První Velikonoce na Slovensku pro mě byly šok
Chystáte se na Velikonoce? Napište nám, jak je prožíváte, jak vzpomínáte na ty, které jste prožili v dobách svého dětství. Tři z vás vyhrají pěkný dárek
První soutěžní velikonoční příspěvek je od čtenářky rene. Děkujeme.
Pomlázky, parfémy a kbelíky vody
Mám moc ráda všechny druhy svátků a slavností a zvlášť ty, při kterých se dodržují některé dávné zvyky a rituály. Hlavně Vánoce, ale úplně nejvíc Velikonoce. Víc než dárky pod stromečkem mi radost udělá příslib jara za oknem. Sněženky deroucí se na světlo a první ptačí otužilci, kteří si troufli posadit se nám na okap a po dlouhé zimě mě ráno budí ze spaní.
Pocházím z malého města na Šumavě, ale tatínek je ze Slovenska, a tak jsem měla možnost porovnat zvyky v tak odlehlých částech tenkrát ještě jedné společné republiky.
U nás to byla jihočeská klasika. Nabarvená vajíčka, pomlázka a nějaké ty „hody, hody“ říkanky od spolužáků ze školy v pondělní ráno u dveří. Ale u babičky na Slovensku...
Pamatuji si, jaký to tam pro mě byl šok. Poměrně velká vesnice, plná dětí malých i dospívajících.
Čekala jsem velikonoční koledy, nachystala si vajíčka pro tlupu bratranců a strýčků. Ale první ranní křik nebyl od holek dostávajících pomlázkou, ale od kluků, které děvčata honila po dvoře a polévala z lahví a kbelíků vodou. A to byla ta lepší verze. Některé se zásobily spoustou různých otřesně „vonících parfémů“. Koukala jsem na to s otevřenou pusou a pak mi bylo řečeno, že takhle vypadají východoslovenské Velikonoce.
Nejdřív děvčata polévají chlapce, zalévají je, aby dobře rostli a prospívali. Až odpoledne se chodí na klasickou koledu, kdy dostanou vajíčka. Koledy a říkanky jsou samozřejmě úplně jiné. Ale po prvotním překvapení jsem tomu novému zvyku přišla na chuť. Je to takové spravedlivější, i holky si tam přijdou na své. Co na tom, že z těch mnoha vylitých litrů vody a voňavek jich velká část přistane i na děvčatech. Však i my chceme být zdravé a silné.
Je to tak, jiný kraj, jiný mrav. Ze všech sil se snažím držet ty prastaré zvyky a tradice pro své děti a budu se snažit je ukázat jednou i svým vnoučatům. Určitě to má smysl.
rene
9.3.2012 Rubrika: Tradice a lidové obyčeje | Komentářů 4 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - První Velikonoce na Slovensku pro mě byly šok
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Když jsem byla malá, tak Velikonoce ještě ušly, těšila jsem se na ně. Dostala jsem většinou nové boty a svetřík nebo sukýnku, s maminkou jsme barvily vajíčka na pondělní pomlázku,. Chodili kluci z domu a okolí a spolužáci. Když jsem se vdala na Ostravsko, byl to pro mě šok. Kluci nechtěli vajíčko, ale peníze, polévali nějakou děsnou voňavkou a když přišli manželovi kamarádi, tak mě hodili do vany se studenou vodou a dostala jsem pořádně přes zadek. Ale opravdu pořádně, měla jsem na zadku jelita. No a musela jsem se mile usmívat, pohostit je a nalít nějakou skleničku. Někteří přišli a už sotva stáli na nohou.
Dnes už to tak není, jen manžel mně dá pár symbolických přes zadek a vylije na mě asi litr vody. Nepije, tak dostane nějakou sladkost.
Naši velcí vnuci přijdou, jen trochu mě pokropí a jemně vyšlehají, řeknou pěkně básničku jako malí školáčci a dostanpu sladkosti a peníze. To mně nevadí, jsou naši a udělala bych pro ně první poslední.
Almega: ještě je varianta hození do potoka, to už je polévání přece jenom šetrnější
Almega: Co tě nezabije, to tě posílí
No,o Velikonocích je obvykle ještě dost zima,tak by mě tedy nějaké polévání vodou nenadchlo....A smradlavá voňavka už vůbec,mně jsou nepříjemné skoro všechny "vůně",natož ještě v takovémto množství,to by mne zabilo!!