Babička odmítá svou druhou vnučku
Právě mám rozepři se svou tchyní. Máme dvě dcery, mladší se narodila před rokem, starší je 5 let. Zatímco svou starší vnučku babička miluje nade vše, mladší úplně přehlíží. Tvrdí, že třetím vnoučetem jsme jí udělali čáru přes rozpočet. Od svého druhého syna totiž ještě má desetiletého vnuka.
Už když jsme jí oznámili mé druhé těhotenství, přijala to velmi vlažně, vlastně spíš chladně. „Hm, jak myslíte, do dnešní doby dvě děti, to já bych si netroufla,“ byla její první slova. Po narození Kačenky sice projevila takovou tu povinnou radost, hlavně že je prý holka zdravá, a tím její vřelý zájem o vnučku skončil.
Když přijdeme k ní nebo ona k nám (je rozvedená, žije sama), pokaždé se hodně věnuje pouze té starší. Malou jen letmo pohladí, aby se neřeklo. Sama od sebe si ji nikdy ani nepochovala. To já jsem se občas snažila napomoci tomu, aby si k ní vytvořila vztah, a poprosila jsem ji například, zda by Kačku nemohla chvilku vzít do náruče, než něco dodělám. Sice tak učinila, ale po celou dobu stejně mluvila jen na starší Lucku.
Je mi to velmi nepříjemné. Vím, že Kačenka je ještě malá a rozum z toho nemá, ale to se začne brzy měnit. Začne víc vnímat, a rozdíly, které mezi nimi babička dělá, ponese určitě velmi těžce.
Říkala jsem to manželovi, jenomže on je v těchhle věcech nějak bezradný. Řekl mi, že přece nemůže poručit své matce, aby měla ráda naše dítě. Jestli prý to necítí sama, nikdo ji k tomu nepřinutí.
Když jsem si o tom promluvila s ní, bylo mi hořko ještě týden poté. Doslova mi řekla, že dvě vnoučata jí stačí, krásně to vyšlo i v tom směru, že se jako první narodil vnuk a druhá v pořadí vnučka. Po dalším dítěti do rodiny už netoužila. Jako by se celý svět točil jen kolem ní! Chápete to? Zeptala jsem se, jak by jí bylo, kdyby její tchyně odmítala jejího mladšího syna. Na to mi odpověděla, co by s tím prý asi mohla dělat.
Je mi z toho všelijak. Od našeho rozhovoru se situace ještě zhoršila. Je schopná zavolat manželovi, ať přijde v neděli s Lucinkou na oběd, ale já s Kačkou ať nechodíme, že malá jí to tam vždycky všechno ocumlá a udělá binec.
Nevím, co mám dělat. Když jí zakážu stýkat se s oběma dcerami, ublížím tím Lucce, která babičku miluje. Bojím se chvíle, kdy si naše mladší dcerka začne babiččinu nelásku uvědomovat.
Dovedete si představit, že byste se takhle chovali k vlastním vnoučatům? Co znám babičky ve svém okolí, mezi kamarádkami, tak jsou všechny šťastné, že mají vnoučátka, a ani ve snu by je nenapadlo dělat mezi nimi rozdíly. Jenom ta naše je po téhle stránce nějaká divná.
10.10.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 102 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Babička odmítá svou druhou vnučku
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.1234-5
ono stačí když tě chytne kolem krku a přitulí se.
Měla jsem dva malé kamarády, chodila jsem ke známím
Stejně zastávám názor, že úplné vyloučení není ideální řešení. Pracuju jako kinezioložka a stavím konstelace a vyloučení člena rodiny je pak do budoucna vždycky problematické. Děti musí dostat možnost si udělat názor sami.
mam-ča:je těžký se úplně odloučit, ale taky se může stát, až ta malá povyroste a chytí babi sama kolem krku a ta starší už nebude mít zájem, tak se to zlomí ... třeba - ona taková uhudlaná pusa od malýho zmeťoura je k nezaplacení ....
Ještě jinak - respektuju, že je to mýho muže matka a respektuju, že ona má asi tisíc svých mraků. Ve své podstatě jsem jí i vděčná, že mě naučila spoustu věcí co se týká - řekněme- asertivní komunikace. Učím se nebrat si jejíproblémy osobně. Komplikované vztahy beru jako školu života.
Ivča+3: šmankote, bydlet ???? jen to neeee .. až mně zatrnulo ...
Sandro, může to být i v Tvůj prospěch, když se k tomu správně postaví Tvůj manžel. Pokud bude babička dělat rozdíl mezi vnučkami i až ta malá povyroste, dělalo by to rozbroje mezi dětmi i v celé vaší rodině.
Pak bude v zájmu zachování klidu v rodině nejlepší, když se s touhle babičkou přestanete úplně stýkat. Však až půjde malá do školky a Ty do práce, tak ani na nějaké návštěvy nebude čas. Víkendy jsou určeny pro rodinu, a ta vaše babka se z rodiny sama vyloučila.
Ano, snažím se. Celý problém nastal v momentě, kdy si usmyslela, že s náma bude bydlet. Kde jsou pak hranice a čí mají větší hodnotu? Musí to být vyrovnané. Myslím si, že 95 ženských ze sta by už s ní v životě nepromluvilo po všech těch atacích (posílala bys na svou snachu sociálku?), ale to je jiné téma.
Ivča+3: opačně .. a ty respektuješ ?
1234-5: Ale je to smutný. Chtěla bych mít dobrý vztah se svou tchýní, hlavně když už moje mamča nežije. Jenže někdy to prostě nefunguje. Domluva neexistuje, o co ji požádám, nerespektuje, a bohužel mám lepší vztah k práškům všeho druhu než ke mě .
Ivča+3: viď ???? moje snacha si to asi myslí taky, i když opačně ... styk s nimi jsem omezila na nuitné zlo ...
někam mi zapadlo "s"
A ještě - určitě nežijí na vesnici a babča je městký rozmazlenec ...
Co si ty tchýně dovolí, to je někdy moc . V podstatě tu souhlasím se všemi názory. Moje tchýně je taky dáreček, ta je zase tak strašně miluje, že jedné vnučce chce přepsat svůj barák se slovy,, že je přece jejich a s vnukem se rozdělí, ne? . Pravím, at ho dá v tom případě raději charitě nebo jehovistům. zahrnuje je dary hodnoty nízké non stop, asi si je chce kupovat (1é. prosince přinesla dceři 2 panenky ) a nejvíc je zahrnuje spoustou blbejch keců o tom, jaký je ona chudák. Mě píše denně cca 15 mailů, aby mě pak pomlouvala mezi mýma vlastníma příbuznýma. Omezila jsme kontakt na povinné minimum.
A umíte si představit, jak by asi zuřila - i když jen v duchu - že Lucinka chce jít s maminkou a ml. sestřičkou někam jinam a ne k ní na oběd ? Hmmm ... je to dvojsečné, ona by na příště mohla zvolit stejnou strategii ..... pak už se jen odstěhovat
orinka: 11:23 Tohle je uplne dokonaly
To si s dovolenim pujcim a nekam povesim