Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Vím, že jste tady ženy různých věkových kategorií, možná se z vašich názorů dopátrám, proč se moje maminka chová tak, jak se chová. Já se za ni totiž začínám tak trochu stydět a nechce se mi s ní nikam společně chodit.

Je mi osmadvacet, mámě je jednapadesát. Vždycky jsme spolu měli docela prima vztah, máma byla taková moderní, mladistvá, co ji znám, tak pořád vypadala mladší, než ve skutečnosti. Ona si toho byla vědoma a samozřejmě jí komplimenty na toto téma dělaly dobře.

Jenže teď, co se jí přehoupla padesátka, se snad zbláznila. I když, jak jsem psala, vypadala vždycky na míň a vypadá tak stále, nikdy nebyla nějaký blázen do kosmetiky a tak. Až teď. Je najednou jako posedlá, podle mě to přehání. Jakoby se bála, že už najednou nebude mladá a svěží. Možná k tomu přispělo i narození mého synka, jejího prvního vnuka. Když jsem poprvé použila slovo „babička“, úplně zkameněla, i když se snažila nedat to najevo.

A co tedy vlastně dělá a jak se chová? Podle mne jako blázen. Každé dva týdny lítá na kosmetiku, do kadeřnictví, najednou má gelové nehty, chodí cvičit /mmch, postavu má perfektní, kam se na ni já po porodu hrabu). Pořídila si kompletní šatník ve stejném stylu, co nosím já ve svém věku. Ona však jde ještě dál. Sukýnky do půlky stehen, obepnuté džíny, obtažená trička a „natlakovaná“ prsa deroucí se z výstřihu.

Nevím, jak to napsat. Mám ji samozřejmě ráda, je to moje maminka, ale ona prostě vypadá směšně. Ano, postavu a vizáž má na jedničku, že překročila padesátku, by jí nikdo nehádal, ale taky nevypadá na pětadvacet.

Několikrát jsem jí jemně naznačila, že to, co má na sobě a jak je nalíčená, se k jejímu věku už asi moc nehodí, ale smrtelně se urazila, takže si poznámky na toto téma radši odpustím.

Asi mi řeknete, že mi do toho, jak žije a jak se obléká moje máma, nic není. Částečně je to asi pravda, ale zkuste se nad tím zamyslet i z té druhé stránky. Je mi kolikrát opravdu trapně, když jdeme někam společně a ona veze kočárek, tak třeba potkáme někoho známého a ona okatě žertuje na téma, že je to dítě její, že by z fleku mohla být jeho maminka.

Snažila jsem se nad to povznést, ale nejde mi to. Stačí, aby máma přišla a já viděla tu kraťounkou sukýnku a prsa z výstřihu a je mi trapně. Myslíte, že je takové chování normální? Že jí to přejde a začne se oblékat a chovat přiměřeně svému věku?