Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Manžel žárlí na vlastní dítě, jsem z toho v šoku

Manžel žárlí na vlastní dítě, jsem z toho v šoku

Neumím si vysvětlit chování mého manžela, který se po narození našeho syna začal chovat jako by byl sám ještě dítě. Slyšela jsem, že někteří muži zpočátku na své děti žárlí, ale myslela jsem si, že je to myšleno spíš obrazně. Nikdy by mne nenapadlo, že by dospělý chlap byl něčeho takového schopen.

Teď vidím, že je to opravdu možné a jsem z manželova chování docela zaskočená. Na syna jsme se oba moc těšili, když se před půl rokem narodil, byl to po nás nejkrásnější vánoční dárek. Manžel byl u porodu a k tomu se váže mé první překvapení nad jeho chováním. Na sále všechno probíhalo normálně, i se snažil mi být oporou, utíral mi čelo, masíroval záda atd., ale o pár dní později, když rodině líčil narození našeho dítěte, měla jsem dojem, že tím nejhlavnějším byl on sám. Celé se to neslo v duchu, jak on trpěl, když viděl, jak trpím já, co prožíval, co cítil. Já jsem byla až druhá v pořadí. Naše dítě prostě porodil on, řekla bych. Tehdy jsem to vzala s humorem.

Jenže pak to pokračovalo a pokračuje dodnes. Syn do tří měsíců trpěl kolikami, skoro jsem se s ním nevyspala, do toho kojení každou druhou hodinu. Byla jsem unavená, možná i podrážděná. Bohužel, manžel mi to nijak neulehčil. Patrně dospěl k názoru, že jeho úloha jako otce byla naplněna zplozením potomka a jeho následným odrozením, které patřičně protrpěl a péči o novorozence nechal zcela na mně. Bohužel, nejenom o dítě, ale i o celou domácnost. Jak řekl, jiné matky to taky musejí zvládat.

Kvůli tomuto jeho sveřepému přístupu, který se mi nepodařilo mu vymluvit, jsem se proměnila ve štvance. Teď už je to tedy trochu lepší, malý už se umí zabavit a nepláče celé dny a noci jako dřív, ale i tak toho bylo a je na mne dost. Vrcholem všeho však je manželovo chování v tom osobním vztahu ke mně. Uvědomila jsem si, že na svého syna žárlí a je to pro mne šok.

Vyžaduje mou stoprocentní pozornost, když přijde z práce, chce, abych se mu plně věnovala a poslouchala, co mi vypráví, což já bych samozřejmě ráda, ale když je potřeba nakrmit dítě, nebo začne plakat, tak musí jít všechno ostatní stranou. Na manželovi vidím, jak je mu to doslova proti srsti, nikdy ho nepochová on sám od sebe, ještě mne od toho zrazuje, prý mu neuškodí, když si trochu popláče a měla bych ho už takhle od mala učit, že nemůže být vždycky hned po jeho. No, nevím, jak se dá půlročnímu dítěti vysvětlit, ať ten hlad ještě chvíli vydrží, jen co si tatínek s maminkou dopijou kafíčko.

Tohle co jsem napsala je jen jeden příklad z mnoha. Je toho víc. Když třeba přijdeme na návštěvu k jeho rodičům, tak ti jsou samozřejmě z malého celí pryč a věnují se mu. Manžel jim už několikrát ublíženě řekl, že on je snad vzduch, že do té doby, co se jim narodil vnuk, tak pro ně on jako syn, přestal existovat. Přitom to tak není, bavíme se společně všichni normálně. Jemu prostě vadí, že není středem vesmíru, nebo co.


Nevím, odkud to má, ani když propátrám vzpomínky z minula, nenalézám tam žádné sklony k sebestřednosti. To se projevilo až s narozením našeho dítěte. Není ani jedináček, má dva sourozence.

Co s ním? Trvá to už půl roku. Já se přece nemůžu rozkrájet, momentálně jsem prostě víc máma, než manželka, to by přece měl jako dospělý chlap pochopit. Přitom si nemyslím, že bych ho nějak zanedbávala, ty první čtyři měsíce tedy možná ano, byla jsem opravdu hodně unavená, ale teď už je to z mé strany lepší. Ale on se chová jako malé rozmazlené děcko. Jako by se mu nenarodil syn, ale mladší sourozenec. Jak bych na něj měla působit, aby se v něm probudily normální otcovské pudy? On je snad vůbec nemá.

