Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Turecký Istanbul je jedno z nejkrásnějších světových měst. Rozkročený mezi Asií a Evropou jakoby do sebe absorboval to nejlepší z obou světadílů…

Potemnělá metropole mě přivítala nezvyklým ruchem, který panoval na všech možných i nemožných místech – byl totiž ramadán a všem pozemským radostem se pravověrný muslim může oddávat až po západu slunce. Turecko není přitom nijak militantním muslimským státem, ostatně jeho snaha o přijetí do Evropské unie také mnohé napovídá. Tato země s osmdesáti miliony obyvatel se od revoluce v roce 1923 snaží o vytvoření moderního státu. I mezi turisty má pověst liberální země, a také proto je vyhledávaným turistickým cílem.

Istanbul je kráska s patnácti miliony obyvatel (podle neoficiálních údajů, oficiální čísla hovoří o 8-9 milionech obyvatel), malebně rozložená na březích Černého a Marmarského moře, která spojuje Bosporská úžina. Exotickou příchuť jí dodává přes tři tisíce mešit, jež se svými minarety pokoušejí dotknout oblohy. Tento pocit umocňuje ještě svolávání muezinů k pravidelným modlitbám.

Istanbul je stejně jako Praha mixem všech možných architektonických stylů a to mu právě dodává na neobvyklosti. Kromě sultánova paláce Topkapi s překrásnou sbírkou šperků a zbraní, moderní panelové zástavby na okrajích a rozlehlých nákupních center a galerií celkový dojem dotváří i pohled na stovky rybářů pokoušejících štěstí na Galatském mostě v kontrastu s moderní tramvají přeplněnou cestujícími.. Najdete zde i mnoho ortodoxních muslimů, ti žijí ve čtvrti Eyüp. Byla pojmenována po Prorokově vlajkonoši Ayyub al-Ansariovi (turecky Eyüp), který měl na tomto místě padnout při prvním obléhání Konstantinopole Araby.

V době ramadánu ulice zaplní tisíce žen v dlouhých kabátech a pestrobarevných hedvábných šátcích. Nejvíce jich samozřejmě můžete potkat kolem mešit. A bez prohlídky mešity z Istanbulu prostě nemůžete odjet. Ovšem nepustí vás všude. Museli jsme se spokojit s návštěvou turisticky nejvyhledávanější Modré mešity, které daly jméno stěny obložené fajánsovými dlaždicemi. Ta je nejznámějším symbolem Istanbulu hned po Hagii Sofii. Je to největší mešita ve městě a jako jediná má šest minaretů. Postavena byla roku 1617 pro sultána Ahmeda I.

U vchodu vás zkontrolují, zda máte zakryté nohy a paže – pokud ne, zapůjčí vám přehozy. Kontrola je velice slušná, ale důsledná. Před vstupem si také musíte zout boty. Ale dojem z návštěvy je skoro nepopsatelný. Narozdíl od křesťanských kostelů, kde jsou lavice, výzdoba, spousty obrazů, až člověk neví, kam se má dřív podívat, je Modrá mešita zdobena jen ornamenty na stěnách. V interiéru vás také zaujmou čtyři mohutné rýhované pilíře nesoucí hlavní kupoli, stovky červenobílých modlitebních koberečků a pět řad barevně zasklených oken. Tato stavba patří právem k vrcholům osmanské architektury, máte pocit, že byste tu mohli sedět věčně.

Nejkrásnější je ale Istanbul v noci. Podle slov jedné z našich průvodkyň je jako krásná žena, která se ozdobí šperky a jako náhrdelník má (trochu symbolicky) masivní, stovkami světel zdobený most přes Bosporskou úžinu, most mezi dvěma civilizacemi, most, který spojuje zdánlivě nespojitelné…

Text a foto: Eva Rajlichová
autorka je redaktorkou časopisu HOME

(www.casopishome.cz)