Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

V posledních dnech nás mile i nemile překvapily přívaly sněhu. Pokud máme na zahrádce keře, pak je mokrý, těžký sníh snadno rozláme. Rychlá pomoc je sníh sklepat a poté keře stáhnout provazem, aby se větve nemohly rozklánět.

Zimní mrazy spolu se sluníčkem ohrožují také stálezelené keře. Na jaře nás často nepříjemně zaskočí náhlým uschnutím. Nezmrzly, ale vskutku uschly. Ze zmrzlé půdy kořeny nemohu čerpat vláhu a také odpar vody z listů je za slunečného a mrazivého počasí vysoký. Na ochranu musíme myslet již na podzim. Půdu kolem keřů zakryjeme vysokou vrstvou shrabaného listí a trávy – tedy žádný pečlivý úklid. Rostliny ještě zastíníme před sluncem, což můžeme udělat i nyní. Tradičním materiálem je chvojí, výhodná je geotextilie, ale i bílá netkaná mulčovací textilie, poslouží i stará záclona či prostěradlo.

Některé skalničky nesnášejí zimní zamokření kořenů; zkušení pěstitelé je proto na podzim zakrývají tabulkou skla.

Choulostivé rostliny, např. některé trávy, bambusy, ale třeba i smokvoň (fíkovník) nutně vyžadují ochranu kořenů před promrznutím. Vrstvou listí, slámy, hoblovaček… Pokud jsme tak na podzim neučinili, můžeme se pokusit toto opomenutí ještě nyní napravit. Raději pozdě než nikdy. Při takovýchto opatřeních můžeme leckde úspěšně pěstovat i některé rostliny původem ze subtropů: smokvoň, citrónovník, arundo, bambusy aj.

Zamýšlíme-li na jaře roubovat stromy, je nejvyšší čas k odběru roubů, zvláště peckovin. Ty velice brzy končí zimní spánek (meruňky už koncem roku) a pak brzy raší. A narašené rouby se velice těžko ujímají. Je výhodné roubovat peckoviny (třešně, višně, slivoně) již v zimě, pokud se zvýší teplota a nemrznou prsty. Jestliže v zimě nelze roubovat přímo v zahradě, je možné nařezat rouby za mrazu a hned je uložit do mrazničky. Pozvolna je rozmrazíme těsně před štěpováním: přemístíme je nejprve do chladnější, pak do spodní části ledničky. Rouby do ledničky ukládáme zabalené do vlhkého papíru nebo plátna a v igelitovém sáčku.

V zimě na přetírání ran nepoužíváme štěpařský vosk, ale hustý latex. Latex je vůbec lepší materiál než štěpařský vosk. Dobře se roztírá, výborně lne i k mokrému podkladu a vytváří vrstvu prostupnou pro kyslík.

Pokud jsme zahrádkáři, milovníci a ochránci přírody, pamatujeme i na drobné ptactvo. Ornitologové se sice o vhodnosti či nevhodnosti přikrmování stále přou, ale určitě je to účelné. Člověk tím alespoň trochu napravuje to, co poničí.

V zimě ptáci potřebují energeticky vydatnou stravu. Tedy především tuky a olejnatá semena. Ale i trochu bílkovin, minerálních látek a vitamínů. Nejlepší je asi rozemlít hodně tučné maso a zamíchat do něj semena i minerální směs pro ptáky. Ze směsi pak uděláme kouli a dáme do krmítka. Můžeme ji také namačkat do květináče a zavěsit dnem vzhůru někde v parku nebo v lese.