Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Představa, že přijdu unavená z práce - a že ji mám docela náročnou - a po bytě den co den lítá někdo s vysavačem a hadrama, no nevím. Luxování každý den? Máte zvířata? Uklízím v pátek, jinak přes celý týden průběžně, ovšem u mne je to průběžně zametení, utření linky, uklid nádobí a tak. Prostě abychom "neroznášeli drobky". Tohle si teda neumím představit. Ale možná, kdyby paní přestala uklízet, zjistila by, že si se svým mužem vlastně nemá co říct. Třeba to ví. A tak raději šůruje a ještě si u toho připadá, jak říkávala Arizonská pěnice "jiná, lepší".

Jen stručně - manžel má pravdu.

Kdybych byla tvůj manžel, tak už jsem dávno v prachu ... uklízíš uklizené, vysáváš vysáté ... a ještě jsi naštvaná, že je manžel naštvaný ... uteče ti, pozor na to .. jsi případ pro psychologa, možná už pro psychiatra ... něco ¨se sebou dělej,... nebo budeš sama .. ve vygruntovaným bytě ..

Všechno už tu bylo řečeno přede mnou.
Celý den nejste doma, co uklízíš, kdo vám nadělal takový binec, když jste tam nebyli?
Opravdu zadrž, dokud je čas. Já taky nemám ráda nepořádek, ale tohle je moc. A moje dětství se neslo v duchu smetáku a prachovky A předvánoční úklid byl teror na celou rodinu, jak já ty vánoce nenáviděla
Dej si bacha abys nezůstala sama se smetákem

YXH: jakýpak OCD???? To je přece CDO (podle abecedy, ne?)

Každý člověk má jiné priority. Je jasné, že když jsou malé děti, musí se uklízet častěji, ale v jejich věku se už mohou zapojit do úklidu a skutečně vystačí 1 x týdně větší úklid... někteří lidé jej mívají 1 x za měsíc.
Sterilizovaná domácnost:
a) všechna manželství, která znám a je jich hodně, byla rozvedena
b) absolutní čistota oslabuje imunitu (i drobné běžné nemoce mohou přivodit velke potíže)
Opravdu neznáš lepší způsob využití volného času? Na manželství se musí pracovat každý den... kolik času, krom hádání, s manželëm trávíš? Kdy jste spolu byli v kině, na večeři apod.? Chceš mi namluvit, že je Ti hadra a vysavač příjemnější než on? Riskuješ i to, že si děti budou z dětství pamatovat především Tvoji buzeraci a postupně se Ti budou vzdalovat.
Nebylo by lepší zajít si do ZOO, či jet na rodinný výlet, přečíst si pěknou knížku... ... napiš si na papír, kolik času a co denně děláš. Teprve potom uvidíš, JAKÉ JSOU TVOJE PRIORITY. Odhalíš svoji skutečnou tvář. Pamatuj, druhého člověka nepředeláš, ale pracovat můžeš jen sama na sobě.

Nezlob se na mě Veroniko, ale jsi mega magor Tohle už je přes míru a pokud se toho nedokážeš zbavit sama, měla bys asi navštívit odborníka, tohle už zavání obsesí

to je skutečně přes míru. Denně luxovat? Proč? Nestačí mechanická metla? V kuchyni mám u vaření na podlaze mokrý hadr, když něco ukápne, setřu. Ale že bych denně gruntovala byt? Manželovi se nedivím, po práci touží po klidu a když mu do toho hučí vysavač, moc ho neužije. Neblázni, vidíš, že takhle uklízíš denně, čili to vlastně nemá cenu, když to budeš zítra opakovat. Zkus to zredukovat. Koupelnu a wc myju taky denně, máme maličkou a taky mám ráda vůni čistoty.

