Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Koprodukční polsko-slovensko-česko-maďarský velkofilm o nejslavnějším hrdinovi, který bohatým bral a chudým dával, bude mít v Česku premiéru 10. září a diváci poprvé dostanou možnost zhlédnout příběh skutečného Jánošíka, nikoli obraz vybásněné mytické legendy.

Světoznámá režisérka polského původu Agnieszka Holland, absolventka pražské FAMU, působící mnoho let i v Hollywoodu, a její dcera Kasia Adamik film v těchto dnech dokončují, pracují na dabingu a filmové hudbě.

Hlavní roli ztvárnil mladý český herec Václav Jiráček. Představitele Jánošíka hledala režisérka ve třech zemích a Václav Jiráček byl vybrán ze 300 uchazečů. Agnieszka Holland k tomu říká: „Kasia vybírala z více než 300 Jánošíků – v Praze, na Slovensku, ve Varšavě. Do užšího výběru se dostalo 50 nejlepších. Vašek nás okamžitě nadchl, odlišoval se od všech ostatních. Měl v sobě nejen pochmurnost, chlapecké kouzlo, soustředěnost, zdrženlivost a upřímný projev, ale především bylo cítit, že má ten druh vnitřní nezávislosti, bez které se každý hrdina stává jen obyčejnou loutkou. Kromě toho, že Václav vypadá zajímavě a jeho herectví je velmi přesvědčivé, má v sobě onu ‚jiskru‘, se kterou jsem se setkala u několika nejlepších amerických herců.“

Stejně pestré národnostní složení, jako měla Jánošíkova družina operující na rozhraní zmíněných tří zemí, má i filmové obsazení. Jánošíkova druha Tomáše Uhorčíka si zahrál slovenský herec Ivan Martinka. Další důležitou filmovou postavu zbojníka Jánošíkovy družiny si zahrála polská filmová hvězda Michal Zebrowski. Ve filmu uvidí diváci i mnoho dalších českých, slovenských a polských herců, např. Mariána Labudu, Richarda Krajča, Karla Dobrého, Táňu Pauhofovou, Andriana Jastrabana, Mariana Dziedziela, Katarzynu Herman, Maju Ostaszewskou a Eryka Lubosa. Jánošíkovu osudovou lásku ztvárnila americká herečka Sarah Zoe Canner, která se svoji roli naučila ve slovenštině.

Výpravný velkofilm vznikl podle scénáře scenáristky a režisérky Evy Borušovičové. Scénář původně psala jako svoji diplomovou práci a strávila několik let studiem archivních dokumentů. Na rozdíl od tradičního vnímání obrazu Jánošíka jako mytického lidového hrdiny ji zajímaly skutečné životní osudy charizmatického mladíka, který se přesto, že zemřel velmi mladý, stal legendou.

Právě nový přístup ke zpracování příběhu a jiný pohled na známého hrdinu zaujal režisérku Agnieszku Holland, která si přizvala ke spolupráci svoji dceru Kasiu Adamik, jež měla v té době na kontě úspěšný americký režijní debut – černou komedii Bark! (Štěkot).

Velkorysý projekt, který měl být prvním moderním slovenským velkofilmem v porevolučním období, odstartoval v roce 2002 producent Rudolf Biermann. Od října 2002 do konce ledna 2003 se natočilo přibližně 40 procent filmu. V té době nikdo netušil, že se Jánošík na šest let odmlčí kvůli odstoupení jednoho z partnerů. Projekt zmítaný finančními problémy, které prodloužily dobu jeho vzniku na celých sedm let, dovedl do úspěšného konce s celkovým rozpočtem 6 000 000 eur polský producent Dariusz Jabłoński a jeho společnost Apple Film Production, která na základě smlouvy převzala práva od slovenského producenta.

Dariusz Jabłoński říká: „Jsme hrdí, že se nám tento mimořádně náročný projekt podařilo přivést ke šťastnému konci. Získali jsme partnery z Polska – Polskou televizi a Polský institut filmového umění, dále HBO Central Europe a podařilo se nám zapojit do projektu také Maďary. Realizovali jsme větší část natáčení a celou postprodukci. Vznikl tak skutečně středoevropský film. Od začátku jsme si byli jisti, že za tento projekt je potřeba bojovat s plným nasazením. Půvab původního natočeného materiálu, mistrovství Agnieszky Holland a mladistvá vize Kasii Adamik způsobily, že ačkoliv jsme si byli vědomi náročnosti naší cesty, vyplatilo se na ni vykročit.“

V létě roku 2008 se tak mohli herci znovu obléct do svých zbojnických kostýmů a po šestileté pauze se znovu postavit před kameru Martina Štrby. Po letech nezdarů se na film usmálo štěstí i v tom, že se nikdo z herců výrazně nezměnil. „Všichni jako by se drželi nějaké zvláštní diety a čekali, až se projekt dokončí. Byl to pro nás úplný zázrak a svým způsobem i vysvobození,“ řekl představitel hlavní role Václav Jiráček.

Jánošík. Pravdivá historie vznikla celkově za 90 natáčecích dní na slovenské a polské straně Tater, v Terchové, Pieninách, v Podhalí a na Spiši. Ve filmu účinkovalo více než 100 herců a několik tisíc komparzistů. Kromě nich si ve filmu zahrálo přes tisíc zvířat, nejpočetnější skupinu tvořily ovce (920) a koně (76). Pro potřeby natáčení bylo vyrobeno 20 povozů, téměř 80 střelných zbraní, více než 90 sečných a bodných zbraní a 2 děla. Celkově bylo použito 45 kilogramů střelného prachu, více než 100 kostýmů, kompletní výzbroj pro osmnáctičlennou zbojnickou družinu, pět historických kočárů a početné stavby.

Pro producenta Jabłońského není tento film první koprodukční spoluprací se slovenskými a českými filmaři. V roce 1999 koprodukoval úspěšný a oceněný snímek Je třeba zabít Sekala a nedávno debutoval i jako režisér snímku Jahodové víno, kde si hlavní role zahráli Zuzana Fialová a Jiří Macháček, a také celovečerního dokumentu Vojenské hry (Gry wojenne).

Kromě celovečerního filmu o Jánošíkovi vznikne i čtyřdílný televizní seriál.