Dcera chce porodit postižené dítě. Jaký je váš názor?
.jpg)
Hned v úvodu předesílám, že v žádném případě nemíním mé dceři nijak zasahovat do života a přesvědčovat ji o svém názoru. Je dospělá, a to, s čím se potýká, musí vybojovat především ona sama. Ale jelikož se jedná o velice závažnou záležitost, zajímaly by mne názory ostatních žen. Jak by vzniklou situaci řešily ony.
Moje dcera čeká své druhé dítě. Má už dvouletou holčičku. Nedávno podstoupila vyšetření z odběru plodové vody a u miminka byly zjištěny vývojové vady. Tedy jedna vada, ovšem velmi zásadní. Srdeční. Pokud se děťátko narodí, bude muset v podstatě okamžitě podstoupit závažnou operaci s nejistým výsledkem.
Všemi v rodině to velmi otřáslo, nejhůře to, pochopitelně, nese dcera. Zvažovali s jejím manželem další kroky, co udělat a rozhodli se, že dají miminku (je to opět holčička), šanci. Utěšují se, že třeba se po narození zjistí, že to není tak vážné a po případné operaci bude moci děťátko žít plnohodnotný život. V podstatě se na tuto eventualitu upnuli a o té horší variantě vůbec nechtějí diskutovat ani se o ní bavit.
Já jsem z toho, jako babička, rovněž velmi smutná, je to v každém případě tragédie. Jenže já nejsem ta, která je těhotná, dokážu o celé věci uvažovat reálněji. Samozřejmě dceřino rozhodnutí respektuji a ať to dopadne jakkoli, jsem ochotna jí být všemi možnými způsoby nápomocna. Ale přiznám se, že jejich rozhodnutí z velké části moc nechápu, byť jsem schopná mu z citového hlediska rozumět.
Dcera si vůbec neumí představit, jak moc jim může vážně nemocné dítě změnit život, nejen jim, ale i jejich malé holčičce, která už je na světě. I ona bude kvůli nemocnému sourozenci mít různá omezení. Nikdo si nedokážeme představit, co všechno bude narození a péče o to malé nemocné miminko, obnášet. Zda mu operace pomůže, zda nebude nějak hůře postižené a nebude vyžadovat stálou péči i v dospělém věku.
Je to hrozné, takto uvažovat, já vím. Samotné je mi z toho velmi úzko. Ale rozumem si říkám, zda by nebylo „lepší“ to těhotenství ukončit a časem se pokusit znovu. Přebolelo by to, dcera by si poplakala, ale tak jako mnoho jiných, by se s tím postupně srovnala. Pokud přivede na svět postižené dítě, o které se bude muset do konce života starat, bude to, podle mne, mnohem horší.
Jak jsem psala, dcera se o této variantě nechce vůbec bavit, je upnutá na možnost, že se srdeční vada podaří vyřešit a holčička bude normálně zdravá a soběstačná. Když jsem s ní chtěla na toto téma zavést hovor, utnula to hned v počátečních náznacích.
Nikam ji netlačím, rozhodnutí je na ní. Přesto mi to vrtá v hlavě a mám obavu, aby se nerozhodla špatně a pak toho třeba celý život nelitovala.
Jaký je váš názor na takovou situaci? Kdy žena ví, že čeká postižené dítě a přesto se rozhodne přivést ho na svět? Šly byste v tomto případě na potrat, nebo byste si dítě za každou cenu nechaly?
7.3.2013 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 103 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Dcera chce porodit postižené dítě. Jaký je váš názor?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Někdy je vyšetření plodové vody neprůkazné .... mám několik kamarádek, který si prožily peklo v těhotenství a děti byly zdravé ... a naopak kamarádky, kterým se po bezproblémovém těhotenství narodily postižené děti ... Karlo, vždycky je to sázka do loterie, a navíc srdeční vady se dnes celkem úspěšně operují ve velmi nízkém věku ... pokud bych měla milujícího partnera, kterej by sdílel můj názor - nešla bych na potrat ... 
držím dceři a miminku palce 
.gif)
Ještě k tomu "uvažovat reálněji" - vaše realita je ta technická. Dceřina realita je někde jinde. Ona tu prázdnou náruč technicky vidět a cítit nebude a i kdyby to nedopadlo přes to, že tu šance je, tu bolest ani po potratu nemůže pominout a zůstane hořkost z promarněné šance.
