Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

včera odpoledne jsem vypadala v očích tří anglických turistů jako netvor, který vyhodí z auta a ujede Máme totiž svoje místa u parčíku, u pláže ap. - kdy dobrovolně vyskočí z auta a běží na místo /přitom očichává všechno a očurává/-kam já po pár desítkách metrů dojedu autem, vytáhnu vodu+misku+moje propriety a sejdeme se u lavičky. Nebo chodím s holemi po slušné pěšince a on běží kus pode mnou po cestičkách, kde já bych si mohla zlomit svoje šmajdavé nohy-jen se vždy ohlédne, zda mu stačím a já na něho občas zavolám, jaký je to hodný kluk. A ti tři lidé gestikulovali a hladili ho ''chudáčka'', nerozuměli mým českým povelům /ani mému vysvětlení -no nakonec to dopadlo dobře/-aportovat dodnes neumí, ale na tohle je chytrý-zajímalo by mne, jak on pozná, že tady končím u PC-celou dobu leží u dveří kousek ode mne,ale ještě nežli vypnu a dojdu na WC, tak zmizí a pochopitelně mi zalehne v ložnici moje místo u zdi a pak se přetahujeme o to, kdo kam patří a on z toho má velkou radost. Sice za chvíli seskočí a ulehá raději na chladnou podlahu, ale ten denní rituál, kdy ho nemohu vytlačit a musím se tam vecpat, ho zřejmě moooc baví

můj chlupáček je taky velmi sensitivní /kdysi kolií holky totéž/, ale měli jsme štěstí-již druhé vánoce v tomto bytě a zatím skvělé, petardy začaly až 5minut před půlnocí, předtím krátké vyvenčení - po půl jedné přestali a tou dobou jsem si pustila Všechnopárty a dala dosti hlasitě-v zimě je zde liduprázdno, na naší ulici jen já s , před námi 3krát příroda mezi ulicemi a z dálky to nebylo tak zlé-takže to zlatíčko přežilo dokonce bez chvění a dýchání

Taky přeju páníčkům i zvířátkům všechno nejlepší do nového roku! Hlavně všem přeju zdraví a úsměv na tváři!

LenkaT: Až na to, že se naše šmudla vyděsila kolem páté večer, když to najednou začlo v okolí bouchat a utekla páníčkovi směr domů, tak jsme jinak přežili docela dobře. Malou mi donesli sousedi, že se přiřítila k baráku a hrozně se klepala a páníček prý "v dálce kluše za ní". Večer už byla celkem jakž takž. Seděla mi vedle židle, ale nikam nezalézala a když na mě hezky viděla, tak se ani neklepala. Ven jsme šli až kolem druhé ráno a to už bylo v pohodě.

přeji všem v novém roce všechno nejlepší
Kessy kupodivu včerejšek prožila celkem v klidu, sice se navečer bála zalezla do předsíne do kouta, pak jsem s holkama šla ven v 9 večer, vyčuraly se obě a páneček si šel lehnout v 10 večer, dnes ráno vstával před pátou do práce, Kessy si k němu lehla do postele, plastový okna docela dost tlumí zvuky a i když sice rány byly slyšet a po půlnoci to u nás bouchalo docela dost, tak spala a nenechala se rušit. Takže naštěstí pohoda, klídek.

Všem milovníkům našich přátel nejvěrnějších - zdraví, štěstí a spokojenost - přejeme spolu s mým

Všem milovníkům zvířatek pohodový rok 2013, zvířátkům žádné bolístky.

Hodně zdravíčka a lásky všem

Deina66- krásné fotky

1234-5: připomíná mi moji první fenečku Neru měla podobnou barvu i chlupatý kožich byla to kříženka NO a vlka dneska československého vlčáka hlavu měla jinou spíš takovou vlčí nikdy na ni nezapomenu vlastně na žádnou holčičku

Ivi: Kozoroh18: 1234-5: děkujííí
krasaka:

děvčata - at mají dnes v noci naši miláčkové co nejméně strachu z petard a v příštím roce všem a - prostě všem zvířátkům - hlavně hodně zdraví - spokojenosti a štěstí si spolu s námi užijí určitě dosti

Deina66: tak tahle holka se bojí petard a zrovna šílí .... mají ji 10 a 1/2 roků a už byla tak rok max dva stará ... taky doufáme, že tu bude co nejdýl ...

Deina66 - 30.12.2012 17:37
tak ten také nemá chybu

Deina66: Pěkné fotky miláčků!

nebo i takto všechny odpadly po cvičáku

Deina66 - pěkné fotky

ta poslední mne potěšila, můj drzej je schopnej si mě lehnout na hlavu a vůbe, ale vůbec mu to nevadí.

moje láska rezavá oslavila v prosinci 14 let nejmladší členka smečky Nikinka naše černé štěstí a vůdce smečky já a Dafy

LenkaT: Ivi: Kozoroh18: jj Dafy běhá a dokonce skáče jako kůzle když mě vítá někdy ji netočím je to srandovní.
LenkaT:
holky mají velké štěstí že jsou u vás užijí si řživota i ze všemi nástrahami a život neni vždy jen veselý až nastane čas poznáš to ...popravdě já se těším z každého dne s tou naší seniorkou jsem štastná že je zdravá ono se to lehko řekne má svůj věk nechám ji uspat když by přišla nějaká choroba jenže je to moc těžké a uplně pokaždé si člověk říká teba ještě chvilku....je těžké poznat jestli je opravdu čas .....takže se držte

dobré odpoledne
Deina66: taky teď někdy slýchávám, jak je Sendula už nemocná tou epilepsií, proč ji raději nenechám uspat, ale ona netrpí bolestmi, a i když je někdy zmatená a mám dojem, že kolikrát neví, kde je a motá se, hlavně po probuzení jí trvá, než se rozkouká, tak se mi do uspání zatím nechce, až to nebudeme zvládat ani ona, ani já, tak pak určitě., nechci ji nechat, aby se trápila, ale stejně se toho hrozím

Deina66: Pamatuju si, že jste s ní byli na operaci! Tak jí, holčičce, přeju hodně zdravíčka, aby jí život nadělil už jen samé hezké věci u vás!

