Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Manžel žárlí na vlastní dítě, jsem z toho v šoku

Manžel žárlí na vlastní dítě, jsem z toho v šoku

Neumím si vysvětlit chování mého manžela, který se po narození našeho syna začal chovat jako by byl sám ještě dítě. Slyšela jsem, že někteří muži zpočátku na své děti žárlí, ale myslela jsem si, že je to myšleno spíš obrazně. Nikdy by mne nenapadlo, že by dospělý chlap byl něčeho takového schopen.

Teď vidím, že je to opravdu možné a jsem z manželova chování docela zaskočená. Na syna jsme se oba moc těšili, když se před půl rokem narodil, byl to po nás nejkrásnější vánoční dárek. Manžel byl u porodu a k tomu se váže mé první překvapení nad jeho chováním. Na sále všechno probíhalo normálně, i se snažil mi být oporou, utíral mi čelo, masíroval záda atd., ale o pár dní později, když rodině líčil narození našeho dítěte, měla jsem dojem, že tím nejhlavnějším byl on sám. Celé se to neslo v duchu, jak on trpěl, když viděl, jak trpím já, co prožíval, co cítil. Já jsem byla až druhá v pořadí. Naše dítě prostě porodil on, řekla bych. Tehdy jsem to vzala s humorem.

Jenže pak to pokračovalo a pokračuje dodnes. Syn do tří měsíců trpěl kolikami, skoro jsem se s ním nevyspala, do toho kojení každou druhou hodinu. Byla jsem unavená, možná i podrážděná. Bohužel, manžel mi to nijak neulehčil. Patrně dospěl k názoru, že jeho úloha jako otce byla naplněna zplozením potomka a jeho následným odrozením, které patřičně protrpěl a péči o novorozence nechal zcela na mně. Bohužel, nejenom o dítě, ale i o celou domácnost. Jak řekl, jiné matky to taky musejí zvládat.

Kvůli tomuto jeho sveřepému přístupu, který se mi nepodařilo mu vymluvit, jsem se proměnila ve štvance. Teď už je to tedy trochu lepší, malý už se umí zabavit a nepláče celé dny a noci jako dřív, ale i tak toho bylo a je na mne dost. Vrcholem všeho však je manželovo chování v tom osobním vztahu ke mně. Uvědomila jsem si, že na svého syna žárlí a je to pro mne šok.

Vyžaduje mou stoprocentní pozornost, když přijde z práce, chce, abych se mu plně věnovala a poslouchala, co mi vypráví, což já bych samozřejmě ráda, ale když je potřeba nakrmit dítě, nebo začne plakat, tak musí jít všechno ostatní stranou. Na manželovi vidím, jak je mu to doslova proti srsti, nikdy ho nepochová on sám od sebe, ještě mne od toho zrazuje, prý mu neuškodí, když si trochu popláče a měla bych ho už takhle od mala učit, že nemůže být vždycky hned po jeho. No, nevím, jak se dá půlročnímu dítěti vysvětlit, ať ten hlad ještě chvíli vydrží, jen co si tatínek s maminkou dopijou kafíčko.

Tohle co jsem napsala je jen jeden příklad z mnoha. Je toho víc. Když třeba přijdeme na návštěvu k jeho rodičům, tak ti jsou samozřejmě z malého celí pryč a věnují se mu. Manžel jim už několikrát ublíženě řekl, že on je snad vzduch, že do té doby, co se jim narodil vnuk, tak pro ně on jako syn, přestal existovat. Přitom to tak není, bavíme se společně všichni normálně. Jemu prostě vadí, že není středem vesmíru, nebo co.


Nevím, odkud to má, ani když propátrám vzpomínky z minula, nenalézám tam žádné sklony k sebestřednosti. To se projevilo až s narozením našeho dítěte. Není ani jedináček, má dva sourozence.

Co s ním? Trvá to už půl roku. Já se přece nemůžu rozkrájet, momentálně jsem prostě víc máma, než manželka, to by přece měl jako dospělý chlap pochopit. Přitom si nemyslím, že bych ho nějak zanedbávala, ty první čtyři měsíce tedy možná ano, byla jsem opravdu hodně unavená, ale teď už je to z mé strany lepší. Ale on se chová jako malé rozmazlené děcko. Jako by se mu nenarodil syn, ale mladší sourozenec. Jak bych na něj měla působit, aby se v něm probudily normální otcovské pudy? On je snad vůbec nemá.

