Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Magazín pro Šťastné ženy

 

Jsem feministka a mé nároky jsou přehnané?

Jsem feministka a mé nároky jsou přehnané?

Milá redakce, zajímal by mne názor čtenářek na současné postavení žen ve společnosti. Často se totiž setkávám s označením feministka, které je adresováno přímo mně. Přitom já se jako nějaká bojovnice za ženská práva, která cupuje muže na kusy, necítím.

Je mi dvaatřicet let a jsem stále svobodná. Bez mučení přiznám, že nikoli dobrovolně. Po hezkém vztahu velmi toužím, ráda bych měla i dítě. Cítím, že mi utíká čas a začínám trochu panikařit. Mám strach, abych něco neprošvihla a pak už nebylo pozdě. Máma, sestra i kamarádky mi říkají, že jsem moc náročná, ať si prý dám pozor, nebo budu přebírat tak dlouho, až přeberu. Myšleno chlapy.

Jenže já si nemůžu pomoct. Měla jsem samozřejmě několik vztahů, se dvěma jsem dokonce žila ve společné domácnosti, ale pokaždé to krachlo. Oba ode mne odešli s tím, že jsem na ně moc náročná, chytrá, inteligentní, soběstačná. Šokovalo mne to.

Ano, jsem taková, ale považuji to za něco úplně normálního. Přece ze sebe nebudu dělat nějakou nesvéprávnou blbku jen proto, aby se můj partner cítil víc jako muž. To je nesmysl. To, čeho jsem dosáhla, mi nespadlo do klína samo, musela jsem na sobě tvrdě makat, vystudovala jsem vysokou, teď si při zaměstnání dělám druhou. Mám zajímavou a finančně dobře ohodnocenou práci, nepotřebuji se někomu pověsit na krk a dělat ze sebe chudinku, která by bez něj zahynula.

Možná vám taky připadám přehnaně sebevědomá, ale není to tak. Asi tak působím, ale ve skutečnosti jsem hodně citlivá a zranitelná. Jenže život mne naučil nedávat své slabiny najevo, protože okolí toho často dokáže zneužít. Tak radši nasazuji masku tvrďačky a dělám, jak mne nic nerozhází.

Jenže rozhází. V poslední době si čím dál víc uvědomuji, že na sobě musím asi něco změnit, jinak zůstanu do smrti sama, bez partnera, bez dítěte. Zvlášť to dítě mne poslední dobou hodně bere. Už před třemi lety jsem si říkala, že by bylo fajn, kdybych ho měla, ale v posledním roce je to doslova hormonální smršť. Bohužel, celou dobu jsem sama. Poslední vztah skončil před rokem a půl a od té doby nic. Ani nějaká rychlovka nebo nárazovka, něcofeministka nezávazného, jestli mi rozumíte. Nic takového, jsem skutečně sama a vadí mi to čím dál víc.

Jenže je to se mnou asi těžké. Když o mne nějaký muž projeví zájem, pozve mě na večeři nebo do kina a tak, většinou je odpálkuju hned, případně dojde jen k té jedné schůzce.  Mám jasnou představu, co by měl můj partner splňovat a nechci z ní slevit. A jsem docela vycvičená a citlivá na různé varovné signály, které jsem se naučila nebrat na lehkou váhu. Potřebuju chlapa, který má především charisma, něčím mne upoutá, zaujme, budu ho mít proč obdivovat a vzhlížet k němu. Ale dneska snad už takoví ani nejsou.

Ani nevím, jestli chci nějakou radu, spíš by mne zajímal názor žen na partnerské soužití. Moje máma říká, že ženská musí sama sebe vždycky trochu zapřít, jinak to nemůže fungovat. Mně to připadá docela šílený. Proč bych měla ze sebe dělat něco, co nejsem? Jak to máte ve svých vztazích vy?

