Vepř divoký neboli kanec. Potkat ho radši nechtějte.
Vepř divoký je praotec našeho růžového vepře domácího. Jistě, ovoce a zelenina jsou sice velmi zdravé, ale mnozí lidé si život bez vepřového masa, slaniny a šunky nedokážou ani představit. Divočák však bývá pronásledován, neboť stádo divokých vepřů dokáže spolehlivě rozrýt zem a zničit úrodu. Černé zvěře spíše přibývá než ubývá, neboť divocí vepři se svými bystrými smysly dovedou před člověkem uchránit. Vepř divoký má totiž výborný sluch a výtečný čich.
Samec vepře divokého, nazývaný kanec, se vyznačuje charakteristickými „kančími kly.“ Jsou to vlastně špičáky dolní čelisti, šavlovitě ohnuté vzhůru, a k nim se přikládají kratší, ale též nahoru ohnuté horní špičáky.
Vepř divoký je velmi statečný. Když usoudí, že opatrností již nelze uniknout, vrhá se neohroženě na nepřítele. 
Kanec je při lehčím zranění nebezpečným útočníkem a mnoho lovců a loveckých psů na jeho statečnost již draze doplatilo. Kančí kly totiž dokážou způsobit ošklivé tržné rány. Taky divoká prasnice zvaná bachyně, když zjara vodí drobná, podélně žlutě a tmavě pruhovaná selátka, nezná bázeň a dokáže na člověka nebo na psa zaútočit se zuřivým funěním. Ještěže nemá kančí kly, a tak následky jejího útoku jsou zpravidla mírnější, než když zaútočí kanec.
Ve známém filmu Slavnosti sněženek od režiséra Jiřího Menzla, natočeného podle prózy Bohumila Hrabala, je mimo jiné znázorněna „kančí hostina“ v hospodě Hájenka v Kersku. Když se vydáte na výlet do Kerska, měli byste taky zavítat do proslulé hospody Hájenka. Můžete si posedět přímo v hospodě nebo na letní zahrádce, zahrát si kulečník nebo minigolf. V hospodě čepují výtečné Postřižinské pivo a na jídelním lístku najdete kančí maso se šípkovou omáčkou nebo se zelím.
29.3.2011 Rubrika: Příroda, zahrádka | Komentářů 21 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Jezevec lesní. Ve dne ho nepotkáte.
- Medvěd hnědý. Na pohled dobrák, který klame tělem.
- Proč se říká "chytrý jako liška"?
Diskuse ke článku - Vepř divoký neboli kanec. Potkat ho radši nechtějte.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
to Milda3 - představte si, že budu tvrdit, že vepřová konzerva je především z masa kastrátů, v chovech se kanečci kastrují velmi brzo, kdy, to bych si musela najít, kančí maso má velmi výrazný a poměrně nelibý pach, prasnice jdou obvykle do chovu
Moirain: aby nevyplynulo z toho mého příspěvku níže že nemáte pravdu tak to ne,pravdu máte že vykastrovaný kanec je vepř
Moirain: nechcete snad tvrdit že vepřová konzerva je ze samých vykastrovaných kanců,články pana Gleta jsou poučné a i čtivé a jestli je tam občas nějaká chyba,tak se svět nezboří
Moirain: prase divoké by zřejmě zněl správný název tohoto druhu sudokopytníka. Ale pan Glet se již v minulosti dopustil tolika nepřesností v článcích o zvířátkách, že kdyby se mu mělo opravovat všechno... no nic. Každý holt není přírodozpytec, a tady nejsou odborné stránky, tak nebudu kritizovat, jen si tiše myslet svoje. 
jedna technická poznámka + vepř je kastrovaný samec prasete, nazývat kance vepřem divokým je, jako by se psalo valach Przewalského
Sofffie: že by to byl 
?