Deina66 - co dodat, jen přát hodně

moje statečná Dafy

krasaka:
moje Dafy mi loni na jaře ochrnula na zadní nožky ochrnutí bylo težké rozhodnutí co s tím táké zvolila jsem operaci po potrvzení že má vyhřezlou plotýnku naděje že bude chodit byla malá,ale byla hrozně jsem se bála byla naštvaná na celý svět proč zrovna ona ...Dafy byla týraná a moc hezkého si neužila u nás tehdy byla asi rok ....doktror nám řejkl že nebudem tři týdny vědět jestli se operace povedla jenže moje Dafy je bojovnice i když má pouhé 4kila a ve třech týdnech jsme ukončili léčbu protože ona chodila o třech nožkách a no té čtvrté už se ji také vracel cit někdy se zadaří takovým věcem se říká štěstí

tady je ukázka, jak si můj vyléčený užívá na sluníčku na terase odpolední siestu /pochopitelně hned vedle mého lehátka/

Ivi: ty granulky ''light'' pro seniory jsem mu koupila, jenže ... my jsme oba ''fajnšmekři'' a on je papá jen v nouzi nejvyšší,když mu nyní dávám večer méně a méně psího papáníčka z konzervy /s přidáním vařené mrkve, kousky kuřecího, nebo ledvinek či jater,protože ty dvě poslední mají údajně hooodně železa a jiných proti anémii krve/ - tak jsem si ho za ten rok nemoci zhýčkala /granule papal jen v chovné stanici jako mimino a pak se dvěma psy, když jsme s nimi krátce bydleli/
Už se mi na veterině smáli, že má vše nejlepší a pro mne zbude akorát tak na suchý chleba /jenže já mám taky nadváhu a nežrat třeba měsíc by mi neuškodilo/ - prý za to mohou léky,hlavně kortizony a ty on musí užívat - já tvrdím, že můj amigo je solidární s mou ''rozměrnou postavou''
Je zajímavé, že jsem měla celkem 6 kolií a všechny se mohly uběhat za čímkoliv, on je sheltie /ale grande, neboli vyšší a těžší/ a ty jsou údajně ještě pohyblivější nežli jejich příbuzné kolie - jenže v sedmi a půl letech už ho nepředělám /nakonec mne už taky ne při téměř sedmi křížcích/

krasaka: Pejsci jsou chytří! Občas přemýšlím, co se v těch jejich hlavičkách líhne. A aportovat ho myslím nenaučíš. Naše první pejska sice za míčkem běžela, našla ho a donesla ho, ale jen tak, aby na něj člověk nedosáhl. A pak ho vzala a schovala v trávě tak, že už ho nikdo nenašel. Takže té jsme házeli např. kaštany nebo sněhové koule a ona za nima ráda lítala.Druhá pejska házení ráda moc ráda neměla, ale občas běžela za sněhovou koulí nebo za klacíkem. Obě na nás koukaly jako "To je ale stupidní hra, to si nemůžeš vymyslet něco lepšího, když už si musíš hrát!?". Tahle třetí házení miluje a nikdo ji to neučil. Miluje aportování, běhání skákání. Užívá si, když běháme s ní. Prostě je to úplně jiná nátura. Tahle to dělá bez učení, bez nucení a s láskou. Tak snad jedině to dělat tak, jako to děláš a ještě to podpořit těma granulkama pro seniory, které mají jiné složení a prý po nich pejsci netloustnou.

Ivi: Kozoroh18: batum: díky za pochopení - jen s tím hraním je to horší, při jeho tlouštce po těch lécích by drahoušek potřeboval mnohem více pohybu, jenže od útlého dětství neumí aportovat - takže ho míček ani klacíčky vůbec nezajímají, jenom štěká a zlobí se, pokud si jiní pejsci hrají a běhají třeba do vody za míčkem /když jsme si ho přivezli coby mimino, já byla po operaci obou kotníků a v dalším roce on vlítl pod auto a operovali mu dvakráte zadní nožku, tak jsme to házení nějak propásli a ted už asi ''starého psa novým kouskům nenaučím''/ - zkouším to sice neustále, ale on jen občas poodběhne směrem, kam letěl míček, ale ani k němu nedoběhne - nemá někdo návod, jak ho donutit více běhat
já už taky neběhám, jen vždy cestou k domovu zajedu o 3 ulice výše, tam ho vysadím a jedu krokem, chlupáček běží, ale protože není-nechá mne objet tu delší trasu a sám si to zkracuje přes travnaté kopečky, takže bývá u domu dříve nežli já-ale aspon k troše rychlejšího pohybu je donucen

krasaka
hodně