Dospívající dcera se nám vymkla z rukou. Jsme zoufalí.
Možná mě některé z vás odsoudí jako snoba, ale přesto bych ráda slyšela názory na své trápení.
Jsem vdaná, máme jediné dítě – dceru, které je teď 14 let. A právě ona nám teď dělá dost velké starosti. Dosud s ní nebyly problémy, dobře se učila, sportovala, měla spoustu zájmů. Ve všem jsme ji s manželem velmi podporovali a stále podporujeme. Záleží nám na tom, aby vystudovala a jednou mohla mít hodnotný život. Oba jsme vysokoškoláci a přejeme si, aby i dcera jednou absolvovala vysokou školu. Předpoklady k tomu bezesporu má.
Poslední dobou je ale jako vyměněná. Jistě, puberta, s tím jsme počítali, jenže to, s jakou razancí nastoupila, nás přímo odzbrojilo. Z Natálie se najednou stal někdo úplně jiný.
Odmlouvá, hádá se, neposlouchá. Výrazně se zhoršila ve škole, což je teď v deváté třídě poměrně velká komplikace. Zjistili jsme, že místo docházení do sportovních a zájmových kroužků se poflakuje po sídlišti s pochybnou partou.
Jsem z toho dost otřesená. Její kamarádky se nám vůbec nelíbí. Vesměs jsou to děvčata z rodin, které mají úplně jiné priority než my. Jejich rodičům nezáleží na vzdělání atd., je pro ně důležitější, když mají od svých dětí klid. Holky kouří, provokují kluky, předvádějí se. Pokřikují drzosti a oplzlosti na kolemjdoucí, chovají se velmi nevhodně. A naše dcera je mezi nimi...
Když jsme se to dozvěděli, nejdřív jsme tomu nemohli ani uvěřit. Pak manžel na holku uhodil a ona mu zcela suverénně řekla, že už je velká a že nás nebude poslouchat. Muž se neudržel a dal jí na zadek. Podle mě neudělal dobře, ale už se stalo.
Od té doby je to s Natálií čím dál horší. Doma s námi skoro nemluví, jen to nejnutnější a na půl úst. Klidně se sebere a odejde pryč, ani neoznámí, kdy se hodlá vrátit. Veškeré domluvy jsou k ničemu, poslouchá je vždycky s takovým tím puberťáckým opovržlivým úsměvem a pak si stejně udělá, co chce. Zákazy, příkazy, omezení – vše ignoruje, jako bychom byli vzduch.
Už jsme jí omezili kapesné, zakázali televizi a počítač, nic s ní nehne. Prostě se sebere a jde ven za těmi kamarádkami. Přijde klidně až v deset večer a tváří se jako bůh pomsty.
Co s ní? Mlátit ji nemá smysl, na to už je velká. Domluvy a zákazy nepomáhají. Setkal se někdo z vás u svého dítěte s takhle vyhroceným chováním? Jak jste to řešili? Ona vůbec nechápe, že v tomhle školním roce se rozhoduje o všem. Ještě loni měla vyznamenání a teď nosí trojky a čtyřky a je jí to úplně jedno. Prý se klidně půjde učit na kuchařku.
Jsme opravdu zoufalí. Děkuji za všechny vaše názory.
22.10.2013 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 102 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Dospívající dcera se nám vymkla z rukou. Jsme zoufalí.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
PEGG: přesně tak, ve 14ti málokdo ví, co chce dělat. Důležité je zapadnout do hejna slepic a být cool, in a hvězda.
PEGG: přesně tak, ve 14ti málokdo ví, co chce dělat. Důležité je zapadnout do hejna slepic a být cool, in a hvězda.
caira: nejde o dobu, ale o přístup k dospívajícím, to se nemění a nedá se lámat přes koleno v žádné době, ani dnes.
Tak mě napadlo- nemůže ten vzdor být taky z pocitu, že i kdyby se přetrhla, vaše představy stejně nenaplní? Nedokáže být taková jakou ji chcete mít, tak je natruc pravý opak?
S kamarády je jí dobře, protože ji berou takovu jaká je a do ničeho ji netlačí, to jí asi v životě chybělo.