První jsem si říkala:" průběžně uklízím taky..." ale to, co popisuješ, je teror.
Momentálně vysávám denně taky - dvě kočky a dítě. Ale mytí oken co 6 týdnů, linku taky? A co tam po těch šesti týdnech myješ? Aha, vlastně - preventivně než nějaký nepořádek vznikne.
Vybodni se na to. Dej si jako úklidový den sobotu, děcka víc potřebují mámu, než uklízečku a manžel ženu než rozzuřenou semetriku v předklonu s hadrem, mopem nebo luxem.

sallie: Asi je OCD

jsi blázen a úklidem otravuješ život celému okolí. Průběžný úklid tam, kde je to POTŘEBA je fajn, ale denně luxovat a utírat prach (pokud teda nežijete v horním patře těžní věže funkčního uhelného dolu) mi přijde trošku mimo mísu....

... přemýšlela jsi někdy, proč furt uklízíš? Nebo je to jen zástěrka toho, že vlastně nemáš žádné koníčky a zájmy a třeba ani nevíš, co bys dělala s dětma nebo o čem by sis povídala s manželem? Úklid je pro tebe jakási výmluva - nemůžu se teď bavit s manželem protože vytírám, nemůžu s dětma do kina, protože není vyluxováno....

...zkus taky trošku žít...

Já si myslím, že nejde o to jestli pasuješ do nějakých měřítek normálnosti toho jak kdo uklízí...každý jsme jiný a máme to jinak nastavené. Chce to toleranci z obou stran - mimochodem, tvé poznámky ohledně tchyninu přístupu k úklidu moc tolerantní nejsou. Jestli chceš aby manžel toleroval tvé úlety, asi by bylo dobré nekritizovat jeho matku. Možná to neděláš, ale mě z toho článku přijde že o tchyni si myslíš, že je prase a potažmo o svém muži vlastně taky. To nebere nikdo dobře.

Moje vlastní tchyně je asi něco jako ty, cídí, leští, dezinfikuje, dívat se na ní mě unavuje a trochu děsí. Má obrovský barák který neustále uklízí (podezírám jí, že jedním z důvodů proč ho nechtějí prodat a koupit menší je to, že by neměla pak co uklízet...) Ale tchán je něco podobného a tak si notujou a shodnou se, to je důležité. A hlavně nikomu jinému necpou jak by to mělo být a že jen jejich způsob je dobrý.

Tvůj muž ale vidí věci jinak než ty a tak budete muset najít nějakou cestu co by byla schůdná pro oba dva. Ty uklízet musíš (chápu, znám to od tchyně ), takže uklízej, ale když přijde muž z práce, zkus zpomalit a dát si chvíli oddech, nauč se s ním chvíli relaxovat a dělat "nic". Promluvte si o tom a učte se spolu - ty s ním budeš třeba půl hodiny relaxovat a on pak nebude další půl hodinu prudit, že ty uklízíš.

Vím o čem mluvím, můj muž podědil po mamince určité uklízecí úchylky které mě děsně iritujou (například vytírá pod lednicí a pod sporákem, což zahrnuje posouvání těžkých předmětů a podle mě úplně zbytečnou dřinu na nic), takže jsme se spolu dohodli, že když on potřebuje tyhle činnosti vykonat, já odejdu s dětma pryč na procházku, abych se zdržela jedovatých poznámek a on mohl uklidit co potřebuje. Jinak je celkem normální.

Se vsim, co napsaly holky pode mnou, souhlasim. Jen bych jeste pridala tenhle odkaz
http://www.psychicke-zdravi.cz/novinky-laik-dimenzef/obsedantne-kompulzivni-porucha-6
Mozna se te to netyka, ale mozna i jo. Myslim, ze kdyz cloveka nektere myslenky a cinnosti zamestnavaji prilis, dokonce tak, ze narusuji vztah s nejblizsimi (manzel, deti, rodice), je to problem. Pokud uklidu podrizujes vetsinu volneho casu, je neco blbe. Nemas konicky? Delas nekdy neco spontanne? Ses schopna si rict, ted je dulezitejsi hrat si s ditetem, jit s nim ven, dat si kafe s manzelem, nez vytrit? Kdyz nevytres, musis na to porad myslet? Jestli ano, mas velky problem.
btw, ve tvych ocich bych byla za spindiru. Luxuju max 2x tejdne, vetsinou spis 1x . Vytiram po luxovani. Na nadobi je mycka, prach utiram tak jednou tejdne a nekdy ani to ne, podle toho jak moc ho je. Peru, zehlim, varim, ale rozhodne tomu nevenuju volny cas. Jo a vecere studene jsou ok, zradlo se desne precenuje, stejne jsme my, evropane vypaseni

