Móda. V jaké době byste chtěly žít?
„Princezna! Jako princezna! Ne! Jsi jako carevna!“ Určitě znáte scénu z Mrazíka, kde matka s pomocí všelijakých pomůcek a líčidel vyrobila ze své nevzhledné dcerky „výstavní kočku“. Ano, my ženy jsme parádivé a marnivé a i taková Marfuška se chtěla svému nápadníkovi líbit.
Co svět světem stojí, se ženy zdobily, líčily a voněly a ve jménu dokonalosti byly (a stále jsou) ochotné přetrpět i vyložené nepohodlí. Hlavně když to dobře vypadá. V rokoku si na hlavy usazovaly mnohakilogramové paruky ozdobené obřími květy či dokonce loděmi, šněrovačky přežily dokonce několik století. Dámy díky omezenému přístupu vzduchu do plic sice omdlévaly několikrát za den, nicméně pas jako vosa jim za toto utrpení stál.
Každé období s sebou neslo svou specifickou módu. Po dlouhá staletí se ženy halily do šatů různých střihů, které byly dlouhé až na zem, zkracování přišlo až ve dvacátých letech minulého století. Členky spolků morálních dam pohoršeně zavíraly oči a plamenně hovořily o zkažené mládeži a nestydatých děvčatech. Kdyby, chuděry věděly, 
že za nějakých čtyřicet let se sukénky a šatičky zkrátí natolik, že jen tak tak zakryjí ty nejintimnější ženské partie.
Za posledních sto let zažila dámská móda doslova revoluci. Naše babičky a prababičky se ještě šněrovaly do korzetů a nosily šaty až na kotníky doplněné širokými klobouky, později oblékaly rovné šaty do půli lýtek a na hlavě měly drobné kloboučky ve tvarů bonbónků. V padesátých letech byly v módě široké sukně a vyztužené podprsenky, v nichž prsa vypadala jako dva trčící hroty. Šedesátá léta byla ve znamení minisukní a natupírovaných vlasů a o deset let později jsme machrovali ve zvonových kalhotech a sexy tričkách.
Katastrofa pak nastala v letech osmdesátých, neznám jedinou ženu, která by si přála návrat tohoto módního období. Natrvalené vlasy, zářivé barvy, nekonečně široká ramena a lesklé legíny. To vše korunované nejlépe fialovou rtěnkou a obličejem nalíčeným tak, že člověk potřeboval zednickou škrabku, aby to ze sebe večer sundal.
Co žena, to názor, každé z nás se líbí něco jiného. Jaká móda za uplynulých sto let se nejvíce líbí vám, a kdyby to bylo možné, ráda byste se do jejích šatů oblékla? U mne to – i přes patrné nepohodlí – vyhrávají výše zmíněné prababičky. Už jako malá holka jsem obdivně prohlížela staré fotografie z přelomu 19. a 20. století. Všechny ženy mi na nich připadaly nesmírně elegantní a nádherné. Pravda, v dnešní době bychom v takových šatech nemohly prakticky fungovat, ale čistě pro potěchu bych si to v nich někdy chtěla vyzkoušet. Zajímalo by mne, zda bych v šatech po mé prababičce byla stejně krásná jako ona.
Kdybyste se mohly přenést v čase, do kterého období by to bylo? Zapomeňte na technické vymoženosti a vyspělou lékařskou péči… Zaměřte se čistě na módu. Která vás za uplynulé století oslovuje nejvíce?
12.5.2011 Rubrika: Móda | Komentářů 118 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Móda. V jaké době byste chtěly žít?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Asi hippies, v podstatě k tomu inklinuju i normálně.. Jinak by mi stačila bederní rouška nebo popřípadě takový ty antický bílý řízy, to musí být pohodlný. Hodně mých známých chodí v sárí, což by se mi taky líbilo,ale musí být děsnej vopruz než to na sebe člověk namotá, pandžábí mi připadá lepší - kalhoty a halena nebo šaty. Hodně to skryje a je to vzdušné. Ale zatím nemám odvahu si to koupit a vyrazit tak do práce 
.jpg)
a já miluju módu 60.tých let - ať žije Woodstock a "květinové děti"
.gif)
Jirotkův Saturnin je přesně ono! Charlestonky, kloboučky, dlouhé korále...pochopitelně preferuji styl slečny Barbory
Já jsem šťastná že žiju dnes... jaký bych asi musela k těm šatům mít ÚČES??? Z mojich vlasů nejde vytvořit vůbec nic... 
