Prý jsem hysterka. Je to pravda?
.jpg)
Potřebovala bych pohled někoho nezaujatého, protože sama se už v tom celém nevyznám. S manželem se poslední týdny v podstatě pořád jen hádáme a on mi říká, že jsem hysterka a měla bych s tím něco dělat.
Naše hádky, respektive moje předrážděnost, má důvod. Ten má název manželova nová kolegyně. V lednu totiž manžel nastoupil do nové práce, polepšil si jak finančně, tak pracovní pozicí. Najednou je z něj velký šéf a má svou asistentku. A to je ona, to je ten důvod, který mi vzal klidné spaní.
Já jsem na mateřské s půlroční dcerkou, prakticky odříznutá od světa. Bydlíme docela odříznuti od města, naskytla se nám výhodná koupě domku v satelitu v jedné vesnici. Tehdy mi to připadalo fajn, vlastní domek za cenu ani ne dvoupokojového bytu. Původním majitelem byl známý manželova otce, který se snažil dům už dlouhou dobu prodat, ale nebyl úspěšný. Šel proto s cenou hodně dolů a protože my jsme v tu dobu akorát zjistili, že čekáme miminko, nabídl nám to. Ani jsme si nemuseli brát hypotéku, měli jsme nějaké stavební spoření a co chybělo ochotně věnovali oboje rodiče.
Bydlení je fajn, čtyřpokojový, moderní domek, zahrádka, do vesnice kousek pěšky. Do města je to už horší, autobus jezdí, jaks e říká, v úterý a v dubnu. Já nemám řidičák a ani ho mít ze zdravotních důvodů nemůžu. Alespoň zatím, možná se to časem změní.
No a já jsem celé dny v podstatě izolovaná v tom našem krásném domečku. Starám se o malou a o domácnost, až do toho letošního ledna mi to nijak nevadilo. Jenže pak nastala změna. Přišla plíživě, postupně se to zhoršovalo, až situace dospěla do bodu, kdy si připadám jako v pasti a nevím, kudy kam.
Manžel odjíždí každé ráno do práce a vrací se večer. To beru, má to tak spousta zaměstnaných lidí. Jenže u něj hraje velkou roli ta jeho asistentka. Často si píšou smsky a volají i když je doma, údajně prý řeší pracovní záležitosti. Nevím, manžel, když s ní telefonuje, odejde vždycky do patra a o čem si skutečně povídají, nemám tušení. Někdy jsou to ale i hodinové telefonáty.
Další věc, která mi vadí je, že ji ráno vozí do práce a a večer i z práce. Přitom to nemá vysloveně při cestě, musí si kus zajet. Tohle jsem nijak nevyšpinila, on se to ani nijak nesnaží tajit.
Jsem z toho na mrtvici. Jsem celé dny sama s dítětem a strašně mě drtí pomyšlení, že on jak ráno vyjede, tak míří k ní a pak jsou spolu celý den až do včera a ještě mu ona tak dvakrát, třikrát týdně volá večer, kdy je doma. A on místo, aby se tedy věnoval mně a dceři, zaleze si na hodinu do patra do ložnice a tam si s ní vykládá bůh ví o čem. Párkrát se už i zdržel, údajně v práci, prý toho má moc a přišel až o půlnoci. Teď byl :v práci“ i dvě poslední soboty.
Jsem zoufalá. Strašně mi to vadí, když s ním o tom ale chci mluvit, začne na mě řvát, ať se okamžitě zklidním, že se chovám jako hysterka. Jenže já nemůžu. Absolutně s přestávám ovládat, jsem předrážděná a uvědomuju si, že vyvolávám hádky kvůli úplným prkotinám.
Je to začarovaný kruh, ze kterého nějak nemůžu vystoupit. Chtěla jsem udělat vstřícný krok a sama sebe nějak uklidnit a rozhodla se, že se jí představím a seznámím se s ní. Bez ohlášení jsem se tedy jeden den vypravila do města a zašla za manželem do jeho kanceláře. Asi to byla blbost, už bych to nikdy neudělala.
Manžel byl totálně šokovaný, nejdřív mě nechtěl vzít ani nahoru přes recepci, prý se to nedělá. Zahrála jsem to na to, že potřebuju malou nakojit a nakonec neochotně svolil. Přišli jsme nahoru, on, já, malá v mém náručí a tam seděla ta jeho asistentka. Holka o něco mladší než já, takový ten „vystajlovaný“, pěstěný typ. Bylo vidět, že je naší návštěvou pořádně překvapená, připadalo mi, že až rozhozená. Napadlo mě, že možná ani netušila, že má ženu a dítě. Ale to mi přijde jako nesmysl. Manžel nás představil, ošíval se u toho jako puberťák. Opravdu děsná situace. Doma pak se mnou kvůli tomu tři dny nepromluvil.
Co si o tom myslíte? Je normální, že mi blikají kontrolky a mám obavu, že mi manžel s tou asistentkou zahýbá? Jsem z toho na dně, nechci přijít o rodinu, kterou jsme společně založili, nechci, aby malá vyrůstala bez otce a a už vůbec si neumím představit, kdyby mělo dojít k rozvodu, že by si on naši dcerku bral a ona by tím pádem trávila čas i s tou jeho asistentkou.
