Vlastní máma mě podrazila
.jpg)
Asi jsem plná emocí a nedokážu uvažovat nějak rozumně, proto bych vás chtěla poprosit o názor na mou situaci. Docela dost jsem se totiž pohádala se svou mámou, je to mezi námi teď hodně napnuté a nejsme schopné se domluvit. Každá z nás si myslí, že je v právu.
Je mi dvaatřicet let, mám dvouletou holčičku a jsem rozvedená. Manžel od nás odešel krátce poté, co se malá narodila. Máma mi nabídla, že až budu potřebovat a budu se chtít vrátit do práce, převezme na sebe hlídání. Je v invalidním důchodu, ale celkem vitální, je taky sama, rozvedená, připadalo mi, že pro ni hlídání vnučky bude přínosem.
S dcerkou jsem zůstala doma rok a půl, pak už mne finance donutily vrátit se do práce. A tak jsme s mámou najely na systém: já ráno přivezu Anetku k babičce a odpoledne si ji vyzvedávám. Zaměstnavatel mi přistoupil na šestihodinovou pracovní dobu, což jsem ráda. Finančně je to celkem slušné, v pohodě zvládám a každý den od tří hodin jsem už zase se svou dcerkou.
Takhle to fungovalo půl roku a najednou mi máma oznámila, že od nového roku už nemám s hlídáním počítat. Rozhodla se, že si od ledna najde brigádu a začne si k důchodu přivydělávat. Už prý má i něco předjednaného.
Pro mne je to šok. Čára přes rozpočet. Zkusila jsem najít řešení, které by mohlo vyhovovat nám oběma. Rozšířím si pracovní dobu na plný úvazek a za hlídání jí budu platit, v podstatě by to měla jako přivýdělek. To nechce, musela by se prý propadnout hanbou, kdyby si brala peníze za hlídání vlastní vnučky. Další návrh, aby si tedy našla brigádu až na odpoledne a večer shodila s tím, že to by asi těžko zvládala, mít od rána na starosti dvouleté dítě a pak jít ještě pracovat.
Zkrátka a dobře, myslím, že už takhle každý den prostě hlídat nechce. Asi se vnučky nabažila a každý den se o ni starat, o to už nestojí.
Jsem z toho docela rozhozená. Jsem s malou sama, když se vrátím na rodičovskou, nevyjdu. Jesle u nás stojí přes šest tisíc korun, na to nemám, navíc si myslím, že by byla Anetka často nemocná a měla bych problém v práci. Asi mi nezbude, než si najít nějaké jiné hlídání, ale ani to si neumím představit, vzhledem k tomu, že chůvy berou cca stovku na hodinu, to je sedm set denně, to by se mi v podstatě nevyplatilo do práce chodit.
Snažila jsem se mámu přesvědčit, aby mě v tom nenechávala, že jí s náklady pomůžu, i jí klidně za hlídání nějakou kačku dám, ale je už rozhodnutá. Prý si to mám zařídit sama.
Co si o téhle situaci myslíte vy? Mám právo být naštvaná a rozčarovaná, když mě máma nechala tímto způsobem na holičkách?
19.11.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 82 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vlastní máma mě podrazila
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Lucie, maminka není povinna ti dceru hlídat (a vzhledem k tomu, že hlídá zadarmo, tak si msylím, že pro tebe toho udělala hodně). Nevím kolik je mamince, ale invalidní důchod taky asi nemá jen tak a nemyslím, že se vnučky nabažila, opravdu si myslím, že jí to zmáhá. Jedna věc je mít vnoučátko občas na víkend pro radost a jiná věc je mít ho osm hodin denně, přes nejaktivnější část dne.
Já měla velmi aktivní rodiče, ale děti je taky unavovaly... prostě člověk má v šedesáti úplně jinou úroveň energie než ve třiceti... a musí s ní šetřit....
Upřímně.. také moc mi nesedí věta "asi se vnučky nabažila". Péče o tak malé dítě jen pro staršího člověka přece jen náročné, spíš bych řekla, že je z toho Vaše maminka jednoduše unavená (ať už psychicky nebo fyzicky). Nebrala bych to jako podraz. Možná Vám měla říci na rovinu, že nezvládá .. ale souhlasím s modroočkou, že dala vědět včas dopředu.
Moje maminka mi nechce hlídat děti víc jak 1 hodinu vkuse a já to respektuji. Je to pro ni náročné, vyčerpávající a já nemám právo po ní hlídání vyžadovat. Tímto tedy zcela souhlasím s modroočkou. Jsi máma, tak se starej. Lépe je mít méně peněz a s dítětem být co to jde a ne ho odsunout někam na hlídání.
.JPG){kind=avatar}
Nejsem v invalidním důchodu, ale už bych si netroufla mít starat se sedm osm hodin denně o malé dítě v tom nejčipernějším věku. Vždyť je to často zabíračka i pro mladé ženy. Babička měla dobrou vůli, ale po nějaké době vyhodnotila, že už to pro ni není a dala včas vědět, že už to déle nemůže dělat. Vnučka není její zodpovědnost a dospělá dcera už teprve ne. Dospělá žena se musí postarat o sebe i o své dítě a nečekat že za ni bude její zodpovědnost řešit její matka. Tu dobu, kdy se babička staral, je třeba brát jako velký dar a přestat si připadat jako chudinka, na kterou se matka vykašlala.
Podle mě je Tvoje matka férová - řekla Ti to dost včas, abys mohla najít správné řešení. Nehledala bych výmluvy typu "asi se vnučky nabažila" apod. Chce změnit svůj život, přijít mezi lidi a přivydělat si. Babička se může o vnouče postarat, ale NEMUSÍ. To je povinnost Tvoje. Navíc máš i druhou babičku, ne? Můžeš hledat i jiná řešení ... jedna známá navštívila kostel a tam ji doporučili hodnou paní na hlídaní ... stala se z ní starostlivá teta.
Určitě i Tebe potká podobné štěstí a vyřešíš svoji situaci ke spokojenosti všech. 
1/ manžel neplatí?
2/ manžel nemá rodiče, co by pohlídali?
3/ pokud nebude stonat teď a nabírat imunitu, bude stonat ve škole, což je horší
4/maminka nemá nárok na svůj život? musí skákat, jak pískneš?
5/ proč tě manžel opustil?
jsi velká holka, tak se podle toho chovej
