Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Když jsem se coby šestnáctileté vykulené děvče dostala do rodiny Brownových poblíž Houstonu v Texasu, byla jsem jako Alenka v říši divů. Mí hostitelé ovšem taky. Přijelo jim na návštěvu strašidlo, které se nemalovalo, neumělo řídit auto a neumělo se usmívat úsměvem od ucha k uchu. Do jejich krásné, vymydlené rodiny se dostala uťápnutá myška z východní Evropy a oni se s ní ze dne na den museli sžít.

A protože to byli v jádru dobří lidé, přemýšleli, čím by ji potěšili. Pan Brown přišel jednoho dne domů a povídá: „Koukej, co jsem ti koupil na benzínové pumpě! Něco, co ti připomene domov, holka. Neboj se, tady hlady neumřeš, zajedu ti tam třeba každý den!“ Vytáhl papírovou krabici, ve které bylo naskládáno několik původně nadýchaných, ale transportem v krabici už trochu zmuchlaných koláčů obřích rozměrů.

Zkoumavě jsem se na něj podívala: „Co to je?“ „No tohle přece jíte u vás doma, to jsou kolaches!“ odpověděl John. Chvíli jsem spláclé obry zkoumala a pak jsem je ochutnala. Bylo to dobré, trochu moc sladké, ale jakás takás vzpomínka na domov to byla. Když jsem vyzvídala, jak v Texasu přišli na to, že koláče jsou „kolache“ a kde se tam vzaly, bylo mi řečeno, že v Texasu přece žije plno Čechů, přistěhovalců.

Je to pravda: první skupinu přistěhovalců, která dorazila do Texasu, zorganizoval učitel „Josef Lesikar“, aspoň tak mu říkají Američané, po roce 1848. Tato skupina dorazila v roce 1851 a usadila se na ostrově Galveston poblíž Houstonu. Další vlny přistěhovalců se pak usazovaly především na západě Texasu, kolem měst Houston a Austin. Tam si Češi založili první vesnice, nazvané "Hoystyn", "Nechanitz", "Praha", "Moravia“ nebo "Frydek“.

A protože koláče patřily k běžným jídlům, na která byli zvyklí z domova, pekli je samozřejmě i v nové vlasti. Texasané jsou zvyklí na různé pochoutky, ať už mexické, čínské, přistěhovalců bylo v obrovském Texasu vždycky dost. Česká pochoutka se však rozšířila po celém jeho území a stala se oblíbeným dezertem. Existují dokonce internetové stránky, na kterých Texasané trvale usazení v cizině vzdychají, že by si zase někdy rádi dali staré dobré „kolaches“... A možná na ranči, kde se pasou dlouhorohé krávy, vám stará hospodyně nabídne ke kávě i „bakty“ (tedy po americku buchty).

Pro zajímavost: http://www.kolachefactory.com