Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Pečetě byly sice již známy v římské říši, ale většího významu nabývají po pádu této říše, v období středověku. Tehdy totiž mnozí králové a šlechtici byli negramotní, ale přesto svým jménem vydávali důležité listiny. Panovník nadiktoval písaři text listu a listina pak byla opatřena pečetí. Pečeť znamenala, že listinu vydává panovník nebo šlechtic a zároveň stojí za obsahem tohoto důležitého dokumentu. Pečeti dominovala stylizovaná erbovní znamení králů a šlechty a pečetidla byla pečlivě uschovávána. Na některých panovnických dvorech byla zřízena dokonce významná šlechtická funkce, strážce pečeti.

Barva pečetí zprvu odrážela společenské postavení šlechty. Červenou barvu pečetního vosku mohli užívat jen králové, příslušníci vyšší šlechty a královská města. Nižší šlechta a církev používaly černý pečetní vosk. Francouzští králové měli dokonce pečetě zelené. V 16. století se však postupně ve všech společenských třídách začíná používat červená pečeť.

V době baroka začala v Evropě fungovat pravidelná pošta a změnila se taky funkce pečetí. Dopisy v obálkách si posílali nejenom šlechtici a církevní hodnostáři, ale taky učenci, měšťané a obchodníci. Dopisy byly opatřeny pečetí, která stvrzovala, že dopis nebyl otevřen nežádoucí osobou a pečetní znak zároveň charakterizoval odesílatele dopisu. Na pečetních znacích již nebyly pouze erby šlechty a měst. Začaly se taky používat pečetní prsteny s monogramy, popřípadě jinými znaky „plebejských“ odesilatelů dopisů.

Po zavedení všeobecné školní docházky, zhruba od začátku 19. století, si dopisy začaly posílat prakticky všechny vrstvy obyvatelstva a dopisy se i nadále pečetily.

V dnešní době mailů a skypu už dopisy píše málokdo. Naše střední a starší generace si však na dopisy dobře pamatuje. Dopis opatřený pečetí byl noblesní. Odesilatel dopisu nahřál pečetní vosk, nakapal jej na obálku a pečetním prstenem vytvořil vlastní pečeť. Zapečetěný dopis na první pohled příjemci oznamoval, že si ho odesílatel váží a že je pro něj důležitý. Jistě, dnes můžeme k mailu přidat třeba smailíka, ale mnohé z vás si ještě nostalgicky vzpomenou na vůni pečetního vosku, pečetní prsteny a staré dopisy.