Před osobním prožitkem jsem to viděla stejně, jako vy. Osobní zkušenost je naprosto jiný level. To, že potratem se "to" vyřeší, je bohužel iluze.
Možná tak pro okolí, protože nikdo z vás s dítětem nebude už sžitý, je to ještě něco, co neexistuje.
V každém případě přeju hodně štěstí a tu nejlepší možnou variantu vývoje.
Můžu k tomu napsat jen jedno - ani potrat nikdy nepřebolí, je to stejné, jako kdyby dítě zemřelo brzy po porodu a ještě se k tomu přidají výčitky svědomí.
To jen okolí podlehne iluzi, že "technickým řešením" se udělá tlustá čára a jedem znovu.
Z vlastní zkušenosti - mé dítě mělo VV neslučitelnou se životem, velmi spolehlivě diagnosticky potvrzenou a bez jakékoliv šance na přežití. Byla jen otázka kdy, ne jestli.
Rozhodla jsem se pro potrat. Nebudu se zbytečně rozepisovat, ale trvalo mi několik let, než jsem byla schopná se z toho dostat a vzhledem k té bolesti a všemu ostatnímu - pokud je šance, musím jednoznačně stát na straně vaší dcery a vy, prosím, stůjte na její straně a podpořte ji. Tu promarněnou šanci pro dítě by sobě a možná i vám ostatním možná nikdy neodpustila.
Doufám, že všechno dobře dopadne, ale i kdyby ne, pokud tu bolest prožijete pevně semknutí, je to rozhodně lepší varianta, než aby to dcera prožívala sama. Taky jsem nechtěla nikoho "obtěžovat".
Jen na okraj - lékaři často doporučují potrat i u zvládnutelných vad, protože naprosto ignorují psychickou stránku věci, pro ně je to opravdu jen technická záležitost aje lepší provést potrat a pokusit se o další zdravé těhotenství.
Naprosto neumí pracovat s variantou, že žena přichází o dítě, není to pro ni "plod", není to anonymní "cosi", co v ní omylem vyrostlo jako obtížný nádor.
U prognozy mentalniho postizeni fakt nevim. Zdravotni postizeni taky neni sranda, ale asibych si ditenechala. Dceru chapu. Drzim palce, medicina umi zazraky, tak at to dobre dopadne
.jpg)
Nesla bych do toho, ono je to pekna zabiracka i se zdravym ditetem natoz s nemocnym. Ano kdyby se stalo neco pri porodu a nebo uraz pozdeji tak bych samozrejme musela situaci resit a naucit se s ni zit. Ale pokud bych vedela o postizeni drive a mohla se sama rozhodnout tak jdu na potrat. Pokud mame moznosti (at uz technicke ci zdravotnicke) tak je mame vyuzit.
Ovsem pokud vase dcera se chce cely zivot s tim prat je to jeji rozhodnuti, at si zjisti o tom co nejvic a vi do ceho jde. Strkat hlavu do pisku a doufat v zazrak nepomuze. Ano muze se stat, ze se lekar seknul, ano muze se stat ze vada je lehciho razu, ano muze se stat ze operace bude uspesna a jenom jedna....ovsem taky se muze stat ze prcek skonci na cekacce na transplataci a sama bych nechtela byt v situaci abych videla pomalu umirat sve dite a doufala ze nekdo jiny umre driv ... omlouvam se ,ale to to radsi utnu hned!
