Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Chapu,ze se tchyne asi taky tesila na mimi a myslela to dobre, jenze ona si svoje pokojicky pro deti uz zaridila, ten byla rada na Markete, je to ostatne jeji prvni dite. Nechapu, ze se ji manzel nezastal a naopak se postavil na stranu maminky, vzdyt prece musel vedet,jak se na zarizeni pokojicku tesi. Me osobne by to taky vadilo a myslim, ze bych si to i tak zaridila podle sveho i kdyby to melo znamenat,ze znovu vymaluju.

Jojo, přesně, byla by nevdečná. Bych jí vysvětlila, že to, co udělala, mi nepřipadá správné. Zvláště když věděla, jak se na to paní Markéta těšila. A upřímně řečeno, já bych jí vysvětlila co si o tom myslím, řekla, že napříště si nepřeji žádná taková ani podobná překvapení a vyžádala si nazpět klíče. A poté jí poděkovala za "dárek" a poděkovala i za to, že mi zkazila radost z toho, o čem věděla, že se na to hrozně těším.

Tchyně je ta zkušenější v mezilidských vztazích. To zejména ona má vědět, že se druhým do jejich věcí nemá míchat. Snacha je v nevýhodě - nemá zkušenosti a dovednosti hospodyně, kuchařky, manželky. Dneska jsou ta děvčata jaksi ráznější - je to dobře. Moje generace si nechala do všeho mluvit spíš. Taky ty konce stály zato. Rodina rozhádaná, protože jednou přetekla poslední kapka a už to jelo. Hranice si má stanovit hlavně každá tchýně. A synové tchýní, co byly původně naprogramované na generála, ti by se měli ženit zásadně s děvčaty již zkušenosti z manželství majícími, jednou, dvakrát rozvedenými....aby se udělal pořádek ve vztazích hned od začátku...!

Naštvali by se manžel i tchýně a dítěti by nikdo už nekoupil ani dudlík a ani na výslovné požádání. A ještě by ji po příbuzenstvu roznesli, jaká je nevěčná. Ne, vážně, asi by se normálně zasekli a řekli si - je tak ona takhle? Takže neuvidí už nic! Myslím, že tchýně, pokud by byla soudná, mohla na nábytek určitou částku přidat nebo si zařídit pokojíček pro dítě u sebe doma, aby tam mělo pohodlíčo, kdyby někdy hlídala nebo když mladí přijdou na návštěvu. Když tedy chce zařizovat, měla začít u sebe.

monia: Naprosto souhlasim. Nejedna se jen o to, ze tchyne zaridila pokojicek, ale znepokojujici je i fakt, ze je ted urazena. Ci-li pro budoucnost to bude mozna znamenat to, ze vrazi do bytu a bude stehovat nabytek, organizovat rodinny zivot apod. . A pokud se to Markete nebude libit, tak ma holt smulu .
Moje zkusenost je takova, ze souziti s tchyni zacalo prave takovymi ¨malickostmi¨, ktere za urcitou dobu prerostly v obri problemy. Dnes s ni mam korektni vztah, ktery nas obe stal spoustu casu. Ona rika, ze kdybych ji hned v pocatcich urcila mantinely, tak by to pro ni bylo jednodussi. A pro mne take.... Je hodna, mysli veci dobre, ale v dusledku to dopadalo dost spatne. Ted jsem to ja, kdo rika tohle ano, tohle ne a ona se to pomalicku uci respektovat. Nase souziti se konecne po dlouhe dobe dostava do normalu.
Moje rada je jednoducha, probrat to s tchyni, rict ji, proc se Te to dotklo. Manzelovi rict, ze si priste neprejes, aby kdokoliv neco zarizoval ve vasi domacnosti bez vasi pritomnosti.Ostatne, Ty jsi pani domu...

Mě osobně by jen zajímalo, co by se dělo, kdyby paní Markéta řekla, že se jí to vybavení dětského pokojíčku nelíbí a že ho takto mít nechce.