13.2.2014 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 110 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Prý jsem hysterka. Je to pravda?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Možná by nebylo špatné poradit se v právní poradně, na co mám po rozvodu nárok. Až by se pan manžel dověděl, na kolik ho jeho sekretářka ve skutečnosti přijde, možná začne myslit i hlavou. U mě je to ovšem vůl a pryč od něj.
evropka:
další blb, který neunesl povýšení a lepší plat 
Bellana: DOBRÝ
bobulka: a co se stane, až se ty dvě potkají? Z příběhu je vidět, že pisatelka má hodně nízké sebevědomí. Takže až na ni u stolu (nebo jinde) udělá vystajlovaná slečna sekretářka uražený ksicht a k ničemu se samozřejmě nepřizná, takže to může dopadnout tak, že se jí chudák podváděná manželka ještě i omluví
S tou ženskou bych se absolutně nebavila, nemůžu jí přece dát najevo, že je v něčem důležitá. Pokud chce dělat chlapovi matraci - její věc. Ovšem manželka se všemi nároky jsem JÁ. A navíc MATKA JEHO DÍTĚTE. 
.jpg)
mám chuť mu dát přes hubu
Souhlasím s bobulkou a s Lindou. Opravdu bys chtěla s takovým člověkem zůstat (a byla bys toho schopná)? Chápu, že máte malé dítě. Ale to není vždycky takový problém, jak to vypadá. Problém nastane tehdy, až z tebe se stane zlomená vynervovaná stíhačka a to dítě bude vyrůstat v atmosféře neustálých hádek. Už teď píšeš, že se pořád hádáte. Manžel ti svým jednáním navíc dává velmi okatě najevo, že je mu naprosto fuk, jestli o tebe přijde, nebo jestli bude průšvih, pokud odchází na hodinu pryč, když s ní telefonuje atd. A takový příklad byste chtěli dát dceři takový příklad, že je normální, aby chlap na ženskou kašlal, a ona se stejně neustále starala o jeho blaho? Pak z ní akorát vyroste vyjukaná husička, která si nechá všechno líbit.
Šťastné matky vychovávají šťastné děti. Nešťastné se to nikdy nepodaří 
.JPG){kind=avatar}
Souhlasím s Lindou. Pokud jsi schopná mu toto selhání odpustit, pusť se do boje. Pokud ne, připrav si půdu pro rozchod. Jak se znám, já bych začala se záškodnictvím v rodině. Na rodinných akcích bych nenápadně mluvila o tom, jak je těžce pracovně vytížený, že musí chodit domů až o půlnoci a trávit v práci soboty, jak má neschopnou asistentku, že s ní musí po večerech řešit pracovní problémy. Ne soustředěným tlakem, ale drobná jedovatá práce. Jako tchyně bych se na tohle chytla a svému synovi vysvětlila, k čemu má hlavu. Kdyby nic jiného, aspoň by pak věděli, že za to může on a jeho neschopnost zvládnout hormony.
Ach jo. Zase jeden, co "si nemohl pomoci". Ne, hysterická věru nejsi, manžel naopak řeší svůj milostný románek, který je podle mě evidentní, naprosto nevhodným způsobem. Ale Vando, pokud mu budeš dělat scény, budete se pořád hádat a ty budeš jen brečet a nic nedělat, tak ho najisto ztratíš a ještě z tebe zbude jen uzlíček nervů. Je těžko radit, každý řeší situace podle svého naturelu. Já vidím variant několik, podle povahy.
Možná mě ostatní strhají, ale dovedu si představit, že bych se oblékla moc hezky, upravila podle svého nejlepšího vkusu a vlítla na slečnu asistentku s tím, že si s ní chci promluvit
. Manželovi bych to samozřejmě neříkala. A vidělo by se, co by mi řekla. Dále bych manželovi klidným hlasem sdělila, ať ze mě nedělá idiota, neboť si to nezasloužím a že všechno má své meze, tak ať se nad sebou zamyslí, zda mu připadá normální, jak se v poslední době chová. A že mě tedy ne a že bych byla ráda, aby se víc věnoval rodině.
Další varianta je promluvit jen s ním. Ne z něj páčit, zda má či nemá poměr, to je stejně zbytečný. Ale že se mi to takhle nelíbí, a konstruktivně navrhnout, co a jak změnit. Samozřejmě ho víc zapojit do péče o miminko: když má energii na to, aby krafal s asistentkou, ať popadne kočárek a do lesa s ním. Třeba tam nebude signál.
Každopádně bych se začala vycpávat pro případ nejhoršího, tj. požadovala bych více obnosů na chod domácnosti a tyto bych si odkládala někam do štrozoku, kdyby náhodou ho popadl rapl, ať nejsem s miminkem bez koruny.
