Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Mezinárodní festival “Svátek keltské kultury BELTINE” vstoupí letos v České republice do svého dvanáctého ročníku. Oslavy vypuknou v sobotu 30. dubna v osm hodin večer. Beltine se stal největší přehlídkou keltské kultury ve střední Evropě, kde se scházejí všichni milovníci keltské kultury a životního stylu. Také díky tomu, že propojuje různé umělecké směry a žánry i profesionální umělce s amatérskými. Beltine jsou koncerty, tancování, rituál, archeologická přednáška, ukázky dobového bydlení, oblékání, řemesel, šermu, životního stylu atd. Beltine je svátkem putovním; letos se koná překrásném prostředí amfiteátru v Lipnici nad Sázavou (s nalezením cesty vám pomohou www.mapy.atlas.cz či www.jizdnirady.atlas.cz).
Beltine býval jedním z nejdůležitějších svátků v celém keltském světě. Byl natolik oblíbený, že jeho tradici nezlomila ani přicházející římská či germánská nadvláda, ani po staletí trvající snaha křesťanské církve. V různé podobě lze vystopovat tradice tohoto svátku v oslavách Valpuržiny noci, zvyku "pálení čarodějnic", lidových májových veselicích .

Slovo Beltine pochází ze slovního základu "tine" nebo "teine", což značilo ve starokeltštině "oheň". Beltine byl potom chápán jako oheň k uctění boha Belena (Bel, Belenos). Tento bůh byl vládcem Slunečního ohně a také léčivých vod. Pro druidy to byl též bůh učitel, pro lid pak mocný ochránce. Na Belenovu počest se v předvečer 30. dubna zapaloval posvátný oheň, jenž byl nejdůležitějším atributem svátku.

Oheň (i jeho dým) zažehnutý o Beltinu byl považován za očišťující a chránící zdraví lidí i zvířat. Proto se kolem ohně pořádaly tance (opět ve směru hodinových ručiček, tj. "podle Slunce"), spojené s jeho přeskakováním, a dýmem se prováděl dobytek.

Různých obřadů a zvyklostí spojených s Beltinem je mnohem víc. Již z keltských dob se traduje zvyk vztyčování jarní májky symbolizující spojení mocností země a nebe. Májka bývala zpravidla z kmene břízy, byla pomalována červenými a bílými spirálami a na vrcholu ozdobena větvičkami hlohu. Také kolem májky se podle zvyku tančily kruhové tance, které, jak se věřilo, posilovaly půdu.

Beltine byl tradičním svátkem milenců, kteří se vzájemně obdarovávali věncem z březového proutí, což mělo asi stejný význam jako dnešní výměna zásnubních prstýnků. Byly též společensky tolerovány výlety milenců do přírody k vzájemnému zasvěcení do tajů lásky.

Keltové však poznali i tak "moderní" jev, jakým je rozvod. Jejich manželství, tradičně uzavíraná o Lugnasadu (kolem 1. srpna), bylo možné po uplynutí necelého roku – právě během Beltinu – bez problémů ukončit.

V předvečer Beltinu se také konala různá sportovní klání, zápasy a závody, lidé se také vypravovali k blízkým menhirům. Věřili, že v tento den jim menhiry pomohou splnit nejrůznější přání. O Beltinské noci si lidé slavnostně zdobili příbytky větvičkami cesmíny, hlohu a jeřábu, protože ráno mělo vycházející Slunce spatřit již vyzdobený dům. Věřilo se, že ženy, které si ozdobí hlavu věncem z jeřábu a na obličej si nanesou kapky rosy z hlohových poupat, zajistí si tím u bohů krásu. Ráno pak lid pod vedením druidů slavnostně vítal vycházející Slunce.

Zdroj: www.beltine.cz