Věc bych postavila ne na tom, že tchyně pořídila něco pro dítě, ale na tom, že to udělala za Vašimi zády, že využila Vaší nepřítomnosti a zneužila Vaší důvěry. Mezi námi - mít takovou aktivní tchyni by uvítala budoucí mamina, co je jí fuk, v čem dítě bude a víceméně jí na tom nesejde. I takové se jistě najdou, ale normální schopná žena si to udělá podle svého. Myslet na to budete pokaždé, když tam s holčičkou budete chodit usínat a ráno ji brát z postýlky. Buďte taktická - vyzdvihněte babičku jako štědrou organizátorku, ale zároveň jí zcela nekompromisně požádejte, aby se propříště podobných aktivit vyvarovala v zájmu dobrých vztahů. Lekci by jí možná dala prosba o výměnu toho či onoho - je to nové a jsou na to paragony. Kdyby totiž babka musela táhnout s prosíkem do obchodu, aby jí vyměnili růžovou komodu za bílou a musela tam doznat barvu - že to udělala snaše za zády - připadala by si tak trpaně, že příště by si nechala zajít chuť.
Sama jsem měla tak strašně hodnou tchýni, co musela být u všeho, o všem vědět a na spoustu věcí přidat, když už je rovnou sama nepřinesla, takže vím, že tohle je běh nikoli na dlouhou trať, ale přímo na celé manželství. A léta jsem věřila tomu, že to já jsem ta blbá a nevděčná. Neboť říci o mamince, že je netaktní a vlezlá - to se přece nesluší. Dneska jsem tchýně dvojnásobná. Občas si pro slovo nejdu daleko, ale řeknu to přímo a nezasahuju nikam, kde mě nepořádali. Co se týče vnoučete, v 99% se mladých zeptám, zda mohu to či ono koupit, zda to je vítáno. Dostává se mi odpovědi - to budeme rádi. Téměř vše máme z druhé ruky - nám nikdo nic nedal. Odměnou mi je fakt, že pokud dítě někdo hlídá, rodiče je svěří jenom mně. Ale to jsem odbočila. Markéto, radostí s Vaší malou si při nakupování užijete dost a dost....tahle radost se Vaší tchýni nevyplatila: vytrestala se sama. I přes její ochotu a práci, i přes vynaložené finance...bohužel právem. Tohle je zásah do soukromí. Vděčná být můžete, ale normální ženská musí být uražená. Zařídit si pokojíček pro vlastní dítě - na to má nárok i maminka nemajetná a nezaměstnaná. My vše pořídili z druhé ruky - a jakou nám to udělalo radost!

Tchyně by zasloužila. To se nedělá. Byt je Váš a jeho zařízení záleží jen a jen na Vás, já bych to pokládala za hrubé narušení soukromí. Mohla nabídnout pomoc, Tys případně slušně mohla odmítnout nebo přijmout a poděkovat, ale takto tedy ne. Měla bys stanovit jasné mantinelys a sebrat jí klíč od bytu, jinak Ti bude domov a později i výchovu dětí organizovat pořád.

ale souhlasím se všema, sednout si, promluvit, poděkkovat a vysvětlit co jsem cítila (cítím)

nečetla jsem ještě reakce ostatních, ale za mě: na 100% bych se cítila stejně jako ty

Chování tchyně nechápu. Kdyby mi snacha vyprávěla, jak se těší na zařizování pokoje pro své první dítě, tak se jí nejvýš zeptám, jestli by jí moc vadilo, kdybych jí u toho dělala partnerku, protože vím, že syn nakupování nesnáší a je mu lhostejné, co se do bytu koupí. Ani bych se neurazila, kdyby mi řekla, že to chce dělat sama. Ale sebrat jí to potěšení z vybírání, kombinování, hledání a zkoušení, to je tedy hrubá nezdvořilost. Tím spíš, že je třeba budoucí matku pár týdnů před porodem zaměstnat něčím smysluplným, aby se doma nenudila. Ba ne, tchyně to přehnala a měla by se omluvit a ne být nafrčená, že snacha není dost vděčná. Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, to platí i dnes. Možná by bylo dobré, kdyby si tchyně přečetla jak názor své snachy, tak zdejší komentáře

ZHalickova: tchyne sekerou

plně chápu, u nás je to stejné. Manžel se zastane své maminky a mně jen nadá, že jsem na ni zlá a urazí se. Opravdu jak mi známá vyprávěla, že žena se dělí na matku, manželku.... a tchýně sekerou.

1234-5: jasny, chapu... proste repestujee to, ze nekdo lapač rád má

Stanik: Já to nemínila jako při, ale jen že mám stejný názor jako ty, a to už od mlada. Lapače nemám ráda i když se mi některý líbí, ale ..... znáš to.