Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Latimerie podivná (Latimeria chalumnae) je další pěknou ukázkou živé zkameněliny. Dnes je to dobře známý druh, ale její objev v roce 1938 jasně ukazuje nelehké postavení všech, kdo chtějí na poli zoologie přijít s něčím novým. Co se vlastně v roce 1938 stalo? Mladá kurátorka muzea v jihoafrickém East Londonu Marjorie Courtneay-Latimer měla dva dny před Vánocemi prozkoumat úlovek rybářské lodi, jejíž kapitán poskytoval muzeu zajímavé exempláře ze svých úlovků. Marjorie tak objevila obrovskou unikátní rybu nesoucí znaky dávno vyhynulé skupiny. V celém městě však nenašla nikoho, kdo by rybu uschoval v mrazicím boxu. Rybí tělo se rychle rozkládalo, a tak se jí podařilo zachránit pouze lebku a kůži.

O svém objevu informovala ichtyologa J. L. B. Smitha, který podle lebky, kůže a náčrtků zjistil, že jde o rybu, již znali odborníci z fosilních nálezů starých 300 milionů let! Paleontologové je zařadili mezi ryby lalokoploutvé, prapředky všech suchozemských živočichů. Domnívali se, že vymřely již před sedmdesáti miliony let. J. Smith popsal rybu na počest objevitelky vědeckým názvem Latimeria chalumnae. Ostatní vědci ovšem odbyli jejich objev mávnutím ruky a prohlásili jej za falzifikát. Nenašel se ani jeden dostatečně renomovaný odborník, který by se na zbytky latimerie dojel do East Londonu podívat. J. Smith se ale nevzdal a celých příštích 14 let pátral po východním pobřeží Afriky i na přilehlých ostrovech ve snaze objevit další exemplář. Až roku 1952 se dozvěděl o ulovení další latimerie. Ryba byla chycena na Komorských ostrovech východně od afrického pobřeží. Zoufalý Smith se natolik obával, aby se vzácný úlovek nezkazil, že dokázal přesvědčit předsedu vlády, jenž zařídil převoz latimerie zvláštním letadlem přímo do Kapského města. Smith slavil triumf a ukázalo se, že latimerie se u Komorských ostrovů loví sice v malém počtu, ale pravidelně, a místní domorodci ji dobře znají.

Všechna významná světová muzea následně podnikla pokusy o získání vzácné ryby do svých sbírek. Z lovu latimerie se stal poměrně výnosný obchod. V průběhu let bylo uloveno několik desítek latimerií. Malá populace u pobřeží ostrovů tak začala nadměrným lovem exemplářů do muzejních sbírek trpět. Dnes se snad podařilo lov této ryby omezit a výzkum se přesunul od pitvání mrtvých těl ke sledování latimerie pod hladinou. Bylo zjištěno, že tato velká (až 180 cm a 90 kg) a dravá ryba žije nad rozeklaným skalnatým dnem v hloubkách kolem 200 m. Rozmnožuje se poměrně neobvykle: rodí velmi malý počet živých mláďat o hmotnosti kolem 0,5 kg. Svoje ploutvovité končetiny používá k půvabnému "kráčení" po dně. Zároveň bylo zjištěno, že místní populace latimerie je skutečně malá – čítá pravděpodobně jen několik set jedinců. Podle posledních zpráv jejich počet nadále klesá, ačkoli od roku 1989 je latimerie pod mezinárodní ochranou.

Dne 30. července 1998 byla v Celebeském moři severně od ostrova Sulawesi ulovena do sítě, položené v hloubce 100–150 m, další latimerie. Byla to ryba dlouhá 124 cm o hmotnosti 29,2 kg. Na rozdíl od modravé latimerie Komorských ostrovů byl tento exemplář hnědý se zlatými skvrnkami. V září 1998 zveřejnil časopis Nature, že na základě testů DNA byla ryba popsána jako nový druh Latimeria menadoensis. Vynikající zprávou je také objev další (opět nevelké) populace latimerií druhu Latimeria chalumnae u pobřeží jižní Afriky. Tým vědců pod vedením Tonyho Ribbinka z Jihoafrického ústavu vodní diverzity nafilmoval ve vodách poblíž Sodwany 18 latimerií.

Poslední výzkumy ukazují, že o mnoha druzích mořských živočichů víme velmi málo. Je pravděpodobné, že existují další populace a možná i další druhy tohoto rodu. Nejhorší však je, že drancování přírody (zejména v tropických oblastech) dnes pokračuje takovým tempem, že četné druhy zajímavých živočichů čekajících na své objevení se ho možná ani nedočkají. Situace na souši je ještě horší než v mořích. Před několika dny přinesla televize zprávu, že čínští vědci nenalezli v největší čínské řece Jang-c'-tiang žádného bílého sladkovodního delfína, správně delfínovce čínského. Panuje velká obava, že vyhynuli i sladkovodní růžoví delfíni z Perlové řeky. Konec konců i u nás před mnoha lety vyhynuli ptáci mandelíci a želvy bahenní. Takřka vymizeli i donedávna hojní (a likvidovaní) křečci a sysli. Tato zvířata jsou naštěstí početná např. ještě v Rumunsku, a je tedy možnost vrátit je zpět. Mnoha jiným slavným kryptidům se může stát, že zakrátko vyhynou a šance na poznání unikátních zástupců důležitých vývojových linií bude navěky zmařena.

Pro zájemce o latimerii doporučuji www stránky - viz. Související odkazy.