Držím všechny 
at je ta prognoza mylná - dceru úplně chápu /já coby vdova s dcerami 14+8let porodila chlapečka, aniž bych vteřinu uvažovala o jiném řešení- byly tam taky obavy a je zdráv a jediný pro mne velkou oporou Jen jsem věděla, že bych 
při každém setkání s dětským kočárkem až do konce života- a nikdy jsem tohoto rozhodnutí nelitovala/ Hodně
.jpeg)
Ač vás chápu, asi bych se zachovala stejně jako vaše dcera. Taky jsem vždycky zastávala názor, že bych postižené dítě nechtěla, ale nevím jestli bych ten krok byla schopná udělat. Vada srdce není demence a i kdyby měla ta holčička nějaká omezení, bude jinak naprosto normální.
Přeji vám všem hodně sil a té malé hodně štěstí a dejte vědět jak to dopadlo
.jpg)
Sestře mé kamarádky řekli po vyšetření plodové vody, že dítě bude mít rozštěp páteře. Přes naléhání okolí si dítě nechala. Narodila se jí naprosto zdravá dcera. Diagnostika bylo těžce mimo mísu... Tady existuje šance řešit problém operací po narození. Dneska už lékaři umí zázraky. Já bych si to dítě určitě nechala.
.gif)
annie: stejně tak to cítím já,nikdo tohle nemůže soudit,když nebyl v tý situaci..vždycky jsem byla přesvědčená o tom,že bych na potrat šla,kdyby mi něco takovýho v začátku těhu zjistili,ale mám případ přímo v rodině,kdy mojí švagrový,když čekala dcerku zjistili,že je tam taky nějaká vývojová vada v oblasti ledvin,nedávali jí velkou šanci,že by jí donosila a nakonec se jí narodila krásná holčička i když s jednou nefunkční ledvinou,kterou jívjejím roce a půl operovali a dali dohromady,takže dneska je zdravá jako řípa
....takže těžko radit v týhle situaci....Karlo,vaše dcera s manželem už jsou rozhodnutý,miminko si nechají a jdou do toho s velikou odvahou a láskou,že udělají všechno proto,aby jejich holčička žila spokojeným životem,já před nima smekám a přeju hodně štěstí a zdraví celý rodině
moje kamarádka porodila holčičku s defektem srdce, operovaly ji hned po porodu (císař aby se dítě nenamáhalo), dnes je z ní 10letá slečna, chodí do hudebky, krásně kreslí, chystá se na 8letý gympl. Jediné omezení je v tělocviku, nesmí se moc unavit, rychle běhat i při plavání je potřeba dávat pozor a při první známce únavy si odpočinout. Operace podstoupila ještě 2 po té první a ještě jedna ji možná čeká. Takže jediné omezení je sportovní což mě nepřijde nijak zásadní, kvůli defektu srdce bych osobně na potrat nešla.
Jo,a zapoměla jse,v úterý se narodil a v pátek už ho operovali,takže i takhle malé
to může zvládnout.
Krásné ráno všem,já osobně mám dvě krásné a zdravé dětičky ale sestra má syna srozštěpem patra a rtu.Do porodu nic netušila a byl to velký šok.....Po operaci je klučina krásný a čiperný,nikdo by na něm nic nepoznal.Takže
.JPG)
Názor nemám - člověk, který se ocitne přímo v té které situaci, kolikrát vidí věci jinak.
Dcera s manželem se rozhodla a ponesou důsledky.
Věřím, že nakonec všechno dobře dopadne a miminko bude žít hezký plnohodnotný život.
zkus se na to podívat takhle... představ si, že by dítě bylo už na světě a teď se zjistilo, že potřebuje srdeční operaci. Taky bys měla pocit, že by měla dcera dítě raději zabít, protože operace se nemusí povést a protože zdravotní stav vás bude všechny omezovat?
Když si představím sebe v situaci tvé dcery, rozhodla bych se nejspíš stejně - dokud je ta šance, tak bych jí svému dítěti dala.
no otázka je, zda diagnostika je správná
kamaráce u 3. dítěte řekli, že to bude mongolik
přesto ho porodila
má naprosto zdravého a dokonce velice schopného kluka...tedy, už je to pan ing.
vyšetření bylo také z plodové vody...
takže bych to nechala na dceři...ať ona se rozhodne...a vy potom její rozhodnutí podporujte...a uvidíte
