Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Víte, co je to Dívčí kámen? Jestli si myslíte, že název nějakého drahokamu, jste vedle jak ta jedle. Dívčí kámen je totiž hrad, lépe řečeno zřícenina hradu. To ovšem rozhodně neznamená, že nestojí za pozornost, naopak. Nevíte-li, kam se třeba právě zítra nebo pozítří vydat s dětmi na výlet, možná vás nalákáme právě k návštěvě těchto hradních trosek.

Dívčí kámen má totiž nejen zajímavou historii, ale váže se k němu i několik pověstí, které můžete cestou pěkně barvitě vyprávět svým dětem, aby jim cesta dobře ubíhala.

Trosky hradu leží poblíž Českého Krumlova. Z městečka Holubov k němu vede čtyřkilometrová cesta nádherným údolím mezi skalami podél kremžského potoka. Trasa to není nikterak náročná a dlouhá ani pro malé děti. Na jejím konci se vám naskytne pohled na samotnou hradní zříceninu.

Zajímavé je, že Dívčí kámen byl postaven na tehdejší dobu (ale určitě i na dnešní) velmi rychle. Jeho stavba trvala pouhých deset let. Později ještě následovaly dostavby, obytný základ hradu však byl již hotov. Po obvodu zříceniny najdete stopy pravěkého sídliště. V době železné zde vznikla opevněná osada, možná už to byl jakýsi prvopočátek budoucího hradu.

Samotný hrad založili ve 14. století čtyři synové Petra I. z Rožmberka. Sloužil jako pevnost a vojenská základna. Měl tedy velmi silnou obrannou funkci. Už na počátku 16. století jej ale přestali udržovat a od té doby hrad chátral.

O pokladu a krutém osudu nešťastných panen

I za poměrně krátkou dobu svého života vzniklo k hradu několik pověstí, které vysvětlují například původ jeho názvu. Není divu – pro obranný a vojenský hrad se název Dívčí kámen skutečně moc nehodí.

Podle jedné z nich prý mladý Rožmberk Jošt pronásledoval při honu laň. Ta se mu však ztratila a místo ní vyšla z houštin krásná mladá dívka. Pán se do ní okamžitě zamiloval, doslova ztratil srdce. Dívka jej však odmítala, nevěřila jeho slibům lásky, chtěla vidět nějaký hmatatelný důkaz. Jošt dal tedy vystavět na skále hrad, aby své vyvolené dokázal, čeho všeho je pro ni schopen. Leč ani tento čin mu  nepomohl dívčino srdce obměkčit. Ačkoli jeho láska zůstala neopětována, nosil onu dívku ve svém srdci až do konce života. Hrad pak dostal název Dívčí kámen – jako připomínku kamenného srdce krásné dívky.

Podle jiné pověsti dal prý Jošt vystavět hrad pro svých pět dcer, aby je uchránil před nástrahami a zkažeností světa.

Další pověst pravděpodobně rozšířili nějací zlí a nepřející jazykové. Z dnešního pohledu bychom řekli, že tak trochu zavání bulvárem. I když, kdo ví. Říká se, že na každém šprochu je pravdy trochu... Mladý Jošt prý býval náruživý milenec a často a rád vyhledával společnost krásných žen. Užíval si s nimi bujaře a dosyta, a ve chvíli, kdy se mu dívka omrzela, nemilosrdně ji svrhl ze skály do Vltavy. Na jejím dně prý dodnes leží spousta kostí nešťastných žen.

Zkuste najít poklad

Když už budete bloumat po okolí hradu a zkoumat je, zkuste se dívat pozorně, zda neuvidíte skřítka, který střeží poklad. Ten má být ukryt kdesi v rozvalinách. Jestliže se vám poštěstí na skřítka narazit, nezapomeňte na dobré vychování a slušně ho pozdravte. V žádném případě se mu nevysmívejte. Tím byste jej smrtelně urazili a dopadli byste jako jeden zchudlý sedlák, který se k chátrajícímu hradu vypravil, aby si odtud odvezl kámen na stavbu svého domu. Když byl zabrán do práce, uslyšel za zády kýchnutí. Sedlák řekl: „Pozdrav Pánbůh.“ Nikoho ale neviděl. Kýchnutí se opakovalo, pak ještě jednou. Muž si pomyslel, že si z něj někdo tropí posměch, a ulevil si zaklením. V tu chvíli se setmělo, z puklin v kamenech vyskakovali roztodivní skřeti s píšťalami a bubínky a křepčili kolem ubohého sedláka. Pak se celý průvod rázem proměnil v tchoře, lišky, divoké kance a medvědy. Sedlák hrůzou omdlel. Poklad tedy čeká dál na dobře vychovaného člověka.

Zdroj: www.ckrumlov.cz

Foto: www.zamky-hrady.cz