Další věc: nechováš se ke mě hezky? Začnu si žít podle svého. Vím, s půlročním to moc nejde, ale brzo bude jako, budeš moci víc ven, najdi si kamarádky a vyrážejte do města, na kávičku a tak. Neseď doma a nebul, to ničemu nepomůže.
Samozřejmě není normální, když tě nechce vzít ani přes recepci, takže: pravidleně navštěvovat. Zanechat manželovi 
na hodinku, dvě hlídat, že potřebuji na úřad (nebo lépe slečně asistentce
).
Opravdu zjevně zmagořil, ale nejvíc se mi na tom nelíbí, že to doma nevykupuje dárky a vlídností, ale útočí a dělá z Vandy b
Hlavně neseď doma, neskládej ruce v klín a pracuj na sobě. Co tě bavilo, dokud jsi byla svobodná? Pokračuj v tom.
.jpg)
Podivam se na to z druhe strany...... co chces ty? Chces aby se vsechno vratilo do starych koleji? Pokud nejaka nevera ci vztah s kolegyni je dokazes mu odpustit (tim myslim 100% a nepripominat pokazdy kdyz se poohlidne za peknou zenskou)? I kdyby se dneska vsechno obratilo tam kde vas zivot byl dejme tomu v listopadu, dokazala bys s dnesni zkusenosti pokracovat v listopadovem zivote? Pokud si odpovis ano tak rad tu mas uz dost jak na to. Pokud si odpovis ne, pokud cervicek bude uz navzdycky hlodat tak holt ti nezbyva nez byt stihacka a casem se stejne rozejdete a nebo mu postav kufry za dvere hned dneska. Ono je sice hezky panovi trosku zneprijemnit zivot (evidentne az doted jsi mu ho velice usnadnovala) ale stoji ti ten pan za to? Chces tohoto pana a jsi shopna odpustit/ zapomenout / ci zit s jeho vadami? A nebo chces jenom soucasny zivot, ac v zapadakove tak pomerne pohodlny. Jestli si odpovis ano na posledni otazku tak pohodlny a prijemny zivot muzes mit v podstate s kymkoliv, k tomu tento examplar nepotrebujes
Hysterka určitě nejsi! bohužel i z vlastní zkušenosti musím říct, že tady se asi opravdu jedná o něco víc. A podle těch znaků, co říkáš (naprosto typický snad ve všech takových případech) to bohužel vypadá docela špatně. Oni spolu třeba (zatím) ani nemusí spát. Ale manžel jí má očividně plnou hlavu zažila jsem přesně to co popisuješ taky, naštěstí to byl ale jen přítel, takže rozchod (ano, kvůli ní). Čím víc ten chlap hysterčí, když na tohle téma jen zabrousíš, a hned reaguje neuměřeně situaci, tím víc si můžeš být jistá, že jsi trefila do černého. A jeho reakce, když jsi za ním přišla do práce? Netřeba komentovat Jenže co s tím???? Já to měla jednoduché, byla to pětiletá známost takže 
. Ale ve vašem případě by to chtělo bojovat. Začít žít trošku sama pro sebe, třeba poprosit rodiče, sourozence, sousedy....aby ti občas pohlídali mimi a šla např. cvičit nebo s kamarádkama na kafčo....aby manžel viděl, že doma nemá jen jistotu, kterou najde večer tam, kam ji ráno postavil
.gif)
PEGG: hezky jsme se shodly
Jééééééééé..
Tak za prvé udělat řidičák a chtí tauto jen pro sebe adítě - co by kdyby... stát se může cokoliv, dostupnost jak píšeš špatná.
Za druhé, jakmile dorazí domů - vrazit dítě do náručí a jít ven. I kdyby si měla hodinu sama bloumat po lese,
Okamžitě si najdi nějakou kamarádku poblíž.
A hlavně: nejdi si koníček - nejlépe cokoliv co nedělá muž ;-)
A vyžaduj pravidelně hlídání dítka. A to klidně fittness vedle jeho práce, dítě mu hoď do kanceláře se slovy - za dvě hodiny si prcka vyzvednu... a pak ať si jezdí třeba o půlnoci.
Tvůj chlap zmagořil, jediné co můžeš je, vrátit mu nohy na zem.
kontrolky jsou v pořádku, ale scénama to nevylepšíš , spíš naopak. Takže bud jednu finální scénu s kuframa za dveřma nebo rozhovor ale v klidu! nebo se holt nad to povznes a čekej , co bude (ale bez scén)
.jpeg)
Jo ještě jsem chtěla říct, že jestli máš dobrý vztah s rodiči nebo sourozenci, řekni jim to. Rodina je od toho, aby pomáhala řešit problémy a nebo aspoň vyjádřila podporu. Dusit to v sobě a před rodiči se tvářit jako že o.k. to nedělej. On bude v pohodě, protože ty ho ještě kreješ a ty nakonec budeš ta co svým chováním zapříčinila rozpad manželství, protože jsi nesnesitelná a on přece nemá zapotřebí být s takou ženskou. A věř, že minimálně jeho rodina bude stát za ním v každém případě. Je to smutné, ale je to tak
