Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

kdy ti kuřáci přijdou na to že by jim mohli stačit ty jedy co vydejchají ze vzduchu z výfuků a podobně. Když smrdí cigárama chlap je to protivný ale když ženská je to odporný a pro takovou já říkám je škoda jakýkoli parfém.....ale jinak ať si ve svém každý dělá co chce , hlavně ať mě svým smradem neobtěžuje.......a dítě bych do takového prostředí nedala, se smradlavou babičkou tak na hodinku do parku....tečka ! dítě se vyběhá a babka vysmrádne......

Nechte teoretičku dýchat její cigaretový smrádeček.
Každý máme právo na svůj názor i na svá trápení. Její alergie na ovoce taky není žádný medík.
Moje matka taky kouřila, i když jen v kuchyni a skoro 50 let. A kdyby cigatetky tak nepodražily, určitě by báňala i teď. Její plíce byly a jsou v pořádku, horší to je s námi, jejími dětmi. Mohu jen připsat, že její vůle skončit s kouřením byla velmi silná a dokázala to právě u mě doma na roční návštěvě. Ač mohla kouřit na terase podle libosti, popelník tam stále stojí dlouhé roky. ... Nutno připsat, že máti se za ten čas úžasně vyčistila kůže, zbělely zuby, nehty dostaly novou barvu... Ale to přece není nic nového. Že je to nezdravé, víme všechny. Že to někomu škodí a jinému nikoliv, i to je známé. Zajímavý článek je na: http://zdravi.doktorka.cz/sedm-emoci-dle-cinske-mediciny/
Tak jako tak... volím nekuřáky.

Teoretik: Ale tady NIKDO, ani Darja v článku, nemluví o tom, že by babička neměla kouřit u sebe doma. Darja řeší, jak jí říct, že k ní kvůli tomu její vnučka nesmí na návštěvu - a na to zas má plné právo Darja, rozhodnout, v jakém prostředí její dítě bude či nebude pobývat. Stejně tak má právo říct, že jí samotné je z cigaretového kouře špatně a do zakouřeného prostředí chodit nebude. Já bych třeba taky k takové tchýni na návštěvu nechodila. Ráda bych se s ní viděla někde venku nebo ji pozvala k sobě, pokud by vydržela po dobu pobytu v mém domě nekouřit, ale do prokouřeného bytu bych za ní nechodila.
A k tomu "Jsou nekuřácká pracoviště a prostory." a "můj dům, můj hrad" - my jsme třeba léta pořád dokola prosili v paneláku sousedku o patro níž, aby když jde v létě kouřit na balkon na nás nejdřív zakřičela, abysme si stihli zvřít okno a nešel nám kouř do bytu - neudělala to ani jednou. V zimě nás permanentně vyuzovala přes stoupačky v jádře, asi chodila kouřit na záchod. Takže můj dům, můj hrad ano, ale to bys ho musela mít perfektně odizolovaný. Máš? Nebo kouřem obtěžuješ sousedy? A to že nějaký prostor není zákonem vyhlášený nebo provozovatelem označený jako "nekuřácký" si taky kuřáci velmi rádi vykládají tak, že je tedy kuřácký a když je někdo požádá, aby s cigaretou třeba poodešli, začnou být nepříjemní. Tohle ti připadá správné? Mně ne. Prostě kouření je něco, co si člověk dobrovolně zvolí a co okolí s velkou pravděpodobností bude obtěžovat - měl by se tedy chovat slušně a dbát na to, aby neobtěžoval a ne si vymrčovat, že on si může dělat, co chce a přizpůsobit nebo odejít má nekuřák. Pokud toto dodržuješ, tak vpořádku, ale z tvých zapšklých příspěvků mám spíš dojem, že jsi ten typ, který má právo kouřit a nekuřáci si mají táhnout do vyhrazených nekuřáckých prostor. Tenhle přístup mi připadá pokroucený.

Já jsem z nekuřácké rodiny,manžel kouří(dnes už jen dýmku...),ale nepamatuji se,že by to u nás smrdělo kouřem!Děti dlouho nevěděly,že jejich otec kouří,před nimi to nedělal.Přesto syn kouří,dcera ne.Z naší původní rodiny kouří jen sestra(byli jsme 4 děti.)Já nemám ráda jakýkoliv smrad,ale většině se dá utéct,kuřákům moc ne.Má nej-kamarádka taky kouří a někdy mi vadí,že od ní přijdu načuchlá,ale v bytě nemá smrad a když hlídá,tak vnoučatům rozhodně nečudí pod nos.Jo a pro Teoretika: nemám pocit,že se tady mladší navážejí do starších-myslím,že zde panuje pravá demokracie,na rozdíl od jiných podobných diskusí....A vytahovat se zdravím: to je velmi ošidné-doteď bylo zdraví a pak najednou ze dne na den nebude!!!!