Martina


19.6.2012   Rubrika: Pro maminky   |   Komentářů 102   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Manžel žárlí na vlastní dítě, jsem z toho v šoku

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-104
rychlonožka
rychlonožka - 19.6.2012 22:34

Martino, asi bude trošku chyba na obou stranách. Vy jste na dítě dost fixovaná /je to pochopitelné,nejen pečujete, ale i ochraňujete, protože Váš muž se nestará o potřeby malého vůbec/ a Váš muž upřednostňuje zase přespříliš svoji osobu a neuvědomuje si, že soužití je hlavně o kompromisech a komunikaci. Kdesi tu zaznělo, najít si někoho na ohlídání, povození. To mě docela pobavilo. Máme známou, co je zcela sama se dvěma malými dětmi a zvládá to. Sice zuby nehty, ale má náš obdiv. I já musela zatnout zuby, muž vydělával a dojížděl, takže taky sama na všechno a on děti viděl tak před spaním. A vydrželo se to. Řekla bych, že dnešní mladé matky nejsou z těch, co si opečovávají svoje protějšky. Ty od nich požadují daleko víc, než si dovolila naše generace. Dílem právem. Muži jsou taky rodiči. Ale řekla bych tady...kapku nezralost a nepřipravenost na rodičovskou roli...oboustranná.

 
Verera
Verera - 19.6.2012 22:17

Kassy: No ze strany Martiny je zřejmě chyba, že do té doby manžela opečovávala, jinak by to teď pro něj nebyla změna. Může zauvažovat, jestli to opravdu s malým nepřehání a může dát manželovi jasně najevo, aby se přestal chovat jako pitomec. Svoje pocity sice asi neovlivní ,ale dospělý člověk by měl používat taky hlavu a zkusit je nějak zvládnout.

Asi manželovi, když byl malý, nikdo řádně nevysvětlil, že nemůže být vždycky po jeho smajlik - 34

 
Kassy
Kassy - 19.6.2012 21:52

Rozarka74: Kolik mám dětí jsem ti už jednou odpovídala, nebudu to psát znovu. A doprčič já přece netvrdím, že Martina dělá něco špatně nebo že je to její vina. Reagovala jsem na to, co předtím padlo v diskusi. A napsala jsem, že její manžel se chová jako další dítě a že v jejich vztahu je něco špatně. A je-li ve vztahu něco špatně, obvykle to bývá jaksi na obou stranách. Kupříkladu si nemyslím, že by kdokoliv "musel" umýt okna, žehlit, utřít prach atd. Na neumytá okna a nevyžehlené košilky dítě ani nikdo jiný neumře. A pokud si žena myslí, že tohle všechno musí zvládat a pak je strhaná a nemá náladu na manžela, nemůže na tom nic změnit nikdo jiný než ona sama.
A ne, nežiju v ideálním růžovém světě, "jenom" jsem si vybrala chlapa, na kterého se můžu spolehnout i v těžkých chvílích a který mě v tom nenechá plácat samotnou. V minulosti už to dokázal, takže mu věřím, že po narození dítěte to nebude jinak.

 
rozarka74
rozarka74 - 19.6.2012 21:27

Jeste me napadlo, ze by mozna pomohlo, kdyby Martina zasla do poradny pro manzelske a mezilidske vztahy. Kdyz my sli s pritelem do poradny (synovi uz bylo 6), rekla nam terapeut, ze uz je pozde, ze to jsme meli prijit hned - a mel pravdu.
Asi tam opravdu neni neco ve vztahu v poradku a bude lepsi se poptt u odborniku. A kdyz Martine nepadne do oka prvni clovek, at zkusi jineho.
U nas pomohl jen cas.

Za dalsi me napadlo, pokud by byl Martiny manzel vstricny, resit to pani na vypomoc, staci i 2-4 hodiny tydne nebo nekoho pozadat, at s kocarkem beha venku misto Martiny, Martina pak treba najde cas i na jine veci.

