Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Mám přítele, jsme spolu už sedm let. Já bych se vdávat chtěla, ale on se do toho nějak nehrne. Jak přijde řeč na svatbu (většinou rozhovory na toto téma vyprovokuju já), uhýbá a říká, že to úplně nevylučuje, ale zatím ne. Není mi to příjemné, ale snažím se nedělat na něj nějaký nátlak. I když…

Jenže teď je situace jiná. Společně jsme se rozhodli, že budeme mít dítě, vysadila jsem antikoncepci a po čtyřech měsících otěhotněla. Je mi dvaatřicet, takže jsem možná měla už nejvyšší čas. Naivně jsem se domnívala, že až otěhotním, přítel svůj postoj ke svatbě změní. Nestalo se, pořád si stojí za svým. Teď jsem v pátém měsíci a sňatek je v nedohlednu.

Příteli jsem řekla, že v případě, že se naše dítě narodí do mimomanželského svazku, bude mít příjmení po mně. A jemu se to vůbec nelíbí, prý on je táta a dítě se vždy jmenuje po otci. Měli jsme na toto téma poměrně ostrou výměnu názorů, kdy já si stojím za svým. Já budu s dítětem chodit po doktorech apod. a nechci, abychom měli rozdílná příjmení. Řekla jsem příteli, že jestli chce, aby mělo dítě příjmení po něm, tak jedině svatba a pak se budeme jmenovat všichni stejně. Ale že rozhodně nepřistoupím na to, aby on a naše dítě se jmenovali jinak, než já.

No, nebyla to příjemná debata, hlavně nikam nevedla. On si mě prostě teď vzít nechce, i když není schopen to nějak racionálně vysvětlit. Ale tvrdí, že mě miluje a na naše dítě se moc těší. Nakonec to rozštípl tím, že řekl, že dobře, když to bude holka, ať s jmenuje po mně, ale kluk bude mít jeho příjemní a basta.

A já teď nevím. Možná jsem pod vlivem těhotenských hormonů a moc si to beru, ale rozhodně nemám v plánu mu na tento model přistoupit. Naše dítě se prostě bude jmenovat po mně, a to bez ohledu jestli to bude syn nebo dcera. Mám v tom jasno.

Jenže když o tom mluvím s někým jiným, většinou se lidi podivují, i jim připadá správné, aby se dítě jmenovalo po otci. Prý jsem zbytečně dětinská.

Co si myslíte vy? Taky vám připadá můj požadavek nemístný? Co byste dělaly na mém místě, kdybyste čekaly dítě s mužem, který si vás nechce vzít? Já vím, že jsem si to asi zavinila sama, že jsem na plánování miminka za těchto podmínek přistoupila, ale po dítěti jsem toužila už hodně let a pomalu se začínala bát, že ho nikdy mít nebudu.