Líbí se mi prvorepubliková móda. Ale klidně bych brala i tu z vámi zatracovaných osmdesátých, hlavně, aby mi bylo zase těch třicet
Linda: já bych v těch róbách z 30.let taky nechtěla chodit denně do práce, ale procházet se po korze se slunečníkem v ruce, to by bylo něco jiného. A na praní bych měla posluhovačku
.jpg)
Riki: mám to taktéz. Tahám dvoje dzíny na strídacku podle stupne cistoty a k tomu pár tricek / halenek a mikino bundu. Jednou za rok dokoupím v oblíbeném obchode - majitelka me uz zná a rovnou mi sama vybere co by mi mohlo padnout do oka
. Vlastním jedny saty a dve sukne, kdyz me náhodou prepadne touha odlozit dzíny (tak 2x do roka) a nebo kdyz teplota vystoupí na 30 stupnu. Jakákoliv doba kdy se zeny prevlékaly nekolikrát denne a trávili hodiny / dny u svadleny me DESI!!!
Nic ani omylem.
1) protoze jsem maniakem na dzíny - spolek morálních dam by asi omdlel
2) romantika je jedna vec, ale prakticnost vítezí. Kdyz si predstavím co vsechno se pocátkem minulého století válelo po ulicích, hlavne v mestech, a dámy si v tom couraly sukne, pak si to pritáhly domu a navíc to musely rucne vyprat 
- a vy tu obcas resíte hygienicnost prezouvání návstev
3) opet má praktická povaha. Muze mi nekdo vysvetlit jak je mozné ze kdyz tyto dámy cestovaly tak mely jeden lodák a jednu krabici na klobouky, ale pritom spolecenský kód predpisoval jednu obyc róbu na dopoledne, dalsí odpolední k caji, prevlékat se k veceri a nejlépe nemít dva dny na sobe stejné saty 
4) vecné prevlékání viz bod3
50.léta jsou na muj vkus moc skrobená. moda pro tycky od plotu a ne pro zenskou.
60.-70. léta by sly, nakonec neco z toho se vrací zpet a nevypadá to spatne, ale chce to odmyslet si hippie a flower power
V 80.letech jsem byla na základce takze make up jsem nesmela a tech pár kousku oblecení, které jsem si kdo ví proc schovala, mi nadsene rozebralo potomstvo
Bylo nějaké období, kdy to bylo jedno? 
Mě to totiž nebaví, řešit, co si obléct. Nejradši bych nosila pořád totéž, kdyby oblečení nemělo tu nepříjemnou vlastnost, že se opotřebí, sepere, a někdy i povážlivě zmenšuje... pak se holt musím dokopat k tomu opatřit nové, a to trpím. Takže asi v ráji, a fíkový list...
.gif)
hippieeee
Taky jsem pro první republiku. ženy se mi zdály pořád upravené. je pravda, že to člověk zná jen z filmů nebo fotografií a tam si každý dal záležet, aby dobře vypadal. Dlouhé šaty, límečky, fižíčka, kloboučky, je to pro mě tak trochu i romantika. Uklízet bych v tom ale nechtěla.
Dospívala jsem v osmdesátých letech a ta móda mi zase až tak hrozná nepřišla. Až na to, že byl problém sehnat pěkné tričko nebo mikinu. S líčením jsem to nikdy nepřeháněla, ale trvalou jsem samozřejmě nosila
Líbí se mi móda první republiky - taková, která je vidět třebas v Četnických humoreskách.
HelenaPa: 
Byť nosím spíš sportovní módu, můj tajný sen je nosit takovéhle nádhery:
léta padesátá:
.jpg)
a ještě romantika, léta desátá:.jpg)
.jpg)