Když s ní budete chtít rozumně promluvit, asi se bude tvářit otráveně, bude odsekávat, čím víc na ni budete tlačit, tím to bude horší. Ale ona vás poslouchá, jen to nemůže dát najevo, aby si nezadala. A možná o tom i trochu přemýšlí. Zkuste jí vyložit, proč si myslíte, že je pro ni dobré to, co po ní chcete, ale ne jako vaše ambice, jako základ pro její život, s tím, že konečné rozhodnutí je samozřejmě na ní, ale měla by brát v úvahu všechny aspekty, ne jen klady, ale i zápory, které má tendenci přehlížet.
A pokud ji budete nějak trestat, mělo by jí být předem jasné, k čemu její chování povede , aby měla možnost se rozhodnout, tj. ona neplní to, co se od ní čeká- domácí práce, příchod domů, nemůže mít výhody, o které stojí- kapesné, počítač....a podat to tak, abyste ji nezahnali do kouta. Vy nejste ti zlí , na které má být naštvaná, jen na sebe a svoj volbu.
Osobně si neumím představit,co bych ve skutečnosti dělala, kdyby se teď syn začal toulat s podobnými týpky a chodil domů, kdy ho napadne. V podstatě spoléhám na vazby vytvořené za těch 15 let a to, že se učí nést zodovědnost za své chování už dávno, přiměřeně věku.
Kolik jste holky ochotný utratit za časopisy? Mě se za to nikdy moc peněz dávat nechtělo, ale včera jsem u nás v trafice objevila jeden časák moje šťastná hvězda, který jsem tam dřív neviděla a už jsem ho stihla za včerejšek celý přečíst. To je asi poprvé, co mě bavil časopis od začátku až do konce. Neznáte někdo? Zvažuju totiž předplatné
.jpeg)
jitka 19 - 22.10.2013 10:02
člověk chce pro své děti to nejlepší, ale nikdo nemáme patent na rozum a nevíme, co je pro to konkrétní dítě dobré. Ono ani přílišná benevolence nemusí být ku prospěchu, ale kdo to má odhadnout
Moje ségra odmítla jít na vysokou, měla maturu a šla dělat. Dnes je jí padesát a dodělává si vysokou 
a našim kdysi vyčetla, že kdyby ji nenechali svobodně se rozhodnout, že by byla dneska jinde
jitka 19 - 22.10.2013 10:02 buď silná, vím, že je to moc těžké
.jpg)
A ještě sem vlezu. U nás to bylo taky hodně těžké, holka se sekla, projelo u nás snad vše, od flákání se ve škole až ke drogám, nebyla žádná páka, která by ji donutila začít fungovat. Až .... prostě byla donucena opustit domov, bylo jí skoro osmnáct a mě tehdy nezbylo než věřit, že to jí postaví na nohy. Postavilo jí to. Dnes je jí 24, má výbornou práci, stálého chlapce, dodělala školu a vztahy mezi námi jsou lepší než kdy předtím. Bylo to hodně těžké a už se k tomu nechci vracet, ale bylo to to jediné, co pomohlo. Neztráccela jsem víru a ani na minutu jsme nepomyslela, že to skončí špatně. Jojo, dětičky... 
Od té doby tvrdím, že kdo přežije pubertu svých dětí, přežije úplně všechno 
Tak tady ctu ty "rady" a nestacim se divit 
No, Aleno, jen pritvrdte, pokud chcete o dceru prijit uplne a prejete si aby vas zacala nenavidet.
Pardon, nějak se mi to zaseklo a je to tu 3x
Doporučuji ti zhlédnout představení od Jardy Duška 4 dohody, tam bys možná mnohé pochopila...Ale sehnat lísty je dost nadlidský úkon 
Jarča*: Jenomze synovi je uz 23 let a zadna zmena.
Doporučuji ti zhlédnout představení od Jardy Duška 4 dohody, tam bys možná mnohé pochopila...Ale sehnat lísty je dost nadlidský úkon
Doporučuji ti zhlédnout představení od Jardy Duška 4 dohody, tam bys možná mnohé pochopila...Ale sehnat lísty je dost nadlidský úkon
Monik: holka se fláká a rodiče to mají respektovat? Jako rodič máš trestně právní odpovědnost a průsery dětí musíš řešit ty a ne ty děti, takže pokud chce rebelovat, tak má asi moc energie a času.
Monik: ty knížky obě znám, jsou perfektní. Když byly moje děti malé, nic takového nebylo, tak jsem se až zpětně dočetla, co všechno jsem dělala špatně