Romana


16.1.2012   Rubrika: Život a vztahy   |   Komentářů 109   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Jsem feministka a mé nároky jsou přehnané?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-108
Heather
Heather - 16.1.2012 11:24

Já jsem taky feministka v tom smyslu, že bych si nikdy nenechala líbit od chlapa, aby se ke mně choval bez úcty a snažil se prosazovat na můj úkor nebo mě posílal k plotně, mám taky vysokou školu, jsem pyšná na to, že jsem se po smrti manžela dokázala sama postarat o dvě děti tak, aby netrpěly žádným nedostatkem, jsem zvyklá si platit svoje účty sama... přesto jsem nikdy neměla problém s chlapy, myslím ve smyslu dlouhodobých vztahů.Ono to je taky o empatii a o umění se k těm chlapům chovat, svoje si můžeš prosadit i jinak, než že jim hned vpálíš svoje vzdělání, náročnost a požadavky a budeš je neúprosně lustrovat a odškrtávat si v duchu body, které (ne)splňují. Říká se tomu ženská diplomacie a to je to, o čem mluví tvoje máma. Nemusíš ze sebe dělat nic, co nejsi, jde o způsob, jakým dosahuješ svých cílů a jak působíš na muže.

 
Bellana
Bellana - 16.1.2012 11:23

Nezaráží mě, že chce mít muže, ke kterému chce vzhlížet, i když to není šťastná formulace. My jsme rovnocennými partnery a svého manžela si vážím za to, že je takového rovnocenného vztahu schopen. A dost k němu "vzhlížím" ve věcech, kterým nerozumím, třeba výtvarné, umění. Nemohla bych žít s trumberou jako byl Kuba v krkonošských pohádkách. Ale hlavně ne s takovým, který by mě ponižoval, aby si připadal lepší. Najít takové není tak snadné.

 
caira
caira - 16.1.2012 11:18

Kassy: smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47 co dodat...

 
caira
caira - 16.1.2012 11:17

a....: no jo, ale slečna jaksi taksi nepíše ani o jedné věci, ze které by byla schopna ustoupit..
a ty sama také popisuješ kompromis, jen tomu říkáš jinak smajlik - 56

 
Bellana
Bellana - 16.1.2012 11:13

tetička: Tebe bych za tchyni ani snachu nechtěla ani za nic. Co je špatného na tom, že někdo má radost ze vzdělání a je ochoten pro to i něco udělat? Moje budoucí snacha bude mít dvě VŠ, moje tchyně byla vysokoškolská kantorka, a obě to jsou fajn ženské. Snesu se i s těmi, co mají základní vzdělání, ale vrozený intelekt a chápou, že jsou ženy, kterým nestačí umět dobrou svíčkovou a nevidí smysl své existence v nablýskaných oknem a v nadávání na to, jak manžel a dětí nedokáží ocenit, jak se pro ně obětují.

 
tornado-lou
tornado-lou - 16.1.2012 11:12

a....: z toho jak to slecna popisuje, mam pocit, ze ceka, ze jejich seznameni bude doprovazet zpev andelu, ruzovi ptacci, paprsky slunce, ona podklesne v kolenou a to bude ON. a kdyz se tak nedeje, tak uz se s nima podruhe nesejde. smajlik - 26 a takhle mohla spoustu chlapu minout, protoze nektery veci se proste ukazuji az na druhy pohled. napr. mohla minout superchytryho chlapa, kterej je ve svem oboru hvezda proste proto, ze je malomluvny.
vzdyt ona vlastne ani neni ochotna hledat to, o cem tak presne vi, ze chce. prvni sanci da malokomu, druhou nikomu.

 
Kassy
Kassy - 16.1.2012 11:12

a....: Ano, právě jsi popsala princip kompromisu smajlik - 27
Ale Romana nepíše nic o tom, jestli a v čem by byla ochotná ustoupit, zato má plný článek keců o tom, jak je náročná, jak má jasnou představu a jak pozná "varovné signály" už předem. Zajímalo by mě, jaké varovné signály. Dělá to na mě dojem, že jaksi postrádá tu kategorii "tohle sice chci, ale není to tak zásadní, abych nemohla ustoupit, pokud to je zásadní pro partnera a chce to jinak". A bez toho žádný vztah fungovat nemůže. Protože Romana říká, že ze sebe přece nebude dělat někoho jiného, ale na druhou stranu to nemůže čekat ani od partnera. Budovat vztah na tom, že "ty naplníš všechny moje potřeby a já se na ty tvoje z vysoka vykašlu", to prostě nejde.

 
Kočkomilka
Kočkomilka - 16.1.2012 11:10

Soužití lidí je o kompromisech, o hledání cesty přijatelné pro oba.Jednou sleví ten,podruhé onen. V tvém věku už není moc z čeho vybírat. Tvé vrstevníky uloví ty, které nemají tak veké požadavky a dají muží najevo, že on je ten nejlepší,nejšikovnější,nejchytřejší atd. Starší budou asi se závazky. Nezavrhovala bych nápadníky hned po 1.schůzce a moc bych neřešila vzdělání. Můj muž taky nemá VŠ,ale je ohromně šikovný a má obdivuhodné znalosti dějin, je sečtělý a ve společnosti většinou baví všechny. Je dobře, že jsi ekonomicky nezávislá,ale nedávej to najevo, zkus být "obyčejnou" holkou.

