Ľubovnianský hrad ochránil polské korunovační klenoty před nájezdy Švédů
Naše cesta po slovenském Spiši pokračuje. Dnes navštívíme jeden krásný hrad... Z Červeného Kláštora pojedete do Staré Ľubovně. Stará Ľubovńa byla založena ve druhé polovině 13. století, na břehu řeky Popradu, při důležité cestě do Šariše a do Polska. Chloubou města je středověký hrad na vápencovém kopci nad městem, který patřil k nejvýznamnějším hradům na Slovensku. Majestátní královský Ľubovnianský hrad, který zaujme svou mohutnou válcovou věží, byl vybudován koncem 13. století jako pohraniční hrad, střežící severní hranici uherského království. Jeho význam ještě vzrostl počátkem 15. století.
V roce 1412 potřeboval uherský král Zikmund Lucemburský peníze na vedení války s Benátkami, a proto si půjčil od polského krále Vladislava II. Jagellonského 37 000 kop českých grošů. To byla tehdy obrovská suma peněz, jen pro srovnání: za 50 kop českých grošů jste si mohli koupit solidní měšťanský dům ve středověké Praze. Zikmund Lucemburský dal polským králům do zálohy 13 spišských měst. Města sice zůstala součástí uherského království, avšak královské příjmy z těchto měst patřily po dobu více než 350 let polským králům, a to až do roku 1772.
Ľubovnianský hrad se stal centrem tohoto zálohovaného území pod správou polských starostů, kteří na hradě sídlili až do již zmiňovaného roku 1772, ve kterém skončila polská záloha spišských měst. Hrad byl nákladně renesančně přestavěn a v letech 1655–1661 byly na hradě dokonce uloženy polské korunovační klenoty, které se podařilo zachránit před švédskými vojsky. Po skončení polské zálohy ztratil hrad svoje výsadní postavení a postupně upadal. V 19. století se Ľubovnianský hrad stal majetkem polského šlechtického rodu Zamoyských. Poslední hradní pán, polský šlechtic Jan Zamoyský, hrad opustil v roce 1944 a odešel do Španělska se svou ženou, princeznou Isabelou, která byla neteří španělského krále.
Ľubovnianský hrad byl nákladně zrekonstruován a kromě mohutné válcové věže zde najdete taky gotické, renesanční a barokní hradní paláce, čtyři nádvoří a barokní kapli sv. Michala Archanděla, zachovaly se i vysoké hradební zdi. Na hradě má sídlo vlastivědné muzeum. Návštěvníci se zde mohou mimo jiné seznámit s expozicemi polských záloh, cechů a řemesel, dobového bydlení a dějinami Staré Ľubovně. V barokní kapli sv. Michala Archanděla jsou vystavena díla sakrálního umění.
Ve městě stojí gotický kostel sv. Mikuláše s cenným barokním zařízením.
Na louce pod Ľubovnianským hradem je umístěn skanzen, ve kterém se nachází více než dvacet srubových objektů ze severovýchodního Spiše. Skanzen byl vystavěn jako podhradní osada. Nejcennější památkou zdejšího skanzenu je řeckokatolický kostelík z Matysové z první poloviny 19. století. V kostele je zdobený ikonostas se vzácnými ikonami. Ve skanzenu najdete taky dům obecního pastýře z Litmanové, srubovou letní chýši, mlýn a další hospodářské stavby. Skanzen spolu s areálem Ľubovnianského hradu vytváří zajímavou dominantu malebného města Staré Ľubovně.
Foto: www.pieniny.sk
10.9.2010 Rubrika: Cestování | Komentářů 0 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5