Já se tvému manželovi nedivím, že mu to vadí. Ono to jednak není moc příjemné, sedět a koukat, jak druhý kmitá, člověku se tak nějak začnou automaticky vkrádat výčitky typu "Neměla bych se nějak zapojit, pomoct? Je fér nechávat to všechno na tom druhém?" a tím pádem si neužije klidný večer ani on. Ale hlavně si myslím, že tvému maželovi chybí nějaký společně strávený čas, který byste měli pro sebe. Posedět si odpoledne po příchodu z práce u kávy, popovídat si, jak jste se měli, v hezkém počasí vyrazit třeba na podvečerní procházku, zahrát si spolu i s dětmi karty... Cokoliv. Prostě fungovat jako partneři a jako rodina. Jestli váš společný večer vypadá tak, že ty kmitáš kolem domácnosti a on sedí u televize nebo u počítače, tak co z toho společného času máte? Mně by se to taky nelíbilo.
Zamysli se, jestli by nešlo vymyslet aspoň nějaký kompromis, třeba že bys každý den v týdnu udělala jen jednu věc (jeden den vysát, druhý vytřít, ne každý den obojí), kterou bys stihla za tu hodinu než přijde manžel. Pak už by ses věnovala rodině. A třeba na ten pátek můžete naplánovat větší a důkladnější úklid, do kterého se zapojí celá rodina. Třeba by manžel taky rád přiložil ruku k dílu, kdyby dostal prostor. A děti už jsou dost staré, aby zvládly uklízet víc než vlastní hračky, my už v tomhle věku měly v domácnosti pravidelné povinosti.
Jediné na čem bych trvala, že se bude uklízet průběžně a pravidelně, je nádobí (i když talířům od večeře do rána nožičky nenarostou, neboj) a provozní nepořádek typu obaly od sušenek, posmrkané kapesníčky, odložené oděvy atd., aby evznikaly hromady pohozených věcí. K tomu bych se snažila vést i děti.

Ty jsi zřejmě ten plánovací typ, co má nalajnovaný rozvrh a jak to není podle něj, je z toho špatný. Jen aby to už nehraničilo s posedlostí. Máš plán úklidu na víkend, máš taky plán kam půjdete s dětmi , všichni? Vánoční trhy, stromeček, výlet do lesa?

Já mám své dětství jako odstrašující příklad, úklid byl na prvním místě, vím, jak to na mě coby dítě působilo, to dětem opravdu nehodlám dělat, takže si klidně sednu ke kafi, když je binec, no a co, ono to počká. Když čtu hodinu dětem, má to smysl, když hodinu drhnu podlahu, druhý den se to už moc nepozná. Z práce chodím v 7, abych trávila další 3 hodiny úklidem... ani náhodou, to by pak byla jen práce a spánek, co to je za život?

Když už si nemůžeš pomoct, tak si dej aspoň při příchodu manžela pauzu, chvíli si s ním popovídej, tobě to nic neudělá, naopak, a on bude mít pocit, že tě přece jen zajímá víc jeho osoba než to, jestli nepřinesl na botách bláto.

Denně vysávat, pokud nemáte šest chlupatých koček je snad zbytečné a pravidelná desinfekce? Zaděláváš dětem na problémy s imunitou,nejsou často nemocné?