Martina


19.6.2012   Rubrika: Pro maminky   |   Komentářů 102   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Manžel žárlí na vlastní dítě, jsem z toho v šoku

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-104
Stanik
Stanik - 20.6.2012 13:13

tornado-lou: nebo varinatne , tedy ditko co stoji cas a prachy nemit. Ale to si malokdo prizna. Neb je nam stale vnucovano , ze lze vschno. Proto vidim vlacet cyklisty za sebou vozik s kojencem, protoze si neodeprou dovolenou na kolach , kdyzdecko z toho evidente nic nema... aj. Kdyz tedy che byt dotycna predevsim mama, tak je ji ve stylu svych babicek...( jen s vyhodou papirovych plen, mycek, pracek a hotovych prikrmu)...a nech chlapa byt zivitelem, ke kteremu vzhlizi. smajlik - 26 Ono je proste vzdycky neco za neco a u deticek mi pri pohledu zvnejsku prijde, ze to plati desetinasobne.

 
tornado-lou
tornado-lou - 20.6.2012 13:00

Stanik: nj, ale jestli chteji jenom prijit domu a nebyt obtezovani ditetem, zenou a beznyma starostma, tak si pak zas nemuzou stezovat, ze funguji jako penezenka. smajlik - 26
a to co pises mozna neni az tak emancipaci, ale tim, ze kazdej potrebuje barak "v prirode" dve auta, kazdy rok dovolenou v egypte a metrovou televizi. tohle vsechno stojí prachy a na ty je potreba delat....... kdyby si lidi pripustili, ze s jejich prijmem na barak mit nikdy nebudou, ze jezdi i autobusy, ze dite nepotrebuje na piskoviste adidasky, ale staci mu teplacky po brachovi.....tak by nemuseli travit tolik casu v praci....... ale to uz je hodne OT

 
Stanik
Stanik - 20.6.2012 11:41

tornado-lou: a to zas jo.. ja jsem nekdy desnej demagog smajlik - 72
ale zas na druhou stranu, me vzdycky vytaci, jak jsou dnesni nektere matky "zpovykane" .. mozna jsem staromodni, taky to je jiste tim, ze deticky nema, ale kdyz vidim kolegy, jak tu maji hafo prace ( mmch, az dve tretiny adminu chodi domu v takovem stavu, ze nejsou schopny normalne komunikovat a jsou zrali na to zmenit profesi.. nejle na pasak ovci, nebo tak neco)... tak predstava, ze mi vrazej uzlik a ten budu jeste koupat a uspavat, pritom v tu chvili jsme na nizsi mentalni urovni nez on... to aproste jde casme do haje, jak doma, tak v praci... tak nevim. Myslim, ze v tomhle ohledu ta emancipace moc dobroty nenadelala...smajlik - 26

ono je treba si uvedomit, ze emancipaci ( byt jsme za ni rada) jsme si my baby pridelaly spoustu problemu...a chlapi z ni maj akorat to, ze nevedi "ci jsou".... ocekava se budou dostatecne financne zajisteny, aby rodinku financne zajistili... takze makaj od nevidim do nevidim...a jak prijdou domu, jeste jim vrazi decko a delaji chuvu... myslim, ze to v poradku neni.

 
Kassy
Kassy - 20.6.2012 11:39

Stanik: Já myslím, že i spousta žen potřebuje čas, aby dítě začala mít ráda. Postarají se, protože vědí, že musí, ale vztah k němu si taky musí najít postupně. Aspoň takhle mi to řekly praticky všechny dětné kamarádky, se kterými jsem se o tom bavila. Takže podle mě je důležité zapojit chlapa hned od začátku, aby se i on prostě musel postarat, jedině tak si ten vztah může vytvořit. Nevěřím, že něco přijde automaticky, v tom s tebou souhlasím. A i na tom, že si pán z článku možná maloval všechno moc růžově a teď je zklamaný, že realita jeho představy nenaplňuje, možná něco bude.

 
tornado-lou
tornado-lou - 20.6.2012 11:25

Stanik: hele, uvedomujes si, ze to co rikas je trochu demagogie? smajlik - 16smajlik - 42
ale to cos napsala 11.15 je asi hodne hodne blizko k pravde.

 
Stanik
Stanik - 20.6.2012 11:15

tornado-lou: taky me jeste napadlo, ze si mozna prilis lakoval realitu na ruzovo.. jak to bude az se narodi mimino, jak zena bude doma, stale usmevava, naklizeno , navareno, kdyz je preci cely den doma... no a ted se srazil s beznou realitou a stereotypem a neustal to. smajlik - 65 coz je blbe pro vsechny zucastnene.

 
Stanik
Stanik - 20.6.2012 11:12

btw... vysvetli mi nekdo , co je to "normalni otcovsky pud" ? u matek to chapu.. tam proste to mrne 9 mesicu roste vevnitr a ony maji dost casu se s tim popasovat.. ale tatinci? ... ti zrejme potrebujou mit trochu casu, aby to uřváně začali mít rádi... přijde mi, že je to bavi až ve fázi, kdy to prestane jen curat, kakat bastit a chrnet... do te doby, je pro ne ta houska nezajimava. Btw. pry nejotravnejsi je uspavani a koupani... je to pravda? smajlik - 63

