Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

„Měla bych začít cvičit.“ Přiznejte si, kolikrát jste tuto větu sama sobě řekla? A myslela jste to opravdu vážně? Nebo ji spíš berete pouze jako jakýsi řečnický obrat, kterým zhodnotíte uvadající tělesnou kondici, ale ve skutečnosti vás ani nenapadne, abyste cvičit začala? Já se bez mučení přiznám, že patřím do té méně ukázněné skupiny. Přinutit se ke cvičení mi nějak nejde. Respektive – přinutit se k pravidelnému cvičení. A přitom to není nic tak těžkého. Alespoň teoreticky.

Jestliže jste na tom stejně jako já, třeba vás navnadí malý průvodce cvičebních začátků. Protože, co si budeme povídat, když člověk sotva vyjde tři patra a funí jako lokomotiva, má celkem opodstatněný strach začít vyvíjet nějakou větší aktivitu. Ovšem právě v této situaci by se sebou měl začít něco dělat.

Základem k tomu, abyste začali pravidelně cvičit, je správná motivace. Dobře se namotivovat by zas nemělo být tak těžké: budu vypadat lépe, zpevní se mi tělo, budu ohebnější, veselejší, spokojenější… Možná trochu zhubnu... Tak co, funguje to? Motivace se dostavila? Tak pojďme na to.

Cvičte klidně sama

Rozhodnutí začít cvičit v žádném případě neznamená, že se musíte začít ztrapňovat mezi vyskákanými aerobními kůzlaty ve společné tělocvičně. Klidně si zůstaňte doma ve svém soukromí. Někomu pomůže jako parťačka fajn kamarádka, která bude cvičit s vámi. Na to se ale příliš nepoléhejte, protože kámošku to může za čas přestat bavit a pak je jen krůček k tomu, abyste se svým bohulibým předsevzetím sekla i vy.

Jestliže jste necvičila léta letoucí, v žádném případě se nenuťte do nějakých nadlidských výkonů. V prvním návalu euforie sice radostně skoro vypustíte duši, ale již po několika dnech budete postupně ze svých nároků slevovat. Lepší je obrácený postup: začít pomalu a postupně zátěž zvyšovat. Tak máte šanci, že zvítězíte sama nad sebou a nad svou leností.

Každá cvičící sestava by ale měla obsahovat několik základních prvků:

Tři minutky pro zahřátí těla - pusťte si nějakou svižnou hudbu a začněte pochodovat na místě. Postupně zvedejte kolena výš a výš, přidejte úkroky stranou, předklánějte se, přenášejte váhu z jedné nohy na druhou a nakonec přidejte zvedání paží.

Po zahřátí by mělo následovat asi pět minut postupného protahování celého těla. Protáhněte se doslova od hlavy až k patě: stehna, lýtka, záda, ruce…

Pak by mělo následovat asi deset minut posilovacích cviků, které jsou zaměřeny na jednotlivé partie.

Na závěr nezapomeňte na tři minuty uvolňovacího cvičení.

Cvičte tak, abyste z toho měla radost, aby vám bylo dobře. Není nutné hned ze začátku dělat všechno správně a přesně. Důležité je, abyste v sobě překonala nechuť a aby vás cvičení začalo bavit. Z hodin tělocviku si všichni spoustu cviků pamatujeme a to nám ze začátku bude stačit. Až si vybudujete trochu lepší kondici, můžete vyrazit někam do tělocvičny, nebo si koupit videokazetu či příručku se správným cvičením.

Když se vám podaří dodržovat svůj cvičící program třikrát týdně, můžete si gratulovat. Opravdu není nutné cvičit každý den. Své úsilí vypadat lépe a zlepšit si kondici můžete podpořit ještě dalšími prvky, které v podstatě nic nestojí, ale výrazně vám pomohou. Mezi ně patří třeba správné držení těla. Kontrolujte a uvědomujte si, jak stojíte, jak sedíte, a snažte se odstraňovat chyby. Ze začátku s tím možná budete mít problém, ale časem si zvyknete.

Tak co? Dáte se do toho? Jen tak, pro radost a sama pro sebe. Vypusťte z hlavy rekordy, dokonalé provádění cviků a pro začátek se příliš netrapte ani správným dýcháním. Začněte se prostě hýbat tak, jak je vám to příjemné. To ostatní se dostaví časem samo. Vám bude pro začátek stačit jen ten dobrý pocit, který budete sama ze sebe mít. Držím vám – i sobě – palce.