PEGG: Ano, k smrti unavena je ten spravny vyraz!! Ja spala dokonce i za bileho dne pri chuzi s kocarkem, mikrospanek jsem mela furt, noralne se mi zdaly sny, kdyz jsem chodila venku. A jednou jsem taky usnula na hrbitove na lavicce, malemu rostly zuby, celou noc nespal, ja byla uplne KO, a protoze jsem s malym chodila na Olsanske hrbitovy (byl tam vetsi klid nez na Parukarce), sedla jsem si ve stare casti hrbitova na lavicku, pak jsem si pololehla... a minimalne hodinu spala, mozna i dyl, prcek taky.. Obcas jsem se na chvilinku probudila, z dalky mi hrala pohrebni hudba, protoze tam byl nekde pohreb... tchyne mi to dodneska neveri. Cekali na me doma a pak nastvane ujeli smajlik - 68smajlik - 68

 
rozarka74
rozarka74 - 19.6.2012 21:17

Kassy, mam znovu otazku: kolik mas deti??

Jinak promin, ale asi zijes v nejakem naruzovo nalakovanem svete. To co pises jsou hezke teorie.
Nepamatuju si, ze by ME partner nechal spat pul dne a postaral se o dite, rozhodne ne ze zacatku. A kdyz pozdeji ano, bya v tom vetsinou ticha vycitka. Proste neni kazdy ideal, ale kdyz se chlap chova jako zarlivy cvok + male dite dohrmady, je tezke s tim neco udelat. A kdyz uz chlap zarli, tak mu veta "promiň, já dítě jenom zkontroluju a pak mi to dopovíš" nepomuze, protoze mu to nestaci. To staci normalnimu chlapovi, ne tomu, ktera zarli!! Chlap, ktery zarli i na to, ze dite uziva prsa jeho partnerky, tomuhle nerozumi a nestaci mu to. Mimochodem kdyz proste musis chovat dite 2 hodiny...krmit...koupat, do toho musis uvarit, umyt nadobi, vyluxovat, vytrit + spousty dalsich veci jako jet s kockou k veterinari, absolvovat s kocarkem nakup, lekare, MHD, 2 patra bez vytahu, umyt okna, zehlit, utrit prach atd. atd., do toho nespis, dite jeci a manzel se tvari jako kysela pr.el, fakt je tezke sebrat naladu na cokoliv.

A ten prostor, zatim jsem myslela oparvdu treba i jen naladu nebo cas. I pul hodiny je nekdy tezke najit. Ja se potrebovala taky na partnera naladit, kdyz vecer prisel, nedokazu presaltovat jen tak z minuty na minutu. Opravdu si nejvic pamatuju touhu spat spat spat a to nejlepe sama, bez nikoho!!
Popisujes idealni svet, ale ten neni.

 
tornado-lou
tornado-lou - 19.6.2012 20:40

Kassy: jasne ze obvykle jde si pri prebalovani povidat s otcem. ale tento otec chce nechat dite plakat a skaredi se, kdyz matka o dite pecuje.
takže si myslím, že v tomto konkretnim pripade nejsou na miste vykriky, jak se z otce dela peneznka a jak zeny prestavaji byt partnerkami. Ano, existuji i takove, ale zrovna tady mi to tak nepripada.
mozna se to casem trochu upravi samo, precejen jak malej poroste, tak zacne byt jeste zabavnejsi a akcnejsi. otazka je, jestli tak dlouho vydrzi martina.

 
PEGG
PEGG - 19.6.2012 20:33


Rozarka74 - 19.6.2012 18:00 smajlik - 47
tornado-lou - 19.6.2012 18:16smajlik - 47

Kassy - 19.6.2012 18:47 smajlik - 80 přeji ti, aby ti to vyšlo,tak si to maluješ, opravdu,nemyslím to ironicky. smajlik - 61
Jenže Martiny manžel ji evidentně nenechá půl dne v posteli a už vůbec neuznává,že by mohla být k smrti unavená a že to je velmi výstižný pojem, ti potvrdí mnohá matka.
A pořád si myslím, že takhle malé dítě je na prvním místě a chlap by měl ženě pomáhat,aby měla čas a hlavně chuť i na jeho společnost. Ono je dost nelogické poslouchat řeči o tom, co bylo v práci, co který kolega udělal či neudělal a tvářit se, že mi je jedno, že si dítě může vyřvat plíce. Na druhou stranu, co Martině brání v tom, aby malého chovala a přitom si povídala s manželem, ale jestli on trvá na tom, že při jejich hovoru malý nesmí být, tak je něco hodně,hodně špatně. A když si vynucuje pozornost před vlastním dítěte i svých rodičů, tak bych ho poslala na vyšetření.

