Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Užít si při návštěvě restaurace luxusu perfektního servisu, báječného jídla a příjemného prostředí? Žádný problém. Restaurací, kde jsou tyto atributy samozřejmostí, bychom v dnešní době našli celou řadu. Problém ale nastává ve chvíli, kdy s sebou chceme vzít také své potomky. Baby friendly restaurací sice pomalu přibývá, ale stále je velké procento těch, které děti jednoduše nechtějí. Ale proč? Pojďme se ale podívat na tři nejčastější argumenty restaurací i hostů, proč je malé děti v restauraci tak obtěžují.

1. Děti v restauraci vítáme, ale naše restaurace je hlavně pro dospělé

Tak taková je odpověď řady majitelů restaurací, když jim položíte otázku, zda jsou děti v jejich restauraci vítané. Takže jak to vlastně je? Děti vítáme, ale měli by raději přijít jen rodiče? V tomto ohledu bohužel zaostáváme za jinými evropskými zeměmi. Tam si majitelé uvědomují, že i malý zákazník je zákazník. Nejsou to totiž děti, které rozhodují o tom, kam se půjde do restaurace. Jsou to rodiče. A pokud jsou rodiče s návštěvou restaurace spokojeni, rádi se tam s dětmi vrátí znovu. Ve výsledku vede tato situace ke spokojenosti všech, tedy i majitele, protože každý rodič jistě takovou restauraci rád doporučí dál.

2. Děti jsou neposlušné a obtěžují ostatní hosty

Noční můra nejen restaurací, ale i řady zákazníků. Řev, nekontrolovaný pohyb a častý nezájem rodičů o uklidnění svých potomků, pokud zlobí, to jsou časté argumenty restaurací i zákazníků proč se na malé hosty dívají skrze prsty. „V Kanadě není nic neobvyklého, že sedíte v restauraci a ke stolu za Vámi přijde dítko od vedlejšího stolu. Nikdo se tam nepohoršuje nad tím, proč si rodiče svou ratolest nehlídají, naopak,“ popisuje poměry v Kanadě Pavel Suchánek, majitel restauračního concierge Alakarte.cz, který žil v Kanadě celých 12 let. Bohužel v Čechách na to moc zvyklí nejsme. A tak se můžeme setkat i s takovými názory, že děti do restaurace nepatří, v extrémnějším případě, že by bylo vhodné, aby na restauracích bylo podobné označení jako v případě kouření, tedy „děti vítány“ a „dětem vstup zakázán“. Pokud bychom sklouzli až do této roviny, asi bychom měli začít přemýšlet také o tom, že bychom měli mít právo požádat o odchod z restaurace také dospělé, kteří se u stolu baví příliš hlasitě a obtěžují tím ostatní návštěvníky.

3. Maminky s dětmi málo utrácejí“

Další argument majitelů restaurací, proč nechtějí děti v restauraci, netkví ani tak v samotných dětech, ale v maminkách, které prý v restauraci stráví spoustu času, ale jejich útrata je minimální, protože jdou takzvaně s kamarádkou na kávu. Ale nejsou snad restaurace místem, kde se setkáváme s přáteli, dáváme si dobré pití a dostane se nám příslušného servisu? Zdá se, že skutečný problém není ani tak v maminkách jako opět v samotných dětech, jejichž přítomnost prostě řadě restaurací vadí.

Lze stav v českých restauracích řešit?

Možná by celkově stačilo jen trochu více tolerance a vstřícnosti, a to ze všech stran. Ano, restaurace není hřiště a v případě, že zákazníka chování dítka u vedlejšího stolu výrazně obtěžuje, není nic nejjednoduššího než upozornit rodiče. Na druhou stranu, každý rozumný člověk by měl být schopen pochopit, že to, aby děti seděly jako přikované u stolu a ani nepíply, to po nich snad ani nemůžeme chtít. Pro to, aby se situace trochu změnila a restaurace začaly o malých strávnících více přemýšlet, vznikl festival z dílny Alakarte s názvem Děti v restauraci www.detivrestauraci.cz.