivě zasmějí a JÁ SI MŮŽU SÁHNOUT!
Apeluji na vás, milé maminky kočárkových ratolestí – mějte prosím ohled! Ponožky ještě žádné miminko neodstonalo. A pokud již podlehnete a tento zákeřný arzenál odhalíte na veřejnost, vyvěste si prosím na kapotu kočárku ceník, např. OSAHÁNÍ PATIČEK – 10,-/1min., děkuji předem! Vyděláte na mně a podobných zoufalkách balík.
Jak jste na tom vy, milé šťastné ženy? Poraďte, dá se toto období přežít ve zdraví? Jak to řešíte nebo jste řešily vy? Také jste to tak prožívaly jako já?
6.8.2012 Rubrika: Péče o krásu. Kosmetika | Komentářů 37 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Patičky, vy budete moje smrt…
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Ťapina: Díky, tak to jsem ráda. I víc lidí tu píše, že na to až tak nejsou, tak jsem ráda, že nejsem sama 
.
Lissie: Neboj, zařídí. Mne děti nikdy nebraly a cizí ani teď neberou, jenom to moje mimino mi přijde roztomilé 
On je totiž úplně jinej, než všichni ostatní
sharon: já to pořád tvrdím - vaříme podobně, máme podobné nápady
Tak něco takového jsem v životě nepocítila! Asi nejsem ten správný mateřský typ, že bych se rozněžňovala nad miminky. Musím přiznat, že první mimino jsem pořádně viděla až to svoje v 26 letech, dřív mě nějak nenapadlo do těch kočárků by´t jen pohlédnout. Sice jsem svoje děti měla ráda a i teď se mi občas nějaké to miminko, které někdo donese ukázat do práce, líbí (některé mi tedy připadají spíš hnusné), ale všeobecně jsem ráda, že už jsou moje děti dospělé a dá se s nim mluvit jako s normálními lidmi. Že by mi chybělo mazlení s dětmi, to tedy v žádném případě! Nejsem moc dotykový typ a radši si pěkně pokecám s někým o zajímavých věcech,než se s někým ňuchňat.
Verera - když někdy vidím tu matku u toho kočárku, tak se nedivím že řve
Ježkovy voči, tak to jsem asi nějaká divná. Možná se to změní, až si nějaké to dítko poviju, je v plánu, časem. Ale teď se dětem spíš vyhývám, moc je nemusím. Kór tedy miminka, jsou moc rozbitná. A ty starší, to zas nevím, co si s nimi povídat
. No, chudák moje budoucí dítě, snad to nějak hormon zařídí
.
.gif)
malýmu je 7 měsíců a vůbec není mazlivej. To je takovej lump ale klidně půjčím 
Tak cizí děti mě fakt neberou, spíš se přistihnu, že v duchu nadávám matce v autobuse, že toho smrada nechává ječet a od malých dětí se spíš odtahuju.
Od svých ne, i když odrůstají, chodí se ještě rády pomazlit, ačkoli chlapeček už je větší než já.
Možná mě to přejde, až budu mít vlastní vnoučata, ale momentálně po malých dětech netoužím, chci psa.
r1911: škoda, že bydlíš tak daleko, hlásila bych se 
No,kočár bych též povozila,ale nesměl by řvát,to bych ho šla hned vrátit....
r1911 - vydržela jsem s půjčeným kočárkem drandit venku i 3,5 hoďky a jak jsem si pochvalovala, že je to prospěšné i pro mou fyzičku.
sharon: 9.56
Ale KERASAL je lék, používají ho především psoriatici a ekzematici s těžkým atopickým akzémem. To bych asi neriskovala.
Jé, třeba bych si tu mohla najít někoho na případné hlídání. Já bych měla chvilku času a někdo by uspokojil touhu po dětských patách. 
Kozoroh18: díky 
Původně jsem chtěla napsat "ba co víc" a vzniklo z toho "ba co vím".
jéje, mimina berat, leda tak na fotkách! Moje miminko je už naštěstí dospělé. Nějak mne nikdy nechytlo tohle ňufání...
evropka: sharon: díky, holky 
Monik: beru, zasíláš i poštou?
