Žijeme spolu a na Vánoce máme být odděleni?
Docela by mě zajímal názor čtenářek na naši situaci. Protože mně to přijde – mírně řečeno – tak trochu postavené na hlavu.
Je mi pětadvacet let, od dubna žijeme s přítelem ve společném pronájmu. Jemu je 31. Svatbu zatím neplánujeme, není pro nás důležitá. Jsme spolu, protože je nám fajn a takhle nám to vyhovuje.
Připadalo mi normální, že budeme společně trávit i Štědrý večer. Přiznám se, že jsem se na to hodně těšila a už v říjnu si začala plánovat, že zkusím něco upéct, vyzdobit byt a tak. Představovala jsem si, jak si ty první společné Vánoce hezky ve dvou užijeme a o svátcích pak navštívíme oboje rodiče.
Jenže vyvstal problém ze strany jeho rodičů. Oni totiž trvají na tom, aby jejich syn byl na Štědrý večer s nimi, protože je to jejich jediné dítě a oni si nezaslouží být sami. Byla bych schopná to pochopit a i na to přistoupit, kdyby ovšem pozvání ke štědrovečerní tabuli neplatilo pouze pro něj. Já jsem pozvaná nebyla a navíc mi bylo dáno docela okatě najevo, že tam nejsem ani žádoucí. Vánoce jsou prý svátky rodinné a já, jelikož nejsem úředně manželka jejich syna, jsem tím pádem cizí.
Šokovalo mne to. Mí rodiče nás na Vánoce taky zvali, ale oba dva. Když jsem jim řekla, že bychom chtěli být sami, respektovali to a domluvili jsme se na svátečním obědě druhý den.
Přítel teď neví, jak má situaci vyřešit, protože své rodiče má pochopitelně rád. Zrovna tak má ale rád i mě. Zkoušel s nimi promluvit, dokonce jsme je zvali na Štědrý večer k nám, aby tedy nebyli sami, ale to odmítli. Na Vánoce chtějí být doma a trvají na tom, že jejich syn musí být s nimi.
Co s tím? Mě to zase kdovíjak netrápí, poté, co mne tak neomaleně vyškrtli, se cítím docela uražená, a kdyby bylo jen na mně, nijak bych se jejich „vánoční osamoceností“ nezatěžovala. Přítel to však vidí jinak. On by chtěl vyhovět oběma stranám a samozřejmě, že mu záleží na tom, abychom byli především spolu.
Už nás napadla i varianta, že tam tedy půjde na večeři a pak se vrátí domů, ale to nám připadá bláznivé. Mám pocit, že vyřešit to tak, aby byla spokojenost na všech stranách, asi nepůjde. A nemůžu si pomoci, ale připadá mi, že ten, kdo by měl ustoupit, jsou jeho rodiče. Jejich chování hraničí s citovým vydíráním, protože vědí, do jak svízelné a neřešitelné situace svého syna dostali. Mám však obavu, že on nebude schopen to nějak radikálně vyřešit, a pokud ano, bude na to celý Štědrý večer myslet a trpět výčitkami svědomí.
Co byste dělali na našem místě?
13.11.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 102 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Žijeme spolu a na Vánoce máme být odděleni?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
elephant: to máš pravdu, tak to půjde jistě i bez vánoc....prostě "jí" nemusí.......mám takové známé, mají jediného syna a nebyli mu ani na svatbě a roční vnučku ani neviděli ! Smutné a sobecké !
.jpg)
bydlím s dcerou v jednom domě s extchánama, po rozvodu se odstěhoval manžel 
dost jsem se bála letošních vánoc, protože i můj syn už bydlí ve svém a hrozilo, že zůstaneme s dcerou samy...
ale... tuhle syn volal, že na štědrý den končí v práci už v 17 a že na večeři bude doma s námi 
, navíc tuhle přišla tchyňka, že nás 3 zvou po naší večeři k nim dolů na 
a co že chci k vánocům 
no málem mě to 
takže asi to přežijeme bez psychické újmy 
a 25 chodíme vždycky k mojí matce a sejdeme se tam všichni sourozenci s rodinami / jsme 4/ takže nás tam bude horda - těším se 
navíc máme nový 
a 
tak to bude fajn
Viv :o): Na tom se asi shodneme všechny, že ty Vánoce jsou jen vrchol ledovce a hlavní problém je někde jinde.
