Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Oblast Českého krasu patří mezi nejvýraznější a vůbec nejvzácnější typy krajiny v Čechách. Jejím typickým znakem je "patrovitost": Nejnižší patro představuje samotné dno údolí. Je porostlé rozsáhlými nivními loukami a drobnými mokřady. Mezipatrem jsou staré říční terasy v úrovni horních Černošic a nejvyšší patro tvoří odlesněná agrární plošina směrem na Rudnou.

Významná jsou hlavně dvě údolí, kolmá na široké údolí Berounky – Radotínské a Karlické. K okraji krasu patří také spíše průmyslová městečka Dobřichovice a Řevnice, jež mají hraniční polohu mezi krasem a úpatím Hřebenů. Nejzajímavější je začít směrem od Prahy, a to Radotínským údolím, jedním z přírodovědně nejzajímavějších zdejších území.

Nachází se zde devět přírodních rezervací, v nichž žije asi 700 druhů rostlin či 1 200 druhů motýlů. Můžeme tu najít i početné geologické útvary se zkamenělinami trilobitů, hlavonožců, graptolitů a dalších.

Spodní část údolí bohužel výrazně poškodily obrovské mramorové lomy a Lochkovská cementárna. Horní úsek Radotínského potoka až po Chýnici však představuje poměrně divokou, lesnatou krajinu.

Západně od Radotínského údolí leží dvě zajímavé vesnice: Kosoř a Třebotov. Toponymum "kosoř" znamená kosa, ostrá hora, možná jsou míněny vápencové pahorky v Kosořské rokli. Jinak je v okolí vesnice plochá zemědělská krajina.

Zato Třebotov se může pochlubit zajímavostí. Na jižním svahu Kulivé hory, která s Třebotovem těsně sousedí, je přírodní rezervace s umělým odkryvem vrstev devonských vápenců. Odkryv má mezinárodní význam, na skalnatých stráních se vyskytují druhově bohatá skalní a lesostepní společenstva, typická pro Český kras. Na východním kraji vsi, u vodojemu, můžete navštívit židovský hřbitov, založený pravděpodobně roku 1761. Poslední pohřeb se zde konal v sedmdesátých letech. Dnes je hřbitov bohužel poničený a rozkradený. Ve vsi je také pozoruhodná tvrz ze 14. století. Na toku Švarcavy, jež ústí u Černošic do Berounky, je několik starých mlýnů. Větší část byla přestavěna a dnes slouží jako rekreační objekty.

Přejdeme-li údolí na západ, dostaneme se do vsi Vonoklasy. Dříve se nazývala Vněklasy a byly tady zámeček, tvrz a pivovar. To už je však minulost. Zámeček i tvrz byly zbořeny a pivovar vyhořel. Západně od Vonoklas leží hluboké Karlické údolí. K vidění jsou v něm rozsáhlé šípákové doubravy (tvořené teplomilným dubem šípákem) nebo stepní a lesostepní vegetace na velmi prudkých skalnatých svazích.

Na konci údolí narazíme na zříceninu hrádku Karlík, jenž byl určený k obraně Karlštejna. Byly zde nalezeny i základy románské rotundy. Traduje se, že sloužil i jako ubytovna dámských návštěv na dvůr Karla IV., které na Karlštějn nesměly.

Článek je převzatý z www.vyletnik.cz
Foto: www.vitejte.cz