Uklízíte průběžně, nebo nárazově? Prý jsem magor.
.jpg)
Manžel mi říká, že jsem uklízecí magor a docela dost se kvůli tomu hádáme. Zajímalo by mne, jak to máte ohledně úklidu zorganizované vy. Protože já si nějak přehnaně uklízecí typ nepřipadám. Ale on byl z domova zvyklý na jiný systém a z toho mého docela šílí.
Já jsem totiž zvyklá uklízet průběžně. Nesnáším nepořádek a tak ho eleminuju ještě dřív, než nějaký stačí vzniknout. Z práce chodím domů ve čtyři hodiny, manžel o hodinu později. Hned jak vejde do dveří, je naštvaný, protože mě pokaždé zastihne při nějaké domácí práci.
Jenže já si nemůžu pomoct. Vysávám každý den, vytírám taky, prach utírám obden a koupelnu se záchodem myju nahrubo denně a jednou týdně dělám důkladnou desinfekci. Do toho samozřejmě prádlo, vaření, úkoly s dětmi atd. Okna a dveře myju každých šest týdnů, stejně tak kuchyňskou linku.
Děti máme dvě, syna v první třídě, dceru ve čtvrté. I je se snažím vést k pořádkumilovnosti, takže než jdou spát, musí mít uklizené všechny hračky a přichystané věci do školy.
Mám pocit, že kdybych to nedělala tak, jak to mám zavedeno, shnili bychom ve špíně. Takhle mám vlastně pořád uklizeno a nešílím z nějakého vánočního úklidu. Příští víkend umyju okna a dveře, ten další kuchyňskou linku a mám hotovo.
Manžel je ale hodně podrážděný, podle něj to přeháním a když přijde z práce domů, chce si odpočinout a ne koukat, jak tady kmitám. Pravda je, že se prakticky do večera nezastavím. Ale na druhou stranu po něm ani nechci, aby se zapojoval, maximálně občas udělá s dětmi úkoly do školy. Ale jen někdy, protože na to nemá nervy.
Jeho představa údržby domácnosti je taková, jakou má zavedenou jeho máma. Ta uklízí jen jednou v týdnu, vždycky v pátek, aby bylo na víkend pěkně a v průběhu týdne si ničeho nevšimne. Takže ve čtvrtek je to u nich už pěkně zajeté, upatlaná podlaha, drobky na koberci, ušmudlaná koupelna. Jí to nevadí, klidně si v tom po návratu z práce sedne a kouká na Ulici, k večeři připraví manželovi něco studeného a jinak nic nedělá. Až v pátek a pak o víkendu zase nic, maximálně vyžehlí.
Já bych se z takového přístupu zbláznila, připadá mi to nechutné a nerozumím tomu, že to ona takhle snese. Navíc když už nemají děti a jsou s manželem sami dva. Jí nevadí ani poházené věci, noviny, časopisy, klidně nechá večer nádobí v dřezu a myje ho až druhý den.
Jenže manžel je z domova zvyklý na tenhle model a moje uklízecí šílenství nese čím dál hůř. Dokavaď jsem byla na mateřské, tak to tolik nevnímal. Jenže před rokem jsem nastoupila do práce, syn šel do školky a už jsem nestíhala uklízet v manželově nepřítomnosti. Ten poslední rok se kvůli tomu opravdu dost hádáme.
Zkoušela jsem ten úklid trochu omezit, ale nevydržela jsem. Prostě mi to vadí. Zajímalo by mne, jak to máte vy? Uklízíte průběžně, nebo nárazově? Anebo jak vlastně uklízíte, jaký máte systém? Třeba se u některé z vás inspiruju. A myslíte, že jsem opravdu blázen?
4.12.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 97 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Uklízíte průběžně, nebo nárazově? Prý jsem magor.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Anahir: Nutnost umývat nádobí hned po štědrovečerní večeři mě jako dítě taky strašně štvala, o to víc, že u nás maminka tyhle zásady měla taky, ale práci samotnou delegovala na nás - takže u dřezu místo u rozsvíceného stromečku, nestála maminka, ale já se ségrou. A vlastně jsem to nesnášela po jekémkoliv jídle. Člověk nemohl ani v klidu jídlo vychutnat a vytrávit, hned po posledním soustu byl nahnán ke dřezu, jinak následovala citově vyděračská scéna typu "zase si musím všechno udělat sama, nikdo mi nepomůže". A tak to u nás doma bylo se vším - prostě maminka měla plán úklidu, pevné úkoly pro celou rodinu a nejel přes to vlak, žádný prostor pro domluvu. Asi z toho pramení moje dnešní bordelářství. Já klidně nechám na lince i dva dny staré hrnky, než se dokopu k tomu naplnit myčku, vrstvu prachu máme na poličkách tak měsíční a vytírám jak uznám za vhodné a nutné (tedy když už se i mně zdá, že je na té podlaze vidět fleků až moc), nikoli v pravidelných intervalech. Celkem pravidelně umývám jenom koupelny a pracovní desku v kuchyni a vysávám ručním vysavačem největší chuchvalce psích chlupů. Pokud nějaký nepořádek vadí manželovi, musí si ho uklidit sám. Veroniku by ze mě trefil šlak.