 
Gorawen
Gorawen - 19.6.2012 19:19

Libi se mi nazory Bellany 13:44, 16:59smajlik - 47...Dite (miminko) se bez Tebe neobejde, dospely chlap ano...Zkratka neni stredobodem vesmiru a je problem...Moje znama kdysi chodila s podobnym typem, neustale se musela kolem nej motat, beda kdyz si sla zajezdit na koni, delal sceny, stehoval se na zahradu tak, aby z oken na nej videla apod...Na stesti dostala rozum a nevzala si jej...Ty sceny, jeho ublizeni a neustale vykriky jak ji miluje, jak pro ni udela vse...smajlik - 76 Ve skutecnosti pravy opak sam sebe mel rad - akorat...Radu nemam to se mu musi rozsvitit v palici samo...

 
Kassy
Kassy - 19.6.2012 18:47

Rozarka74: Samozřejmě, že jde i o partnera, vždyť taky celou dobu píšu o obou rodičích a o tom, že vztah musí být vzájemný. Dítě čekám první a ano, píšu podle toho, jak CHCI, aby to u nás fungovalo a o co se hodlám společně se svým manželem snažit. Tvrzení "Někdy je péče o dítě tak náročná, že na to nemáš prostor. " prostě nechápu. Na vztah není potřeba žádný separátní prostor. Udržovat vztah neznamená spolu každý den vysedávat u kafíčka a věnovat se 100% sobě. Ono i to, že tě partner nechá půl dne samotnou v posteli spát s spát s spát a postará se o dítě může posílit vzájemný vztah.

 
Kassy
Kassy - 19.6.2012 18:42

tornado-lou: Jo, ale to, že dítě začne brečet neznamená, že musí okamžitě "všechno ostatní stranou". Přece i když dítě brečí, tak může máma aspoň partnerovi, který na ni zrovna mluví, říct něco jako "promiň, já ho jenom zkontroluju a pak mi to dopovíš" nebo koneckonců pokračovat v konverzaci dál. Ono to snad dítě přežije, když bude matka při přebalování nebo krmení poslouchat otcovo vyprávění, ne?
Samozřejmě, že chlap z článku se chová jako další dítě, ne jako dospělý chlap a otec. Já taky celou dobu píšu o OBOU rodičích.

 
rozarka74
rozarka74 - 19.6.2012 18:41

Kassy, obávám se, že tady jde o nepochopení i z tvojí strany. Vím, co jsi myslela tím co píšeš, ale přijde mi to jako když mi někdo přednáší o něčem, co sám nezažil. Jsou prostě chvíle, kdy to prostě nejde, mít stále stejný vztah k partnerovi. Někdy je péče o dítě tak náročná, že na to nemáš prostor.
Navíc, jde i o partnera , pokud on se chová jako mimino, nefunguje komunikovat s ním normálně, jako jindy, protože on taky nefunguje normálně.

Já si pamatuju, že moje touha byla jediná: mít postel sama pro sebe a nikoho nevidět a spát sama, sama, sama... déle než tři hodiny.

Kassy, nevím, kolik máš dětí??

 
Kassy
Kassy - 19.6.2012 18:25

Rozarka74: Ach jo. Zkus si to, co jsem napsala přečíst znovu, jo? Za prvé - péče není totéž co vztah. Samozřejmě, že dítě potřebuje péči přednostně, protože se o sebe samo nepostará. Koneckonců, partner jaksi NENÍ od toho, aby pečoval o druhého partnera! ALE, co se týče vztahu, na prvním místě by prostě za každých okolností měl být ten mezi partnery. To především znamená, že by se měli vzájemně podporovat, myslet na sebe, vycházet si vstříc a spolupracovat. Starat se o své společné dítě společně jako partneři Pokud se jeden upne na dítě a druhý sám na sebe, nic z toho nejspíš nedělají a pak to právě končí utahanou matkou a otcem, který se nezapojuje a cítí se odstrčen. Právě proto, že nejsem superžena a nezvládnu všechno sama, potřebuju udržet a rozvíjet pevný vztah s partnerem, abych se měla o koho opřít. A on potřebuje totéž ode mě. Pokud si to navzájem nejsme schopni dát, tak je něco špatně.

 
tornado-lou
tornado-lou - 19.6.2012 18:16

mám pocit, že některé tady směšujete dvě věci dohromady. Vztah mezi rodiči je samozřejmě zásadní a když nefunguje, tak pujde postupně do kytek i zbytek.

