Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Nedělní rodinný oběd. Přežitek?

Nedělní rodinný oběd. Přežitek?

Připadá mi, že můj přítel nemá z domova zažité základní věci, proto bych se vás chtěla zeptat, zda jsem opravdu sto let za opicemi, jak mi říká. Podle něj zbytečně lpím na naprosto zbytečných rituálech, které jsou už dávno přežité a skoro nikdo je dnes už nedodržuje.

Neshody máme hlavně kvůli společnému jídlu. Zatím jsme bezdětní, oba zaměstnaní, děláme na směny. Takže v týdnu se z práce vracíme každý jindy, on když má odpolední, tak až v půl jedenácté v noci. Protože se tedy v průběhu pracovního týdne moc nevidíme, chtěla bych, abychom si to vynahradili o víkendu, ty máme oba dva volné.

Přítel však mé snažení bojkotuje. Hlavně co se týká společného jídla. Snažím se vždycky v sobotu a v neděli uvařit k obědu něco dobrého, dám si s tím práci a on to vůbec neocení. Nejenom, že si se mnou nikdy nesedne ke stolu, abychom se společně naobědvali, ale kolikrát si to mnou pracně připravené jídlo vezme sám až za dvě hodiny, ani si to nepřihřeje, uvelebí se s tím u počítače a bezmyšlenkovitě to do sebe nahází. A je mu jedno, co to je: svíčková, knedlo vepřo atd.

Strašně mě to mrzí, či spíš přímo štve. Několikrát jsem s ním mluvila, že mi tenhle způsob nepřipadá vhodný a taky že je to vlastně neúcta k mé práci a on mi řekl, že to moc hrotím, u nich doma se prý taky každý najedl tak, jak měl hlad. Doslova to formuloval, že na nějaké předstírané opičky v rámci nedělního oběda není zvědavej.

Minulý víkend jsem se už naštvala a jednoduše jsem nic neuvařila. Sama jsem si namazala chleba a šmitec. V lednici nebylo nakoupeno, jen takové základní věci. V sobotu asi kolem třetí začal přítel brousit kolem sporáku a ptal se, co máme k jídlu, tak jsem mu řekla, že co si vezme. Zůstal koukat, jakože nevěří a šel do lednice, kde zjistil, že si moc nepomůže, byly tam akorát dva plátky šunky, vajíčka a kus sýra. Bylo vidět, že ho to šokovalo, prý „to si mám jako k obědu namazat chleba, nebo co“?  Tak jsem mu řekla, že ano a pokud chce něco jiného, musí si skočit nakoupit a uvařit. Že jsem si vzala k srdci jeho slova a taky nebudu dělat nějaké opičky kolem jídla.

Do krámu samozřejmě nešel, vyjedl z lednice co tam bylo. K večeři už nic nezůstalo, což mi nevadilo, udělala jsem si jednu vaječnou omeletu a tím to pro mne skončilo. On pak chodil jako hladovej vlčák a z nouze si namazal chleba hořčicí.

Druhý den, v neděli, jsem mu ráno oznámila, že jsem domluvená s kamarádkou a jdu na celý den pryč. A nechala jsem ho tam s tou prázdnou lednicí. Večer jsem doma našla totálně vytočenýho, otrávenýho chlapa, prý jsem to přehnala, jako ženská bych se snad měla postarat, aby byly doma základní věci a o víkendu uvařeno.

Pohádali jsme se docela dost, ještě teď máme kvůli tomu dusno. Ale já se rozhodla, že neslevím. Řekla jsem mu, že dokud bude on bojkotovat moji práci kolem jídla, tak já prostě vařit nebudu. A jestli to chce nějak napravit, tak následující měsíc je to na něm: nákupy i víkendové vaření. Že je zrovna tak dospělý jako já, aby se o to dokázal postarat.

Přiznám se, že příjemně mi není, ale doufám, že snad půjde trochu do sebe. A taky přemýšlím, jak to chodí v jiných domácnostech, hlavně co se týká toho společného víkendového jídla. Jíte jako rodina společně, pokud jste všichni doma, nebo jsem opravdu sto let za opicemi a vyžaduju po něm něco, co už je dávno přežité?