Tak já jsem jednou divokého kance potkala, ale dal se ochočit
já za doby plné slávy socialismu jsem jezdil na houby do lesů za Českou Lípou mezi Zahrádkami a Zákupy okolo Srní,tam si dělali cvičení Lidové milice a kopali zákopy pro tanky i střelce,je to tam zborcené dodnes.Jednou jsem tam slyšel takový kvikot selátka,že jsem šel po hlase se podívat co se děje a viděl jsem bachyni se selátky pobíhat okolo zákopu pro střelce,tak jsem poslal paní s klukama pryč a přesto že jsem měl strach tak jsem šel pomalu blíž,ale připraven utíkat ta bachyně mě spatřila chvíli jsme se na sebe tak na 15-20 metrů koukali,stále to žalostné kvičení a pak ta bachyně odklusala se selátky dál a koukala,tak jsem si dodal odvahy a došel k zákopu skočil dovnitř a selata vyndal ven byla tam dvě,hned utíkali k mámě,ta se na mě koukala jak jsem vylézal zachrochtala a se selaty odešla,připadalo mi to jako když poděkovala,něco podobného jsem zažil na zahradě s ptáčky
No nevím, potkala jsem divoká prasata už mockrát, jak samotného kance, tak skupinu, nebo i větší stádečko se selaty - ono je jich fakt hodně a dostávají se běžně i mezi okrajové části měst... a nikdy se mi je nepodařilo vyfotit, vždycky než jsem vytáhla foťák, zdrhala o stošest. Pravda, kance bych fotit mohla, ten nezdrhal, nýbrž se zájmem hleděl, kdo to jde, ale to jsem zas neměla foťák po ruce. Nikdy na mě divoká prasata neudělala dojem krvelačného zvířete, před kterým je dlužno lézt na strom. Jistě, jako ke každému divokému zvířeti, i k prasatům je třeba míti respekt, neobtěžovat je a zachovat bezpečnou vzdálenost, ne se hrnout je drbat za ouškama. Ale myslím, že za většinu své hrůzostrašné pověsti vděčí divočáci přehnaným historkám.
Almega: jsou na Slovensku. K nám to mají coby kamenem dohodil, stačí přejít Beskydy.
.gif)
pruhovaní kamarádi
Lesní zvěř, vč. divočáků, volí vždycky cestu nejmenšího odporu. Mají-li možnost, tak utečou. Jen pokud potkáte bachyni s mladými, tak radši preventivně zaútočí, aby selátka měla čas utéct. Průšvih je, když je kanec zraněný. To si pak nebere servítky a útočí na všechno, co se hýbe.
Kdysi mi dědeček (syn nadlesního) radil, že se mám schovat za nejbližší strom a nehýbat se. Že lesní zvěř má špatný zrak a tak vidí jen to co se pohybuje. Ale když jeho samotného překvapil kanec, tak dědeček vyšplhal na nejbližší strom a čekal, až ho někdo vysvobodí. 
Kanec podrýval strom na kterém dědeček seděl, ale naštěstí nebyl důsledný, a za chvíli podrýval strom sousední...až zapomněl co vlastně chtěl a odběhl do lesa.
Ještě nikdy jsem divoký prase venku neviděla....Jen lišku,muflony,srnčí...Bála bych se děsně medvěda,tak je dobře,že u nás nejsou!!
.gif)
už je to pár let co prohnala bachyně mého syna,když šel ráno do práce na vlak.Uháněl tak,že až ve vlaku zjistil že pořád drží v ruce kámen-kdyby něco
Kance jsem potkala dvakrát a nevím, kdo se bál víc, jestli on, nebo já
Na stromě jsem skončila, když nás v Rumunsku honil ovčácký pes. Byli jsme tři, kamarád pustil galantně nás holky napřed a chudák to nestihnul, pes ho kousnul do lýtka a pak musel po návratu chodit na injekce kvůli vzteklině. Taky bych nevěřila, jak rychle dokážu na strom vyšplhat.