ALE tady se bavíme o dítěti 0-6m. čili dítěti, které je naprosto závislé na matce, pravděpodobně plně kojené, o dítěti, které nebrečí aby si něco vybrečelo, ale proto, že má nějakou potřebu, TEĎ HNED. takhle malý dítě nerozumí co je to za chvilku a nemůže čekat, až se tatínek vykecá.
a to, že vstanu a jdu k takhle malýmu dítěti, když něco potřebuje neznamená, že zanedbávám vztah k partnerovi. naopak. čím dřív uspokojím potřebu dítěte, tím víc času, sil a klidu zbyde na partnera.
a nechat maličký dítě plakat, aby si zvyklo, že nebude vždycky po jeho, to je něco co snad ani nebudu komentovat, protože bych musela být neslušná. tady je tatínek těžce mimo.

 
rozarka74
rozarka74 - 19.6.2012 18:00

Omlouvám se za překlepy... psala jsem to v rychlosti.

Vzkaz pro KASSY:
Kassy, přečetla jsem si tady dva tvoje příspěvky a musím ti napsat, že pokud jsi nezažila opravdu uplakané miminko, koliky které nejsou zdaleka jen tříměsíční a partnery, který opravdu všechno hází na partnerku, pak se k tomuhle tématu raději nevyjadřuj. Možná jsi superžena, která (by) to všechno zvládla, ale po porodu se žena prostě změní, hormony opravdu pracují a péče o miminko, navíc pokud je to malý vřešťan nebo je nemocné, je opravdu vysilující. Zkusila jsi si někdy s 6 kilovým dítětem chodit 2 hodiny po bytě, večer co večer, zatímco dítě brečí, jakmile ho zkusíš položit? A nemůžeš ho přestat chovat, protože když moc pláče, přestává dýchat? Nebo prostě proto, že jeho neustálý pláč tě vyčerpá víc než skládání uhlí, takže radši dítě nosíš než abys ten řev poslouchala? Já naspala zezačátku 6 hodin, ale ne v kuse, ale po částech!! Malý usínal po desáté, po půlnoci byl vzhůru a usínal nad ránem. Do toho chlap, co se chová jako mimino...
Myslím, že žena by měla být několik měsíců po porodu opravdu hájená a měla by mít právo na ohleduplnost. Některé ženy těhotenství a porod a mateřství vyčerpá nebo změní víc, některé méně, ale pořád to je zásah do života.
A musím říct, že řečičky o tom, co by žena a matka po porodu MĚLA ( o otcích to platí taky), mě po té mojí zkušenosti akorát tak naštvou.

Mimochodem, matky samozřejmě dávají většinou po porodu přednost dítěti, kdyby to nedělaly, dávno vymřeme. Je to přirozené a logické. Ono ti ani nic jiného nezbývá, víš. Já jsem naštěstí syna neupozadila a dobře jsem udělala. Ano, kdybych měla hodné dítě co jen vrní z peřinky a pláče maximálně 10 minut před spaním, taky bych to nechápala. Takhle se musím zastat matek, které mají náročné děti a žárlivé partnery. A ano, jsou matky které to přehánějí s péčí o dítě a kašlou na partnera, ale Martiny případ to podle mého není.

 
rozarka74
rozarka74 - 19.6.2012 17:47

Pro Martinu:
Taky jsem tohle zažila, ono to u nás začalo vlastně už mým těhotenstvím, ale tehdy jsem to nechápapala, až za mnohem déle, zpětně mi bylo včechno jasné. Přítel taky žárlil, dojkonce déle než jsem myslela já, žárliol dokonce i na to, že malého kojím, že prcek má moje prsa a on ne!!!
Ale protož jsem tenkrát po porodu ještě moc netušila o co jde, malého jsem začala hezky oblékat a přistrkovat ho jeho taťkovi, takže se to nakonec tak nějak stabilizovalo, ale trvalo to dlouho. Ale přítel mi až po několika letech řekl, že na malého žárlil do jeho tří let!!! smajlik - 76smajlik - 80 Naštěstí jsem pak nastoupila do práce, tatínek dostal synáčka na starosti a nakonec se jejich vztah úplně změnil, takže pak už bylo všechno v pořádku. Naopak, když jsme měli ve vztahu krizi, přítel se na syna upnul naprosto neuvěřitelně. A i když jsme krizi nepřekonali a s přítelem se nakonec rozešli, syna má pořád rád a má k němu opravdu pevný vztah. Tedy zatím. smajlik - 68

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-104
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77047.
    Archiv anket.