 
Stanik
Stanik - 16.1.2012 11:10

a....16.1.2012 10:51: souhlasim.smajlik - 75

 
Stanik
Stanik - 16.1.2012 11:06

moje mama taky rika, ze zenska musi se sam azaprit.. ale neni to tak. Nevim, proc bych nekomu mela lezt do zadku, nebo delat tanecky a byt "krekem, co otaci hlavou"... dekuju , to radsi nic. Nastesti je muj chlap normální a neche domaic putku, nebo sluzku, ale rovnocennou partnerku.

 
Verera
Verera - 16.1.2012 11:03

a....: Někdo tomu říká kompromis, někdo volba, ale podstata je stejná. To jak to popisuješ může fungovat.
Pro každého je něco podstatné, něco míň důležité, takže se dohodnou na tom, co je pro oba přijatelné.

Průšvih je, pokud každý trvá na tom, že je pro něj všechno důležité a odmítá poslouchat druhého a brát v úvahu jeho názor. Nebo pokud to CHCI není korigováno zodpovědností a ohledy na partera.

Pokud chci psa a přitáhnu domů vlčáka, i když partner má panickou hrůzu ze psů nebo pokud si koupím něco drahého protože to chci a přitom nemáme na nájem, tak to je chování rozmazleného děcka, v takových případech se na kompromis vykašlat nedá, pokud si člověk chce ten vztah udržet.



 
a....
a.... - 16.1.2012 10:51

caira: A to jako proč? Pokud to pro mě má zásadní význam, tak to samozřejmě CHCI, pokud to není zásadní, tak od toho mohu ustoupit.

 
a....
a.... - 16.1.2012 10:50

caira: Ale to je o těch prioritách!. Stejně tak při výběru partnera máme své priority- slečna chce chlapa na úrovni, který má charisma, neříká, že musí být krásný, že musí spolupracovat na domácích pracích, že musí být nadstandardně finančně zajištěný..atd. Prostě to má být inteligentní chlap na úrovni, který má charisma, to jsou ty priority, vše ostatní je věc k diskusi...

 
caira
caira - 16.1.2012 10:43

a....: v manželství a ani v partnerství si nemůžeš dupnout: JÁ CHCI!
Pak to nefunguje, pak lidi nežijí spolu ale vedle sebe .. a to už není partnerství/manželství.. to je jako život na koleji nebo na podnájmu... prostě se sem tam potkáte...

 
Verera
Verera - 16.1.2012 10:40

Hm, připadá mi, že tady je spousta požadavků na partnera a jeho vztah k tobě. Jestli tedy tohle všechno vyžaduješ, jsi schopna to ve stejné míře partnerovi poskytovat?
Pokud chceš aby tě partner bral takovou jaká jsi a respektoval, musíš totéž dělat u něj.
Zkus si své požadavky setřídit na ty zásadní a na ty, u kterých bys mohla slevit,protože asi všechno co chceš nenajdeš. A možná časem zjistíš, že to nebylo vůbec tak důležité, jak se ti zdá teď.

Partnera by sis měla především vážit. Třeba časem zjistíš, že není nutné, aby měl vysokou školu a byl středem zájmu ve společnosti, že úplně stačí, že se máte spolu o čem bavit , že mu nepřipadá divné podílet se na chodu domácnosti, že respektuje tvoji samostatnost, ale pozná chvíle, kdy potřebuješ jeho oporu.

Taky jsem ráda samostatná, nesnáším takové ty hry na oblbnutí a udržení chlapa, odmítám se přetvařovat. Trvalo mi 4 roky než jsem přišla na to, že ten kluk, kterého jsem po seznámení zamítla jako zcela nepřijatelného je ten, se kterým chci být celý život (naštěstí jsme se vídali v partě). A po 18 letech jsem názor nezměnila.

Dvě vysoké školy mám taky, manžel žádnou, to je průměr jedna na osobu, myslím, že vzdělanost v naší rodině je na dobré úrovni smajlik - 68

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-108
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77048.
    Archiv anket.