Michaela


18.9.2013   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 104   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Nedělní rodinný oběd. Přežitek?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-104
choc_ivi
choc_ivi - 18.9.2013 9:57

Michaelo, fakt ses zachovala skvěle. když nemáš dělat opičky kolem jídla, tak je neděláš. Jsi dobrá smajlik - 47
držím palce, ať to příteli dojde co nejdřív a jestli ne, tak žádná škoda, na světě je spousta chlapů smajlik - 75 tohohle nebude škoda smajlik - 26

 
mam-ča
mam-ča - 18.9.2013 9:53

"...prý jsem to přehnala, jako ženská bych se snad měla postarat, aby byly doma základní věci a o víkendu uvařeno."
Pán sem zřejmě spadl z předminulého století.
On pán nemá nožičky ? V dnešní době, kdy je v každé druhé vesnici otevřená Večerka od nevidím do nevidím, si neumí koupit něco k jídlu ? Nebo dojít na jídlo do hospody ?
Myslím, Michaelo, že bys měla chlapce vrátit mamince na dovychování. Tohle není ten pravý muž pro manželství a založení rodiny. smajlik - 11

 
Křeček
Křeček - 18.9.2013 9:48

Michaelo, vydrž, obdivuju tvůj přístup smajlik - 47
Nejde o to, jestli je nedělní oběd přežitek nebo není, ale přesně o úctu k tvé práci, ať to jídlo uvaříš kdykoli. On si toho fakt vůbec nevážil.

 
caira
caira - 18.9.2013 9:48

Mirrka: pokud bereš chvíle strávené u společného oběda jako komplikaci (a Ty si přece nechceš komplikovat život....) tak nemá jakákoliv další debata s Tebou cenu.
Teba proto, že : ve 12 oběd, o 13 jdeme z domu na společné odpoledne se sváčou v batohu a vracíme se na večeři.
Při rozcouraném dni, kdy rodina defact obědvá v rozmezí 2hodin (a to nepočítám úklid po obědě) se společně srávené odpoledne citelně zkracuje.
Z mého pohledu právě proto :-)

 
tornado-lou
tornado-lou - 18.9.2013 9:48

Mirrka: kdyz ti to tak vyhovuje..... ja sem si z toho dala dohromady, ze musis vari polivku i jidlo a jite od 11 do 14. Me to pripada spis jako komplikace nez co jineho.
A krom jineho - na to jidlo musel nekdo vydelat, nekdo ho musel pripravit, to je dost prace. Kvuli masu porazili nejake zvire, i blby rohlik musel nekdo upict, semlet, vymlatit, sklidit, vyrust, zasadit..... proste jidlo si zaslouzi jakousi uctu.

 
sharon
sharon - 18.9.2013 9:44

Mirrka: holt to každý máme doma jinak , zvyky z domova od rodičů.....a nikdo tady nikoho do ničeho nenutí, ne ?

 
sharon
sharon - 18.9.2013 9:41

Monik: to můj manžel děkuje a je trapnej umyvač nádobí......jak je doma pořád umývá ....až mě to štve, nepotřebuju ani myčku.....
kdysi říkal že kdybychom se rozvedli tak že si u mě stejně koupí stravenky.....smajlik - 26smajlik - 68

 
Almega
Almega - 18.9.2013 9:39

U nás je tradiční "pochvala" :"Díky máti,bylo to dobré,takové teplé! "(samozřejmě-vtip). Dokud byly děti malé,tak jsem měla velmi přísný rozvrh dne,takže jídlo bylo opravdu každý den přesně ve 12 hod na stole...Později i déle,ale vždy tak,abychom stihli jít ven,do lesa,na hřiště apod.Večeře taky bývala o půl sedmé,nyní,když jsou už děti pryč,tak s manželem jíme aspoň v sobotu a v neděli spolu oběd,někdy i snídani,ale já obvykle ležím déle než muž. Večeři taky spolu.Přijde mi to normální.Když si každý něco v koutě u bedny požírá,ani nevnímá,co vlastně jí ,řekla bych,že jsou pak členové rodiny takoví odcizenější....

 
Mirrka
Mirrka - 18.9.2013 9:38

Monik: jej odpoved tiez bola neadekvatna. Ak maju práce doma nastavené tak že ona varí a stará sa o jedlo, tak riešením nie je zrazu prestať variť a nakupovať. Riešením by bolo upozorniť priateľa, že sa teda zariadi podľa seba a on nech si svoje jedlo obstará sám v čase a kvalite ktorá mu vyhovuje.
Reagujem hlavne na jej správanie keďže názor jej priateľa nepoznáme.

 
Mirrka
Mirrka - 18.9.2013 9:30

Caira: Mama si skor inzulín nepichne lebo by kvoli iným liekom ktorých berie veľa, nalačno, s jedlom, po jedle, s odstupom atď. musela vstávať o 3 ráno. Ten inzulín 15 min pred 13:00 je práve kompromis k tomu aby brala všetky lieky ktoré závisia od jedla tak ako má a teda obeduje o 13:00 PRAVIDELNE.
Na materskej už tri roky nie som, píšem že v práci obedujem okolo 12:00. A teda nechápem prečo by som syna mala nútiť obedovať o 12:00 ako ja keď v škole má 5x týždenne obed o 13:30. Takisto nechápem prečo by som mala ja čakať do 13:00 keď bežne obedujem o 12:00, prečo by sme mali všetci čakať kým sa manžel vráti o 14:00 z tréningu. Načo si tak komplikovať život?