odpovídám na poslední větu - ano jsi - ,ale psycholog nebo psychiatr by ti určitě pomohl,neváhej je navštívit nežli ti manžel vezme roha,přeji hodně 
k uzdravení
.jpeg)
catcat - 4.12.2012 11:31 
jo tak to mám stejně
Jak čím dál míň vidím, jsem spokojenější
Týý jo. Jak to stíháš? Já mám jedno dítě, uklízím jednou za týden a i tak mám co dělat.
Santé: Tím vytáčela moje maminka manžela (už si snad dává pozor po mé domluvě). Připravil si skleničku, šel pro pivo do lednice, než přišel , byla sklenička umytá a uklizená. Minule to vylepšila tím, že mu umyla hrnek, který měl připravený na čaja vařil vodu. Vzal umytý hrnek, uvnitř byl ještě vlhký, takže sáček čaje navlhl. Maminka usoudila, že už je čaj vypitý a manžel bordelář tam nechal sáček, takže sáček vyhodila a hrnek umyla 
U kamarádky doma taky nejdou ke stromečku dokud není umyté nádobí od večeře, to nechápu.
"Dojídejte, ať to můžu umýt "znám taky a taky mě to vždycky vadilo. To se čistému nádobí dává větší důležitost než pocitům lidí, hnusné a bezohledné.
.gif)
sqwela: 11:48........anebo ty co pořád vykládají jak mají naklizeno a nedej bůh tam přijít....
Badi:
.jpg)
Santé: jj, my jsme ještě ani nedojedli, mamka už stála udřezu a hulákala, ať to okamžitě dojíme, že jí teče voda. Děsný. Dělej dělej, teče voda, potřebuju to mít umytý
Na Štědrý večer bylo vidět jak se těžce přemáhá aby se nejdřív neumylo nádobí a pak teprve ke stomku. Někdy to i nevydržela. Bylo to hnusný a všechno tím kazila.
sharon: Samo, že stříDáme
Stříkám tak maximálně já vodu, kdykoli si chci něco umýt ve dřezu... To jsem pak od hlavy k patě mokrá a všude okole mě sucho, jako na poušti... Ona mě prostě kuchyň nemá ráda no....
.jpg)
a úplně nejhorší jsou takové ty " na vrch huj a ve spod fuj", člověk se bojí si na cokoliv sáhnout a kamkoliv šlápnout, aby to neumazal a aby neshrnul nějakou tu dečku a čančátko, neustále vám přednáší o uklízení, brblají, jak nemají čas, jak musí šúrovat a pak vám na pití podají umatlanou sklenku, která se uvnitř kuchyňské linky přilepila k poličce..
Badi: 11:09.............poslední věta se ti povedla.... stříkáte nebo střídáte ???
Já měla kolegyni, která měla v obýváku všechen nábytek přikrytý, takže tam se nemohlo chodit a v kuchyni neustále myla hrnky, ještě jsme neměly skoro vypité a už by nám je brala od pusy, aby neležely ani vteřinu na stole
uklízíme víc maximálně jednou týdně (lux, vytírání, prach, koupelna, WC) jinak podle potřeby. Klidně nechám špinavé nádobí do druhého dne, málokdy ho někdo umeje za mě. když byl pes, bylo to něco jiného, ale teď, fakt si radši sednu k TV nebo knížce nebo nějakým ručním pracím, to má smysl. Mám tak nějak pořád uklizeno, ale ne načančáno kdy si nesmí nikdo sednout, aby nepomuchlal opřehoz, nedej bože jíst v obýváku. Podotýkám, že se s manželem doplňujeme, každý něco.
Hm, sundám doma brýle a je uklizeno a můžu se věnovat důležitějším věcem
a kdyby se dotyčný zoufalec po rozhlédnutí kolem sebe chopil koštěte a začal zametat, tak by dotyčná uklízecí maniačka nejspíš zaječela něco ve smyslu: tohle jsem už přeci zametla, copak nevidíš ten další nepořádek? to mi děláš schválně! :))
