Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Jsem přesvědčená, že jméno tohoto města vyslovují obyvatelé všech kontinentů, a to dost často, přestože většina z nich ani netuší, že existuje nějaká Česká republika, natož Plzeň. Ale "pilsner", to je pojem...

Ovšem nejen pivem živ je člověk, a tak bychom alespoň my, domorodci, měli o tomto krajském městě vědět něco víc. Pojďte nakouknout do jeho historie, slibuju, že to bude zajímavé čtení.

Jméno získala Plzeň od Starého Plzence, 10 km vzdáleného přemyslovského hradiště. Král Václav II. ale potřeboval přesunout sídlo na strategičtější pozici - k soutoku řek Mže a Radbuzy, na křižovatku obchodních cest z Čech a Bavorska. A tak založil Novou Plzeň, která se už ve 14. století stala po Praze druhým největším a nejvýznamnějším městem Čech.

Rušno bylo v Plzni už za husitských válek. Měšťané nejprve sympatizovali s Mistrem Janem Husem a jeho učením, a tak po jeho smrti chtěl Jan Žizka z Plzně udělat jedno ze středisek husitství. Jenže plzenští se postavili proti, takže musel vojevůdce roku 1420 město opustit. Měšťané se pak přiklonili k Zikmundovi a husité Plzeň v následujících letech několikrát marně obléhali. Plzeň nepovolila, proč taky, když měla dvojité hradby s vodním příkopem...

Po husitských válkách využila Plzeň své výhodné polohy a jala se čile obchodovat s Bavory. A kde se daří obchodu, je prostor i pro Múzy: roky 1468 zde vznikla první česká tištěná kniha - Kronika trojanská. Horší to bylo s městem během třicetileté války a po ní, rozvoj stagnoval. Až v 19. století přišel boom. Plzeň zasáhl fenomén průmyslového podnikání. Majitelé právovárečných domů založili Měšťanský pivovar, Arnold z Valdštejna postavil železárny, které od něj koupil Ing. Emil Škoda. Díky železnici se stala Plzeň důležitým dopravním uzlem, František Křižík zde vynalezl obloukovou lampu, roku 1899 zavedli v Plzni tramvajovou dopravu...

I ve 20. století průmysl v Plzni jen kvetl, takže se nemůžeme divit, že na ni měl zálusk i Hitler. Roku 1938 byla část území dnešní Plzně připojena k německé říši, Škodovy závody byly převedeny na zbrojní výrobu. Průmyslové centrum bylo během války jedenáctkrát(!) bombardováno. A jedno významné (a opět aktuální) historické datum: 5. 5. 1945 byla Plzeň osvobozena americkými vojsky. Jen mi není jasné, co plzeňským dětem říkali před sametovkou v dějepise, když v učebnicích o nějakém Patonovi nebyla ani zmínka...

Bombardování se soustředilo hlavně na Škodovku a centru města se naštěstí vyhnulo, takže se v Plzni zachovala spousta historických objektů. Devadesát z nich je památkově chráněno a historické jádro je městskou památkovou rezervací. Centrum tvoří náměstí s původním gotickým půdorysem. Na něm se nachází gotický kostel sv. Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží v Čechách - oficiálně měří 102 metry. Plzeňáci tvrdí, že měří 103 m, ve skutečnosti je to prý 102,5 - tak si vyberte :). Je to ta plzeňská věž, co v písničce převyšuje kopce, a když na ni vyfuníte, rozhled je jedinečný - na celou Plzeň, Radyni a okolí...

Na soutoku Úslavy a Mže stojí kostel sv. Jiří se zachovanou románskou apsidou a barokní kostnicí. Každoročně se tam kolem svátku sv. Jiří koná tradiční pouť. U další sakrální stavby, kostela sv. Mikuláše, byl už roku 1414 založen hřbitov pro havíře a chudinu, dnes je považován za plzeňský "Slavín" a najdeme zde řadu zajímavých náhrobků (je zde pochován např. J. K. Tyl). Za zhlédnutí určitě stojí renesanční radnice, barokní morový sloup, gotická vodárenská věž - sledujete ten mix stylů? :) V sadech 5. května najdete až sedm metrů vysoké zbytky městského opevnění ze 13. století a nenechte si ujít ani domy zdobené sgrafity (některé vytvořil Mikuláš Aleš).

Plzeň je město muzeí. Asi vás nepřekvapí, že je tu Muzeum Škoda Plzeň a Pivovarské muzeum (nejstarší svého druhu na světě s expozicí věnovanou historii piva od nepaměti po současnost). Také si můžete prohlédnout Západočeské muzeum, Národopisné muzeum Plzeňska a Diecézní muzeum. V sezóně lze navštívit městskou zbrojnici nebo velkou synagogu. A nezapomeňte na historické podzemí. Nachází se téměř pod celým centrem města, má tři patra, dvě spodní jsou zatopena spodní vodou (pověst vypráví, že pod kostelem se dokonce nachází podzemní jezero). Veřejnosti jsou přístupné asi 3 km. No a díky kompletnímu podsklepení města je v Plzni ohromné množství sklepních hospod, klubů a restaurací :). A když už jsme zmínili vodu, doplním jednu zajímavost. Plzeňskému pivovaru nestačily vlastní zdroje vody, takže ji začal brát z městského vodovodu. A že si kvalitu vody pivaři hlídají, mají plzeňští jednu z nejkvalitnějších vod v republice...

Na řadě míst najdete připomínku toho, že Plzeň byla vždy nakloněna umění. Mezi slavné rodáky patří herec Jindřich Plachta, malíř Jaroslav Špillar, režisér E. F. Burian, výtvarník Jiří Trnka, herec Miroslav Horníček a další. Také zde žili prof. Josef Skupa, Karel Klostermann a Eliška Krásnohorská. No a v současnosti se v Plzni pořádá množství akcí, z nichž si vybere každý. Pro milovníky piva je to Pilsner fest, pro milovníky kultury Skupova Plzeň (festival loutkových divadel), Smetanovské dny, Festival Na ulici (jazz, folk a country) či Finále Plzeň (filmový festival). Příští týden proběhnou tradiční Slavnosti svobody.

Je toho hodně, co se dá v Plzni navštívit. I okolí města stojí na výlet. Pod vrchem zvaným Krkavec pramení potůček, který dal vzniknout soustavě Boleveckých rybníků, dnes jsou využívány jako rekreační oblast. V Boleveckém rybníku se můžete vykoupat, u Kamenného si prohlédnete přírodní rezervaci s rašeliništěm. Určitě si nenechte ujít Bolevecké arboretum, kde najdete i unikátní druhy borovic.

A po výšlapu si sedněte do hospůdky, dejte si vychlazenou plzeň a bude vám blaze...

Zdroj: P. David, V. Soukup, 999 turistických zajímavostí České republiky.

Odborný poradce: Kaca, Šťastná žena, rodilá Plzeňačka :)