Markýza: já už si teď pamatuju na to, abych do hospody nechodila v bundě nebo v kabátě, nechávám si to v autě. V té hospodě se to asi jinak nedá, ale co mám kamarády kuřáky, tak jsou většinou ohleduplní a ptají se, jestli si můžou zapálit.
Já to beru jako jednu z mnoha neřestí, prostě každý máme něco. Znám i dost nekuřáků, kteří mají zase jiné zlozvyky a taky tím lezou druhým na nervy, jenže si to nedokáží přiznat Je to všechno o toleranci a diplomacii

punh: tohle to vadí i mně - to že když někde sedíme s kamarádama, tak pak letí všechno do pračky (jednou jsem si vzala nepředloženě kožený kabát ) a já pod sprchu - a to jsem kuřačka - teda já jsem ta hnusná kuřačka, co ohuluje sousedům prádlo a smrdí jim pod okny oni mi zas dupou nad hlavou a schválně s něděli ráno - v půl sedmé, šoupe nábytkem a vysává plovoucí podlahu - jsme si kvit.
jestli mi začne něco sypat na balkón, tak ať si raději nenechává u vchodových dveří kočárek

sama jsem nekuřák, ale pro kuřáky mám pochopení, mám mezi mini hodně přátel. Ale jinak mi taky vadí, když si jdem někam sednout a všechno mi pak smrdí cigaretovým kouřem

Jarča*: A nebo bude řešit, kdo ji pohlídá a aby zároveň holka nebyla jak uzenka.
Když já prostě nedokážu pochopit, proč je dávka nikotinu důležitější než kdokoliv jiný. V tomto případě vnučka.

Jarča*: člověk musí být trochu diplomat, jinak to nejde. Pokud je babička jinak OK, tak by bylo škoda pro všechny kdyby k ní dcerka nemohla

Markýza: ano, to je taky možné. Teď si Darja vymýšlí důvody, proč dcerka na návštěvu nemůže. Za pár let, až třebas bude chodit do práce, by možná byla za občasné pohlídání ráda, ale je otázka, jestli bude mít babička ještě zájem

Zaffira: Já přeci netvrdím, že by kouř neměl lidem vadit. Jsou nekuřácká pracoviště a prostory. O tom žádná. Tam se ráda přizpůsobím, nebo tam raději nepůjdu. Ale rozlišuji můj dům, můj hrad. Ten jsem si vytvořila, celý život jsem si vyvtvářela mně vyhovující prostředí a zabezpečovala se na stáří. Jsou i takové babičky, které pro své dětičky obětují cokoliv. Že taková nejsem ? Ale vždyť je i jiná možnost pomoci. Např. dodnes pracuji a nevadí mi vůbec finanční sponzoring a už si vůbec nedělám nárok na to, abych přikazovala co si za korunky ode mne mají koupit. Prostě jsem tu svoji smečku před časem /a ne předčasně/ nechala žít po svém. Vždyť oni mají své názory a problémy s dospívajícími dětmi a vychovávají je v úplně jiné době. Že bych je řešila jinak? Možná ano, možné ne. Moje heslo . žít a nechat žít.

talenka:

no já to vidím tak, teď tady "Darja" píše, že nechce ke tchýni dávat dceru. Ať nedává, za dva roky tu bude psát, jaká je tchýně zlá, že nechce hlídat vnučku

A ohledně kouření a ovoce, souhlasím s holkama. Když se někdo láduje třeba i shnilým ovocem, tak to vadí akorát tak jemu samotnému, ale ne širokému okolí. U kuřáků - těch bezohledných, zas nechci všechny házet do jednoho pytle - to s ním dýchá spousta lidí okolo. Japonskej prach bych nekomentovala vůbec . Ale ať si každej dělá, co mu je libo, jen pokud to má dopad na ostatní, musí počítat s tím, že se s ním třeba nebudou chtět stýkat . Co ale nechápu už vůbec - že někdo vědomě škodí svým nejbližším, těm, které by měl mít rád ze všech nejvíc, a obhajuje to nějakým právem a zvyklostma
A to prosím nejsem mladá, považuji se za střední generaci v druhém poločase

Teoretik: Nepřeháněj. Je nás dost, které jsme docela blízko důchodu, a máme problém s kuřáky. Tedy pokud čudí v naší blízkosti. Kuřáci mi smrdí. Ne ti, co dají maximálně pět denně někde na dvorku, o těch to ani nemusím vědět. U kolegy poznám po čichu, jestli byl v kuchyňce nebo měl rauchpauzu. Jsem ráda, že už konečně můžu jít na pivo s kamarády a nemusím pak prát i kostým a týden větrat kabát. Nekuřácké prostory v restauracích jsou skvělý nápad. Kouření stavím na roveň dloubání se v nose – u malých dětí to ještě pochopím, ale proč si starší myslí, že je to v pořádku? Když už se té drogové závislosti nedokážete zbavit, tak aspoň neútočte na ty, kterým jí otravujete život.