Ivuska56: Nikde som sa nedočítala že Michaela sa pýta priateľa kedy chce obedovať. A fixovať sa na čas strávený pri jedle keď o to druhý evidentne nemá záujem...no neviem či je to správna cesta k nejakému kompromisu. Ak to partner úplne odmieta tak asi nútiť ho nemá veľký zmysel. Či mal by sa podvoliť a pretvarovať len preto lebo Michaela to tak chce?

punh: Ten kult spoločného jedla nechápem, načo? Keď rodina trávi spolu čas na výletoch, vonku, pri spoločných akciách, hrách, hoci aj filme tak nepotrebuje spoločné nútené jedlo v rovnakom čase ak to jej členom nevyhovuje. U nás doma boli obedy tragédia, mama presne o 12:00 zavelila ku stolu a nech sme robili čokoľvek všetko sme museli pustiť z ruky a zjesť komplet obed. Pýtam sa na čo je toto dobré??? Áno strávili sme spolu čas, čas ktorý bol pre nás nepríjemný a...??? Len preto aby mama mala dobrý pocit že naša rodina obeduje spolu tj. sme DOBRÁ rodina a ona je DOBRÁ mama lebo varí obed na 12:00. Ja na také šaškárne tiež nie som a keďže mám už 20 rokov svoju rodinu tak aj mama si musela zvyknúť že keď býva s nami tak ten obed zje sama keď ho chce o 13:00, na kvalite vzťahov a trávení spoločného času nám to neuberá.

 
caira
caira - 18.9.2013 9:29

magatao: smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47

 
magatao
magatao - 18.9.2013 9:25

Nedělání opiček taky schvaluju. Ono to v podstatě nešní o tom jíst ve stejnou dobu, ale dát tomu druhému najevo, že si toho váží, že pro něj uvařil. I když si to třeba sní jindy :-)

Vyrůstala jsem v patriarchálním systému rodiny, kde ženský makaly na dvě směny (v práci a doma) a považovalo se to za samozřejmost, zatímco chlap se musel oslavovat, když jednou za uherák vyměnil žárovku. U dědů jsem nezažila nikdy, že by babičkám za jídlo poděkovali, můj otec už to aspoň sem tam pochválil, když mu to hodně chutnalo. Jsem fakt ráda, že já mám chlapa, se kterým sice taky ne vždy jíme společně, protože se časově míjíme a podobně, ale kterej mi za každý jídlo poděkuje a pochválí ho, a to i přesto, že se mi ho třeba povede zkazit. :-)

 
Monik
Monik - 18.9.2013 9:15

sharon: No, trohu jo smajlik - 68 Hlavne ze ma reci, ze je Misa sto let za opicema a pritom on je jeste dal smajlik - 42

U nas se taky za jidlo dekuje. Teda myslim v puvodni rodine u moji mamky. Jsem naucena, ze ji podekuju, reknu, ze to bylo dobre a dam ji pusu. Prijde mi to hezke.

ted jsem si vybavila, ze me obcas trochu stve manzel, ze vstane od stolu a necha tam talir a nerekne ani bylo to dobry. Ale nastesti to neni tak casto a vetsinou umi jidlo pochvalit v prubehu. Ale podekovat skoro nikdy.
Teda ne ze by me to tak trapilo, ale spis jsem si ted v te souvislosti vybavila tchyni, ktera prudi nase deti uplne pri kazde priezitosti se sluvkem prosim a dekuji, zacina s tim byt uz uplne posedla a dcera to kvuli tomu prestala rikat uplne, protoze ji to totalne zprotivila. Ale porad se ohani tim, jak preci vychovala dve deti! A pritom jeji syn nema ani navyk podekovat za jidlo smajlik - 26

 
IVUSKA 56
IVUSKA 56 - 18.9.2013 9:08

sharon: Když byly děti malé tak se naučili říkat "děkujeme za jídlo, bylo zdravé a doma dělané, dalo nám zdraví a sílu". To se naučili od svých sestřenic z ciziny a my to dodnes říkáme i jako dospělí trochu s nadsázkou, ale myslíme to vážně.

 
sharon
sharon - 18.9.2013 9:03

Monik: říkám že je to neandrtálec......smajlik - 68

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-104
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77046.
    Archiv anket.