Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Když jsem se odpoledne vrátila z nákupu, krve by se ve mně nedořezal. Moje krásná kytka, které se říká domácí štěstí, byla pryč! Naše tříměsíční miminko si na ní pochutnalo. Navečer začalo být miminko dost divné. Nejedlo, nepilo, nechtělo si hrát, jen zalézalo do pelíšku. Vzala jsem ho do náruče a zjistila, že má horký čumáček a nafouklé tvrdé bříško.

To miminko byl náš malý jorkšírek Maxík.

Opravdu to nevypadalo hezky. Bála jsem se, aby se mu něco nestalo. Okamžitě jsem si uvědomila, že mu to asi způsobila ta kytka.

Synek plakal a ani já jsem nebyla pozadu. Jenže na mně bylo, abych situaci řešila, a tak jsem se musela hezky rychle vzpamatovat.

Bylo devět večer, doma nemocné dítě, auto jsem neměla a bývalý muž byl ve službě. Zoufalá situace.

Tu mě napadla spásná myšlenka. Moje kamarádka Ivetka je taková psí máma, ta určitě pomůže! Volám Ivetce a brečím, jako by mi řezali nohu. Povídá mi: “Uklidni se, to bude dobrý. Zavolej na záchranku, já ti hned pošlu číslo.“ Na záchranku? Iveta se asi zbláznila, odkdy se kvůli psům volá záchranka?

Vzdor všem pochybám jsem vytočila číslo, získané od Ivetky.

Na druhém konci se ozvala dispečerka záchranné služby pro zvířátka. „Týý brďo, to je fakt psí záchranka!“ proletělo mi hlavou. Žena na druhé straně aparátu byla báječná. Vlastně to fungovalo stejně, jako když se člověk dovolá na záchrannou službu pro lidi. Vyptala se na vše, co pokládala důležité. Jak je pejsek starý, co se stalo, jaká očkování má a nemá, kdy je absolvoval, kde bydlíme... Nakonec jsme se dohodly, že pošle sanitku, protože jsem opravdu neměla jinou možnost, jak Maxe dopravit.

Za chvíli přisvištěla k našemu domu octavia combi s blikajícími majáky a vystoupil z ní muž. Oranžovočervený oblek s reflexními proužky a kožená lékařská brašna ve mně vzbudily až posvátnou úctu.

„Vy jste doktor?“ vypadlo ze mě. „Ne, paramedik,“ zněla odpověď a já nějak zapomněla zavřít pusu.

Ten milý člověk změřil Maxíkovi teplotu, promačkal mu bříško, vzal s sebou kus té nešťastné kytky a už jsme frčeli.

Auto bylo perfektní. Mělo nosítka na velká zvířata a vůbec všechny vymoženosti. Musím podotknout, že jsem sama jako sestra jezdila v sanitce, a tohle mě dostalo. Neměla jsem tušení, že něco takového u nás existuje.

Maxíček asi tušil, že jedeme do veterinární nemocnice, a tak se rozhodl, že zácpu vymění za průjem... Nicméně záchranář byl asi zvyklý. Statečně vydržel neuvěřitelný zápach, půjčil nám čistou deku a vůbec se nezlobil, že bude muset uklízet.

V nemocnici o nás už věděli, Maxe okamžitě prohlédli, nabrali krev a píchli mu injekci.

Všechno dopadlo dobře. Záchranář nás odvezl zpět domů, synek nic nepodpálil a Max se brzy vzpamatoval.

Dneska je mu rok a čtvrt, kytky už nežere, ale lumpačí zase jinak.

Po roce se směju tomu, jak jsem byla vykulená z paramedika v psí záchrance a blikajících majáků. Ale jsem ráda, že tu někdo takový je. Někdo, komu není zatěžko jet na pomoc našim mazlíčkům, když je jim zle. Někdo, kdo chápe, jak se cítíme my, jejich páníčkové, ve chvíli, kdy jim neumíme pomoci.

Myslím, že když si dovolím nakonec všem takovým lidem poděkovat, neudělám to jen za sebe, ale za všechny milovníky zvířat. Děkujeme!

Máte nějaké zkušenosti s rychlou pomocí pro zvířátka? Víte vůbec, že něco takového existuje?

Budete-li někdy potřebovat rychlou pomoc pro svého psa, kočku nebo jiného domácího mazlíčka, určitě vám rádi poradí na níže uvedeném  telefonním čísle. (Platí pro Prahu.)

Číslo je 724 184 840 Veterinární záchranná služby - PET-MEDIC.
NON STOP výjezdy sanitek,  první pomoc při úraze, nemoci. Převozy na ošetření, převozy po operaci, ošetření doma, výchova pejsků, pietní služby. 

Stejné služby můžte využít i v Brně.

Veterinární záchranná služba DEMU trans, 777 276 202, 776 565 482 Non-stop