elephant: no to uz je na jejich zvazeni... kazdopadne mi stejne prijde, ze neni problem ve Vanocich jako spis, ze rodice bud nesouhlasi s tim aby zili spolu nesezdani anebo jim vadi Adela jako takova a snazi se vyvolat spor... na me to proste dela tenhle dojem... a jestli to tak je, bude mit Adela jeste docela dost problemu... ale treba se pletu... 
co bych dělala ? musel by se miláček rozmyslet komu dá přednost, vše je na něm....pokud by šel a beze mě , už by tam moh zůstat......rodiče jsou sobci ! My s mužem slavíme štědrý den sami už 14 let a naprosto nám to vyhovuje......ale to je jen můj názor...jak říkám, záleží vše na něm !
Viv :o): To je sice hezky diplomatický řešení, ale uskutečnitelný pouze v případě, že jsou všichni v jednom městě. Z Adélina dopisu jsem nepochopila, jestli to tak je, nebo ne.
.JPG)
monja: nojo - omlouvám se, tak ještě jednou:
vzájemně se navštěvujeme během dalších dvou svátků
a koukám, že Staník to pochopila 
Křeček: p daůšécj dvpi svítcécj- 
můžeš dešifrovat ?
Ta varianta, ze bude u nich na veceri a pak se brzy vrati domu a budete mit spolu, dejme tomu druhou veceri, mi neprijde tak blaznivy... kdyz tak ja bych sla v te dobe taky k nasim... s tim, ze se s pritelem domluvite, ze v tolik a v tolik uz budete doma... tvi skorotchanovci nebudou moc rict ani n, protoze vlastne budes desne vstricna a tolerantni a budes mit pochopeni, vsadim se, ze tim vyrazis dech, jestli to ma byt totiz vyhlaseni valky, ci projev nesouhlasu s tebou, nenech se vykolejit... 
v zadnem pripade se nenech zatahnout do jejich hry "boj o syna"... ty jsi prece tolerantni a nad veci, ne
A jinak - moje kamaradka, ac vdana, takhle resili jeste nekolik let po svatbe timto zpusobem Vanoce, az kdyz se jim narodil prcek tak tohle skoncilo... ale ani jedna strana s tim nemela problemy... proste v 18:00 vecere kazdy zvlast u rodicu (protoze jim rodicu bylo lito...) a pak od 21:00 spolu doma... dve Vanocni vecere, to nezni zas tak blbe
Bridgetj: to jo, my jsme všichni v jednom městě....dřív se na Štěpána scházela celá manžova famílie u babičky, zažila jsem to akorát jednou po svatbě....prostě paráda - starý stříbrný příbory, předkrm, sváteční polívka a pak svíčková (babi, 2 knedlíky stačí...ale prosim tě, to sníš...a měla jsem 4 ) no a pak kupa cukroví a jinejch laskomin - krásněj den, úplně jsem se přežrala 
, jenže babička je už stará a po nemoci, tak taky chodí ke tchýni
sweet: Tak to my jdeme 25. ke švici (má velký barák) i s rodiči, a 26. jdeme k mým rodičům. K přítelovým jedeme tak od 27. nebo 28 až do nového roku. Mám skorotchánovce 140 km od nás, takže na oběd by se nám to fakt nevyplatilo
sweet: no my jsme to tak nejak stridali, pac jsme meli u nasich prtu, se kterou se pak slo na pulnocni a tak.. jenze od te doby co se vsichni okotili to stoji za starou backoru a nikdo nikam nechodi....
Stanik: u nás obráceně, 25. naši, 26. tchyně...a bylo to tak od začátku, pasla to už Aja - jsme už samostatná rodina, tak Štědrý den slavíme spolu a pak obcházíme příbuzenstvo
Křeček: presne... 25. je husa u tchynky a 26. svickova u nasich
mno.. my to kdysi stridali.. ale pak uz nam ten vecny shona koledy pusteny od rana, "povinne" foceni u stromecku lezlo na nervy.. takze Stedry den slavime jen ve dvou ( teda ted poprve ve ctyrech 
) doma... vsechno mam hotove ten den je jen ve znameni prochzek a pohadek.. hlavne zadny stres...
Adelka ma pravdu rodice nepochopili, ze dospel a muze mit svuj zivot.. citove vydirani to rozhdone je...