 
Stanik
Stanik - 20.6.2012 11:08

tornado-lou: to uplne staci... smajlik - 42 myslim, ze pa je pako.. to zas jo.. nic se nema prehanet..
ale chapu, ze kolikrat clovek prijde clovek z prace tak vystavenej, ze to potrebuje probrat... mozna to zkusil jednou, dvakrat ( tolik reci o plnem venovani se... neco mi tam nesedi.. nevim).. a kdyz zjistil nema cenu... tak se halt stahnul.smajlik - 26

 
tornado-lou
tornado-lou - 20.6.2012 10:39

Stanik: Kde prosímtě čteš, že ho má jako peněženku? z čeho v tom článku tak usuzuješ?
Ano jsou matky, které otce zredukují na peněženku, ale konkrétně v tomto článku není jediná zmínka o penězích, zabezpečení nebo otcově zaměstnání. jenom víme, že práci má, protože z ní chodí domů.

 
jelítko
jelítko - 20.6.2012 9:10

Kassy: 21:52 smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47

 
jelítko
jelítko - 20.6.2012 9:03

Kassy: Souhlasím se vším, znám dost takových rodin, kde partneři fungují jako partneři, kteří spolu vychovávají dítě. A přesně jak píšeš tím, jak se k sobě navzájem při té výchově chovají upevňují zároveň i svůj vztah. Oddělovat role matka/partnerka mi přijde divný. Jsou to normální paralelní role.

 
rychlonožka
rychlonožka - 20.6.2012 8:55

První miminko v rodině je prostě pro nezaběhnuté rodiče víceméně šokem. A první dítě je svým způsobem s těmi svými rodiči chudák. Na každé zaměstnání se člověk x let učí, ale na to nejdůležitější - na výchovu vlastních potomků, žádná škola neexistuje. Rodiče mají držet spolu a táhnout za jeden provaz. Je malá katastrofa, když vše obstarává máma a muž jí pak vyčte, že on jen vydělává, dítě nemá šanci si užít nebo neví co s ním a schová to za nezájem. Pokračuje to pak tím, že jen máma s dítětem dělá úkoly a on je občas potrestá za špatnou známku, aby si aspoň trochu připadal jako otec. Díky bohu, že jsem byla příliš hloupá, mladá a zamilovaná, od A do Z děti na krku celé dny a domácnost plus zahradu kompletně navrch. Jinak bych dneska ty děti neměla vůbec. Proto plně stojím za mladýma matkama dneška, které dovedou vrznout tátovi po celodenní rachotě děcko s tím, aby je vykoupal, nakrmil a uspal a jdou si sednout s kamarádkama nebo si zacvičit do fitka. Moje škoda, že jsem na něco takového ani nepomyslela. Když pomyslím, jak jsem po pěti týdnech v porodnici /předčasný porod/ po návratu s prvním dítětem našla byt ve stejném stavu, v jakém jsem ho opustila /oboje rodiče ani manžela vůbec nenapadlo, že by mohli nakoupit, koupit kočárek, uklidit byt a postavit postýlku, ještě dneska mám v paměti pocit naprosté bezmoci. Na mou dceru proto čekalo doma uvařeno, vypráno, uklizeno, i jsme se zetěm vymalovat stihli, nemusela dělat nic /a to měla bonus v papírových plenách/ a jen jsem jí řekla - hele, až budeš něco potřebovat, ozvi se. Oni asi taky ti chlapi - čerství otcové - musejí mít nějaký genetický základ. Sami od sebe aby hned reagovali, jak manželka jako máma potřebuje, není snadný...

 
Stanik
Stanik - 20.6.2012 8:36

Kassy - 19.6.2012 18:25smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47

 
Stanik
Stanik - 20.6.2012 8:31

Bellana - 19.6.2012 16:54.. ja o pujcovani nerekla ani slovo.... jen to, ze cokoli manzel rekne, je spatne, protoze to Martina jkao zaslouzila matka vi nejlip... ma ho jako chodici penezenku a pak se divi.smajlik - 63

 
PEGG
PEGG - 20.6.2012 8:09

rychlonožka - 19.6.2012 22:34 - tys na to kápla, viz poslední věta. Každý jsme rodič amatér a v podstatě první dítě je jakýsi zkušební vzoreksmajlik - 68 Dneska bych taky některé věci dělala jinak než tenkrát. Některé jsem zbytečně přeceňovala např. perfektní domácnost. Kluk byl uřvanec a do půl roku jsem snad ani nespalasmajlik - 68 a místo abych využila chvil, kdy spal, k vlastní regeneraci, běhala jsem po bytě a doháněla resty.
Naopak některé věci jsem zas podcenila a to právě větší zapojení tatínka do péče o dítě i domácnost, pak mi dalo dost práce než pochopil, že se samo neuvaří,neuklidí ba že ani ten nákup nepřijde domů sám.smajlik - 68
Ono jak dítě roste, tak se to postupem času zlepší, ale ten první rok byl pro mě očistec. Dodnes si vzpomínám na ten pocit absolutní vyčerpanosti.
Takže Martino, přehodnoť situaci, zapoj tatínka a to hned a nedej se odbít. Prostě mu strč kluka do náručí, neboj on ho neupustí. smajlik - 61smajlik - 45

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-104
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77047.
    Archiv anket.